Rozjíždí se uprchlická krize 2.0

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Čím dál víc migrantů z Afriky míří do Itálie. Evropští vůdci přitom neřeší otázku, jak příval zastavit, ale kam s nimi (migranty). Další uprchlická krize je proto na spadnutí.

Uprchlíci v italském Salernu

Uprchlíci v italském Salernu,zdroj: Profimedia.cz

Není snad nejvyšší čas zastavit příval uprchlíků vyplouvajících do Evropy z Libye?

Od počátku roku do 3. července letošního roku dorazilo do Evropy přes Středozemní moře 98 185 uprchlíků. Z toho 84 879, vesměs obyvatel subsaharské Afriky, připlulo do Itálie (grafika zde). Většina z nich dorazila na Apeninský poloostrov přes Libyi.

Počet Afričanů plavících se přes Středozemní moře do Itálie stoupl za prvního půl roku proti stejnému období loňska o dvacet procent a roste měsíc za měsícem. V červnu jich bylo z nafukovacích člunů přeloženo na lodě pobřežní stráže i nevládních organizací a dopraveno do Itálie více než 23 tisíc. Byli mezi nimi zejména Nigerijci, Somálci a Gambijci.

Italové si s takovým přílivem migrantů pochopitelně nevědí rady. Žádají další země, aby otevřely přístavy pro lodě s uprchlíky.

Z údajů Vysokého komisariátu pro uprchlíky (UNHCR) vyplývá, že v Itálii se tísní už na 200 tisíc uprchlíků (pro srovnání: v Řecku přebývá 62 tisíc uprchlíků).

A k tomu další statistický vykřičník: Dalších 2030 migrantů (údaj z 28. června) letos zahynulo nebo zmizelo (většina z nich patrně utonula ve vlnách Středozemního moře).

Až nás přijdou miliony

Šílená bilance. A bude ještě horší.

Leccos naznačuje, že Evropa může brzy zakusit uprchlickou krizi 2.0. Bývalý šéf britské mise v Tripolisu, který analyzuje situaci v Libyi a subsaharské Africe, varuje, že na cestě do Libye je milion migrantů.

"Informátoři z oblasti mně sdělili, že milion migrantů, ne-li víc, se už vydal na cestu ze střední Afriky a Afrického rohu do Libye," řekl Joe-Walker Cousins deníku Guardian.

Jaké jsou příčiny přílivu Afričanů? Většina analytiků upozorňuje na neschopnost centrální libyjské vlády kontrolovat svou hranici – nejen severní (mořskou), ale především jižní (pozemskou). A také pochopitelně na mizérii v subsaharské (tropické) Africe. Jenže tam je situace stabilně mizerná.

Jednu dalších z příčin přílivu migrantů z Afriky, které si málokdo povšiml, popisuje zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která se zabývá převaděčským byznysem: Je jí klesající cena za služby převaděčů, jinak pašeráků lidí, kteří operují na libyjské trase.

Jdi teď, zaplatíš později

Zpráva nepopírá, že poptávka po nich je silná. Všímá si však i toho, že nabídková stránka posiluje a ceny klesají, v letošní "sezoně" jsou doslova "akční".

Cena za místo v člunu z Libye na sever se během čtyř let z 1000 dolarů (23 tisíc korun) snížila na 200 dolarů (4600 korun) a cesta ze súdánského Chartúmu až na libyjské pobřeží je k mání za méně než 1000 dolarů. Dříve celá cesta vyšla na pět tisíc dolarů, tedy 115 tisíc korun. (UNHCR dosud ve svých zprávách uvádí tuto částku.)

Mezinárodní organizace pro migraci také informuje, že převaděčské sítě nejen zlevňují, ale začaly nabízet "bankovní služby". Zájemcům o Evropu poskytují půjčky. Inzerují je sloganem "jdi teď, zaplatíš později" (až si vyděláš). Ručiteli jsou rodinní příslušníci, kteří zůstávají doma. Tento převaděčský "banking" je patrně jedním z důvodů, proč tři čtvrtiny uprchlíků tvoří mladí muži.

Evropa je zase zaskočena. Přitom by stačilo, aby sledovala byznys pašeráků lidí a věděla by, co ji čeká.

Zachraňte si migranty

Proč jsou služby pašeráků lidí levnější? Protože jsou lépe organizované a "efektivnější" než v minulosti. Do nafukovacích člunů tlačí pašeráci stále víc migrantů. Dávají jim jen tolik pohonných hmot, aby se člun dostal do mezinárodních vod, které začínají už 12 námořních mil (necelých 22 kilometrů) od libyjského pobřeží. A v posledních měsících začali z člunů, které do mezinárodních vod dorazí, odebírat motory, aby je mohli použít opakovaně při dalších plavbách s migranty.

V mezinárodních vodách svůj "náklad" pašeráci předávají lodím humanitárních organizací, které jsou od nich informovány, kde ho mají očekávat. Členové humanitárních misí zachraňují lidské životy. Současně však roztáčejí pašerácký byznys, na jehož kontě jsou tisíce mrtvých.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) ve své zprávě obviňuje humanitární lodě pátrající po uprchlících ve Středozemním moři, že "pomáhají zločincům dosáhnout jejich cílů za minimálních nákladů". A je na tom kus pravdy.

Libyjský tranzit

Nakonec klíčová otázka. Jak uprchlickou vlnu směřující do Evropy přes Libyi odvrátit?

Určitě na to nebude stačit výcvik, který poskytuje Evropská unie na Maltě členům libyjské pobřežní stráže. Kdyby Libyjci chtěli, uprchlíky by na moře nepouštěli – i bez unijního školení.

Za vlády Muammara Kaddáfího, kterou evropští spojenci za pomoci Američanů vybombardovali, to dokázali. "Nejvyšší beduín" si za to, že zadržoval migranty, pochopitelně nechal posílat tučný bakšiš. Nová libyjská vláda chce nejspíš ještě víc.

"Libye je tranzitní zemí, má čtyři tisíce kilometrů dlouhou pozemní hranici, dva tisíce kilometrů hranici námořní a k tomu omezený rozpočet," vzdychal na nedávném setkání s unijními představiteli libyjský premiér Faíz Sarrád a upozorňoval, že jeho země dostává příliš malou pomoc.

Sarrádova vláda národní jednoty však ovládá jen část libyjského území, většina země je pod kontrolou ropných mafií a kmenových vůdců, jejichž milice pustí do země toho, kdo jim zaplatí.

Bez bakšiše to nepůjde

Cpát peníze libyjské vládě je jako házet je do černé díry. Pokud by se ovšem za ně vláda v Tripolisu nezavázala, že bude brát uprchlíky zpět. Udělala jí unie takovou nabídku? Jaká byla cena?

A nakolik se unijní diplomacie (Evropská služba pro vnější činnost, EEAS), instituce s rozpočtem půl miliardy eur (13,1 miliardy korun), angažuje v obdobných jednáních s africkými státy, odkud migranti připlouvají? Nejspíš tam bude muset, obdobně jako v tureckém případě, vyrazit Angela Merkelová a domluvit jménem Evropy nějaké nemravné, ale fungující dohody.

Evropa přece nemůže donekonečna monitorovat, úpět a přerozdělovat.

Tagy: zahraničí domácí Evropská unie migrační politika uprchlická krize

Zdroje: Vlastní