Arcivévodkyně, která razantně změnila životní dráhu

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Narodila se doslova do zlaté kolébky, vychovali ji v nejvyšším patře rakouské šlechty. Jenže Alžběta Marie Rakouská, oblíbené vnučka císaře Františka Josefa, žila v divoké době a po rozpadu Rakouska-Uherska si zvolila překvapivou cestu. Dnes od jejího příchodu na svět uplynulo 135 let.

Arcivévodkyně Alžběta Marie

Arcivévodkyně Alžběta Marie,zdroj: Wikipedia.org

Už od počátku bylo jasné, že maličká Alžběta, pojmenovaná po své babičce přezdívané Sissi, bude mít speciální postavení. Narodila se totiž jako první, a nakonec i jediné dítě korunního prince Rudolfa a jeho manželky Štěpánky Belgické.

Zpočátku údajně šťastné manželství se celkem brzy pokazilo a skončilo tragicky. Po necelých osmi letech jej ukončila skandální Rudolfova sebevražda.

Z Alžběty se stal poloviční sirotek, ze Štěpánky mladá vdova, již mnozí vinili z podílu na neštěstí - včetně její vlastní dcery. Jejich vztah byl komplikovaný, vzájemně se odcizily. Štěpánka, podobně jako její tchyně Sissi, pak hodně cestovala po Evropě, kdežto Alžběta zůstala ve Vídni.

Velkou ránu též jejich vztahu zasadilo Štěpánčino rozhodnutí o druhém sňatku. Erzsi, jak se Alžbětě říkalo, to brala jako zradu otcovy památky a přerušila s matkou kontakt.

Erzsi byla ze všech vnoučat stárnoucího císaře tím nejoblíbenějším a měl s ní velké plány. Rád by ji viděl jako manželku německého korunního prince Viléma, ovšem ona si přála něco jiného. V sedmnácti se na jednom z dvorních bálů zakoukala do Oty z Windisch-Graetze a rozhodla se, že si ho vezme.

Císaři se to nelíbilo. Byl to nerovný sňatek. Ačkoliv jedna linie Otova rodu patřila k vysoké šlechtě, on pocházel z té, která náležela pouze k panskému stavu. Erzsi si nicméně stála za svým, tudíž dědeček povolil. Pikantní ovšem je, že podle jedné z verzí její vyvolený o sňatek s touto prominentní nevěstou vůbec nestál. A když mu bylo sděleno, že má povolen sňatek s Alžbětou, neskrýval své překvapení, neboť byl už zasnouben s jinou ženou.

Vůle císaře je ovšem vůle císaře - byť dodatečná - a tak se 23. ledna 1902 konala na Hofburgu svatba. Císař sňatek podmínil tím, že Alžběta vystoupí z následnické linie, mohla si však ponechat titul a dostala velkorysé věno.

Ututlaný pražský skandál

Navzdory četnému potomstvu se ale manželství nakonec nevyvedlo a Alžběta v jeho rámci už poměrně záhy způsobila skandál. V Praze totiž, údajně během hádky ve třech, postřelila francouzskou herečku, která prý nakonec v důsledku vážného zranění zemřela. Tragická událost se ututlala.

Dva roky po svatbě se páru narodilo první dítě František Josef, následovali Ernst a Rudolf. Nakonec Alžběta v roce 1904 porodila holčičku, kterou i přes složitý vztah pojmenovala po své matce.

Nakonec prý měli mimomanželské aféry jak Alžběta, tak Ota, a to až do roku 1918, kdy padla monarchie. Alžběta však mezitím začala úplně nový život, kterým si vysloužila svou druhou přezdívku - Rudá arcivévodkyně. Počátkem 20. let totiž potkala aktivního sociálního demokrata Leopolda Petzneka a stala se jeho životní družkou. Později navíc sama vstoupila i do sociálnědemokratické strany, což byl krok vskutku pozoruhodný.

ČTĚTE TAKÉ:

Na sňatek si však oba partneři počkali dlouho. Alžbětin rozvod se velice táhl a poznamenala ho náročná a novinami propíraná bitva o opatrovnictví potomků. Původně jí soud přiřkl opatrovnictví dvou nejstarších synů a mladší děti měly zůstat u Oty, nakonec však Alžběta docílila toho, že jí připadly všechny čtyři děti. Petznek měl navíc také manželku, ta však byla pacientkou psychiatrické kliniky, kde v polovině 30. let zemřela.

Potíže s rodinou

Jenže Alžběta ani v té době stále nebyla oficiálně rozvedena. Část její rodiny ji prý navíc obviňovala, že ve velkorysých darech straně rozpustila velkou část peněz, kterých nabyla po prodeji majetku během rozvodu, a snažili se její konání omezit - nakonec bezúspěšně. Petznek strávil také nějaký čas ve vězení a další starosti jemu a Alžbětě přinesla válka. V roce 1944 dokonce Leopolda zatkli a poslali do Dachau, kde zůstal až do osvobození koncentračního tábora Američany.

Po válce Alžběta přišla na čas o vilu, kterou nejdřív vyplenili sovětští vojáci a později ji až do roku 1955 zabrala francouzská správa. Mezitím však dosáhla významného pokroku v osobním životě - počátkem 1948 se konečně rozvedla. Leopolda, s nímž v té době žila už téměř 30 let, si vzala pár měsíců poté.

Domů se vrátili až za dalších sedm let a Leopold si vily příliš neužil – zemřel v roce 1956. V té době už také nemocná Alžběta ho přežila o sedm let a svého prvního muže dokonce o jedenáct. Na své vlastní přání byla pohřbena v neoznačeném hrobě, po boku svého druhého manžela.

Tagy: Rakousko zahraničí sociální demokracie Panovníci a šlechta dějiny a fakta Rakousko-Uhersko

Zdroje: vlastní,Wikipedia.org,Wikipedia.de