Gisela přišla na svět 12. července 1856 jako Gisella Louise Marie, byť po celý život používala variantu svého prvního jména s jedním L. Měla o rok starší sestru Žofii Frederiku. Péči o obě děvčata, k nelibosti Sisi, prakticky hned po jejich narození převzala babička, matka císaře Žofie Frederika.

Už na jaře 1857 postihla rodinu tragédie, která dopadla i na pozdější Giselin život. Během návštěvy Uher, kam odcestovaly se svými rodiči, se totiž jak malá Žofie, tak Gisela nakazily infekcí způsobující průjmy a vysoké horečky. Zatímco Gisela se zotavila rychle a bez následků, Žofie na konci května ve svých dvou letech nemoci podlehla.

Sisi se po smrti prvorozené dcerky psychicky zhroutila a trauma vyústilo i v odtažitost k přeživší dcerce, s níž už nikdy nenavázala vřelý vztah. Gisela ale vycházela dobře s otcem, po němž prý zdědila i do značné míry střízlivou povahu. Báseň, kterou mu děvče napsalo a věnovalo o jedněch vánočních svátcích, prý měla speciální místo v císařově sbírce „pokladů“, zahrnujících třeba první boty, které jeho potomci obuli.

Gisela měla také velmi blízko ke svému o dva roky mladšímu bratrovi, korunnímu princi Rudolfovi. Sebevražda, kterou korunní princ spáchal v lednu 1889 se svou milenkou Mary Vetserovou na zámku Mayerling, Giselu velmi zasáhla. Třetí dcera císařského páru, Marie Valerie, kterou Sisi naopak zbožňovala a rozmazlovala, přišla na svět až v roce 1868 - pár roků před tím, než Gisela opustila vídeňský dvůr.

Byla nevěstou - náhradnicí

Mladá arcivévodkyně se totiž už dubnu 1873 ve Vídni provdala za prince Leopolda z bavorské dynastie Wittelsbachů. O dekádu starší Leopold působil v bavorské armádě a byl Giseliným bratrancem z druhého kolene. Pikantní je, že Leopold se měl původně oženit s Amálií Sasko-Koburskou. Jenže do Amálie se zamiloval Sisiin mladší bratr Maximilian a císařovna nakonec spunktovala, aby si Leopold vzal Giselu. Na sňatku Gisely s Leopoldem měl zájem i císař František Josef I.; Leopold byl totiž patřičně vysokého původu a katolík, císař si s ním ale navíc rozuměl i po osobní stránce. Spojoval je třeba zájem o lov a armádu.

Od Habsburků dostali novomanželé věnem půl milionu zlatých a přestěhovali se do Mnichova. Tam prý Leopoldova rodina mladičkou Giselu hezky přijala. Pár pak bydlel v paláci v mnichovské čtvrti Schwabing. Už v únoru 1874 se jim narodila dcera Alžběta a rok poté další dcerka Augusta. Chlapci Jiří a Konrád pak přišli na svět v letech 1880 a 1883.

Aktivní princezna

Rakouská arcivévodkyně se u Bavorů zapsala velmi pěkně. Byla velmi aktivní v charitativních akcích na pomoc zdravotně postiženým a chudým lidem. Přezdívalo se jí "anděl z Vídně". Co do osobních zájmů byla Gisela umělecky založená a dobře malovala. Mimochodem, v Mnichově dodnes funguje gymnázium, které nese její jméno.

Její muž mezitím nadále budoval kariéru v armádě a v roce 1905 se stal polním maršálem. Do „důchodu“ odešel v roce 1913, ale po vypuknutí první světové války se do armády vrátil. Velel bojům na východní frontě a do výslužby definitivně odešel až v roce 1918. Gisela za války nechala zřídit v mnichovském paláci lazaret, který také vedla.

Překvapivě chladnou hlavu pak šlechtična prokázala během revolučních událostí na podzim 1918. Zatímco mnozí její příbuzní z Mnichova uprchli, ona ve městě zůstala.

S manželem se také ani po pádu císařství nestáhli do ústraní. Ostatně už v lednu 1919 se účastnili voleb do národního shromáždění – prvních, v nichž mohly volit i ženy. Komentovali to tak, že prostě plnili svou povinnost.

Malý rodinný skandál

Zajímavá rodinná příhoda se pojí s životem jejich prvorozené dcery Alžběty. Ta se totiž v listopadu 1893, ve svých 19 letech, v Itálii tajně provdala za Otto Ludvíka, barona z Hagenbachu. K tajnému sňatku měli důvod. Otto byl totiž společensky níž než bavorská princezna a navíc protestant. V dopise, kterým sňatek oznámili, dokonce uvedli, že museli volit mezi útěkem nebo společnou sebevraždou, Alžbětina otce Leopolda ani dědečka Luitpolda, který dlouho vládl Bavorsku jako regent, to však neobměkčilo.

Vztahy byly napjaté roky a na jejich urovnání měli velký podíl právě Gisela a také, jinak v těchto ohledech velmi konzervativní, František Josef I. Byť císař z vnuččina morganatického manželství nejásal, sňatku požehnal, věnoval páru palác nedaleko Vídně. V roce 1904 pak Ottu mimo jiné povýšil na hraběte. V jednom z dopisů Sisi také připustil, že jeho vnučka prokázala odvahu a pevný charakter. Soužití Alžbety a Otty bylo nakonec šťastné a trvalo 56 let.

Alžběta Marie se nedala a za svou velkou lásku se provdala tajně | zdroj: Wikipedia.org

Úplným opakem bylo stavovsky přijatelné manželství Jiřího, který se v roce 1912 oženil s arcivévodkyní Isabellou z těšínské linie habsbursko-lotrinské dynastie. Pár se rozešel v podstatě ještě před koncem líbánek, v Bavorsku společně strávili všeho všudy pár dní. Novomanželka nakonec odcestovala do Vídně a odmítla se do Německa vrátit.

I přes snahu příbuzných bylo manželství rok na to rozloučeno, dnešními slovy pro „nepřekonatelné rozdíly“, a jako nenaplněné rozvedeno i církví. Isabella, která za války pracovala jako ošetřovatelka, už se znovu nevdala. A stejně tak se neoženil ani Jiří, který později vystudoval teologii a stal se katolickým knězem.

Gisela a Leopold spolu nakonec prožili 57 roků. Leopold zemřel v roce 1930 v 84 letech, Gisela ho přežila o necelá dvě léta. Oba jsou pohřbeni v mnichovském kostele svatého Michala.