Zákaz dětských manželství: Děti nepatří před oltář, ale do školy

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Je svoboda opravdu tak důležitá, aby se nařizovala zákonem bez ohledu na to, zda o ni dotyčný jedinec opravdu stojí? A nenapáchá se tím víc škody než užitku? To byly některé z otázek, které provázely debatu o dětských manželstvích, proti nimž vytáhla do boje německá vláda.

Tato mexická dívka porodila v pouhých 13 letech poté, co byla unesena a provdána v rámci tradičního obřadu

Tato mexická dívka porodila v pouhých 13 letech poté, co byla unesena a provdána v rámci tradičního obřadu,zdroj: Profimedia.cz

Berlínský kabinet schválil návrh, podle něhož budou automaticky neplatné všechny svazky, v nichž je nejméně jeden z manželů mladší 16 let. U mladistvých ve věku 16 až 18 let může manželství za určitých okolností uznat soud – například jsou-li ve svazku děti nebo je-li manželka těhotná. Neplnoleté provdané dívky budou svěřeny do péče úřadů pro mladistvé. Ty pak prověří, jestli je nutné, aby byly od manželů dlouhodobě odloučeny.

Další změnou je, že manželství bude napříště možné uzavřít výhradně až po dosažení plnoletosti; zatím to výjimečně bylo možné už v 16 letech, pokud byl druhý z partnerů plnoletý a povolil to soud. Předpokládá se, že nová legislativa projde parlamentem bez problémů.

Děti patří do školy

Děti nepatří před oltář, ale do školy, hlásí ministr spravedlnosti Heiko Maas – a má samozřejmě pravdu. Přinejmenším z pohledu západní civilizace. Manželství nezletilých je ovšem do značné míry krizový fenomén.

O změně zákona se totiž debatuje hlavně kvůli vysokému počtu běženců, kteří v posledních dvou letech do země přišli z muslimských zemí. Sňatky nezletilých tu bývají poměrně časté, a tak počet takových svazků stoupl i v Německu.

Loni v létě jich podle centrálního registru cizinců bylo 1475. Ve 361 případech byl alespoň jeden z partnerů mladší 14 let, v dalších 120 mu bylo 14 nebo 15 let. V drtivé většině takových případů jde přitom o mladé dívky, které se provdají za starší muže. Nejčastěji pocházejí ze Sýrie, následuje Afghánistán a Irák.

Mezi Němci naopak počet manželství nezletilých dramaticky klesá: V roce 2000 jich bylo 1073, podle posledních dostupných údajů už jen 92.

V mnoha zemích, odkud přicházejí uprchlíci, sice dětská manželství nejsou povolena, ale tolerují se. Manželství samo o sobě tu má vysokou hodnotu a ne každý dětský sňatek se uzavírá z donucení. Také v Sýrii nebo Afghánistánu je stanoven minimální věk nevěsty na 16 let; u ženichů to bývá zpravidla o něco víc, ale i zde jsou možné výjimky. V nízkém věku se musí nebo chtějí vdávat spíše dívky, u chlapců to bývá spíše zřídka.

Významnou roli přitom hrají třeba nejen zvyklosti, ale i ekonomické důvody. Děvčata bývají zpravidla považována za přítěž, protože nejsou budoucími živiteli. Navíc pro rodinu bývá důležité věno, které musí ženich podle tradice za nevěstu rodině zaplatit. To bývá i důvod, proč jsou ženichové většinou starší, protože ti mladší ještě nemají dost peněz na to, aby si manželku mohli dovolit. Výjimku samozřejmě tvoří ženichové z bohatých rodin.

Dívky se vdávají i ve chvíli, kdy se rodiče mohou horko těžko postarat sami o sebe, když se dá dívčina čest zachránit jen manželstvím nebo když ji může manžel vzít s sebou na Západ, a zajistit jí tak lepší budoucnost.

Spousta dětských manželství se nyní také uzavírá v uprchlických táborech v Libanonu, Jordánsku nebo Turecku. Rodiče se tím snaží v tíživé situaci své dcery zabezpečit a zároveň je touto cestou chránit před sexuálními útoky. Tím zároveň hájí i rodinnou čest, protože panenství má v patriarchálních strukturách velmi vysokou hodnotu.

Má svobodu nařizovat zákon?

Ale je svoboda opravdu tak důležitá, aby se nařizovala zákonem bez ohledu na to, zda o ni dotyčný – či lépe řečeno dotyčná – opravdu stojí? A nenapáchá se víc škody než užitku? Anebo máme na druhé straně dopustit, aby se děvčatům odpírala jejich zákonem zaručená svoboda?

Je jasné, že mladičké dívky, které přijdou do Německa jako do neznámé země, chtějí raději zůstat za všech okolností se svým manželem. Pokud to úřady dovolí, připravíme je tím v podstatě o svobodné prožití vlastního života. Děvčata zůstanou většinou ve všech ohledech závislé na manželovi a nebudou se moci svobodně rozhodnout, zda půjdou studovat, naučí se nějakému povolání, zda budou rodit až v pozdějším věku či zda si budou vydělávat vlastní peníze.

Mladičkým dívkám by nový zákon asi spíš zkomplikoval život

Vzkaz, že děti nepatří před oltář, ale do školy, sice zní logicky a správně, ale tak jednoduché to zase není. Sňatky děvčat uzavřené mezi 16 a 18 lety jejich věku by měl zrušit soud. To znamená, že pár absolvuje slyšení, že existují řešení pro závažné případy a hlavní je, že dívce zůstávají základní práva – jako dědické právo nebo manželova vyživovací povinnost. Pokud má pár děti, je vyřešené i otcovství – zrušená manželství mají stejné právní postavení jako rozvedená.

U dívek mladších šestnácti let se ale žádný takový kvazi rozvod nekoná – podle zákona budou manželství prohlášena za nulitní, tedy neplatná od samého počátku. Takové manželství podle německého práva nikdy neexistovalo.

Experti na lidská práva to ale pokládají za nadmíru problematické – zvlášť když jsou v takovém svazku děti, které by najednou byly bez právoplatného otce. Pak by se muselo určovat otcovství, vyživovací povinnost by pak zřejmě přešla na stát a podobně. Všechny tyto okolnosti nezletilé mamince rozhodně neprospívají.

Zastánci nové legislativy tvrdí, že archaické a vůči ženám nepřátelské praktiky nemají v Německu co dělat. Nejde o odmítání cizích kultur, ale o prosazování základních a celosvětově uznaných lidských práv. Představa, že tělem a osudem dětí lze na základě náboženství a tradice libovolně disponovat, je sice poměrně rozšířená, je ale výsměchem právnímu státu. Mnozí také pokládají taková manželství za pláštík pro zneužívání dětí. Bavorská CSU ještě trochu přitvrdila a hlásí, že děti patří do školy, a nikoliv na manželské lože.

Protiargumentem jsou právě případy velmi mladých manželek – jejich manželství se prostě anuluje, jako by nikdy neexistovalo, aniž by se jich kdokoliv ptal na názor. Úřad pro mladistvé bez jakéhokoliv přezkoumání pár rozdělí hned po příjezdu do Německa. Dívka tím ztrácí veškeré nároky ze sňatku plynoucí, a dostane se tak většinou do tíživé sociální situace, která je pro ni ještě horší, než kdyby svazek dál existoval.

Právníci hovoří kromě toho o "kulhajícím manželství", které je sice v Německu anulováno, podle mezinárodního práva ale trvá. Další výhrady zaznívají například od samotných migrantů: Nechápou, proč může mít v Německu 14letá dívka přítele, ale nikoliv manžela. Kritici se proto přimlouvají za to, aby soud přezkoumával i taková manželství, kdy je nejméně jeden z partnerů mladší 16 let.

Šaría dětské sňatky povoluje

Problém dětských manželství se ale řeší i v zemích, kde je celkem běžnou záležitostí. Před několika dny vyvolal rozruch poslanec malajsijské vládní koalice Národní fronta Shabudin Yahaya, když prohlásil, že i devítileté dívky jsou "fyzicky a psychicky" připravené vstoupit do manželství.

Při schvalování zákona o sexuálně motivovaných trestných činech páchaných na dětech tak reagoval na návrh člena opozice, aby se do zákona včlenil i zákaz dětských sňatků. Většina parlamentu této převážně muslimské země však návrh nakonec zamítla.

"Puberty dosahují ve věku devět až dvanáct let a v té době už mají tělo jako v osmnácti letech. Takže z fyzického a psychického hlediska dívce ve sňatku nic nebrání," prohlásil Yahaya.  Dodal také, že nevidí "nic špatného" na tom, když si oběť znásilnění vezme jeho pachatele. Návrh pro zákaz dětských sňatků prý odmítl, protože jde proti právu šaría.

Podle opozice právě toho zneužívají pachatelé znásilnění, aby unikli spravedlnosti. Se svými oběťmi se ožení a znásilnění manželem v Malajsii zločin není. Pouhých 140 z celkově bezmála 13 tisíc nahlášených případů sexuálního zneužívání dětí mezi lety 2012 a 2016 tu vedlo k odsouzení viníka. 

Tagy: Německo zahraničí muslimové migrace sňatky sexuální zneužívání migrační politika zneužívání dětí šaría uprchlická krize dětská manželství

Zdroje: ČTK,vlastní,Süddeutsche Zeitung,Die Zeit,Tagesschau,FAZ