Jára Cimrman v jednoaktové opeře Úspěch českého inženýra v Indii opěvoval schopnosti českých podnikatelů v daleké zemi ("Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři. České matičky, šroubky, hřebíčky slávu české práce šíří…" – viz video.)

zdroj: YouTube

Dělal to také Andrej Babiš, který nedávno v indickém městě Púna navštívil výrobnu plastových povlaků firmy Technicoat z jihočeské Plané. K indické delegaci utrousil, že Česko "má mnoho kreativních a inovativních lidí". A aby nezapomněl pochválit sám sebe a svůj kabinet, upozornil, že česká vláda podporuje rodinné podniky (tady).

Měl snad premiér na mysli také malé a střední podniky a rodinné farmy, které až na výjimky spadají právě do této kategorie? Pak musel změnit svůj názor, který vyslovil před pěti lety jako ministr financí v jihomoravském inovačním centru v Brně. Poučoval tamního ředitele:

"Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tady má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd!"

Už to není na prd?

Tvrdá data změně Babišova (vládního) přístupu dosud nenasvědčují. Babiš a jeho vláda ve spolupráci s Evropskou unií nakládají malým a středním firmám čím dál víc administrativy.

Liberální institut ve spolupráci se slovenským institutem INESS spočítal, kolik stojí byrokracie malou českou firmu. Dospěl k výsledku, že 75 administrativních povinností, které má firmička se čtyřmi zaměstnanci během roku provozu splnit, ji připraví o 233 hodin.

Náklady na tuto byrokracii dosahují 44 000 korun. (Do nich institut započítal jen výdaje spojené s byrokracií, nikoli povinné odvody, daň z příjmu či z přidané hodnoty.)

"Je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát," upozorňuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Alarmující je zejména to, že časová a finanční náročnost byrokracie se zvyšuje. V Česku se jí daří čím dál víc, kvete na jaře i v zimě, mráz ji nespálí. Přibylo EET, kontrolní hlášení, GDPR. Ze srovnání studií z roku 2017 a 2018 vyplývá, že meziročně se úřední povinnosti vůči státu zvýšily o 33 hodin a 5000 korun.

Do toho si můžete zakalkulovat 24 dnů. To je doba potřebná k založení eseróčka, se kterou se Česko řadí na ostudnou 115. příčku v žebříčku OECD.

Je to vše zanedbatelná zátěž? Jak pro koho. Pokud vlastníte rodinné impérium velikosti Agrofertu, zvládnete ji levou zadní, protože zabere zanedbatelnou část vašeho byznysu. Pro malou firmu je však citelná. (Přehled povinné firemní administrativy při jejím startu i činnosti v Česku je zde.)

I bohatí potřebují dotace!

A jak to je s podporou rodinných farem a všech zemědělců, kteří jsou spjati s životem v místě, kde hospodaří?

Vláda těmto malíčkům žádnou zvláštní péči neposkytuje. Z evropských dotací přitom odčerpají většinu velcí 'průmysloví' zemědělci, pro které je zemědělství jen zlomkem byznysu. Na tuto realitu upozorňuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z prověrky dotací v programu rozvoje venkova (tady).

Jen firmy z Agrofertu čerpaly z programu, který úřad kontroloval a ve kterém bylo celkem 3,8 miliard korun, téměř miliardu. Jeden ze závěrů prověrky je tedy nabíledni a je shrnut v těchto dvou větách zprávy: "Ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla tak, že největšími příjemci dotací jsou velké podniky. Naproti tomu podpora malých a středních podniků vázne."

Narazí na strop?

Agrofert je typickým představitelem obřích a fešácky dotovaných podniků. Tahle korporace podniká kromě zemědělství v potravinářském a chemickém průmyslu, ve zdravotnictví, v lesnictví, v médiích… prostě v kdečem. Je to vypasený holding, který by se bez zemědělských dotací z Bruselu klidně obešel.

zdroj: YouTube

Loni dostal Agrofert z Bruselu dvě miliardy dotací, a přitom vykázal konsolidovaný zisk 4,8 miliardy korun. Kromě toho, na rozdíl od mnoha malých rodinných farem, může díky svému kapitálu hospodaření lépe optimalizovat a je schopen snáz dosáhnout na úvěr, protože za něj má čím ručit.

Evropská unie to chce změnit a chystá se zemědělské dotace 'zastropovat'. Jinými slovy, omezit dotace korporacím. Jejich příjemci mají být zejména ti, kteří na půdě skutečně hospodaří a pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy.

Důvod je jasný: U podnikatelů, kteří jsou svázáni s půdou a místem, se dá předpokládat, že budou hospodařit s větším ohledem na krajinu a obec než korporace, která má centrálu stovky kilometrů od polí.

Babiš, jak jinak, v Bruselu lobbuje za velké zemědělské firmy. Tedy také (a až v první řadě) za "nějaký" firmy z Agrofertu.

To víte, ti malí jsou prostě "super, ale na prd ".

Jak těm zabedněncům v Bruselu vysvětlit, že i bohatí potřebují dotace? | zdroj: Profimedia

Do toho si můžete zakalkulovat 24 dnů. To je doba potřebná k založení eseróčka, se kterou se Česko řadí na ostudnou 115. příčku v žebříčku OECD.