Záhadná smrt korunního prince

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Korunní princ Rudolf patří k tragickým postavám rodu Habsburků. Měl být nadějí rodiny, jeho život však skončil příliš brzy a navíc skandálně. Od narození jediného syna císaře Františka Josefa a Alžběty Bavorské zvané Sissi uplynulo v úterý 160 let.

Narodil se jako třetí potomek císařského páru - rok poté, co rodinu postihla tragédie. V květnu 1857 totiž zemřela dvouletá prvorozená Žofie. Rudolf si byl od raného dětství velice blízký s o dva roky starší Giselou. Nejmladší císařské dítě, Marie Valerie, přišla na svět až roku 1868.

Stejně jako výchovu prvních dvou Alžbětiných dcer, i jejího syna už od dětství silně ovlivňovala tchyně Žofie Bavorská. Rudolf též musel na přání svého otce brzy začít s tvrdou armádní přípravou pod vedením generálmajora hraběte Gondrecourta.

Ten byl dost brutální. Prince například budil výstřelem z pistole nebo ho děsil v lese, čímž v něm chtěl "povzbudit" statečnost. Dosáhl opaku. Už beztak citlivý Rudolf chřadl. Když císařovna Alžběta viděla, v jakém je její syn stavu, učinila všemu přítrž.

Bystré dítě nasměrovala k studiu přírodních věd, kterým propadl, bavily ho také dějiny a politika. Krom toho se od raného dětství učil jazyky, včetně češtiny a maďarštiny, které později ovládal velice dobře. Rozumově vyspěl předčasně, citlivá, nervózní povaha ho však už nikdy neopustila.

V dospělosti pak Rudolf tíhl k pokrokovým názorům. V 80. letech přispíval tajně do liberálního tisku a jeho kritické postoje v rodině – nepřekvapivě - neměly pozitivní ohlas.

Stal se také zapáleným ornitologem a v mládí hodně cestoval. Měl slabost pro Velkou Británii, k rakouské šlechtě byl naopak dost kritický. Spolupracoval i na rozsáhlé encyklopedii, která vyšla až dlouho po jeho smrti.

Osudová slabost pro ženy

Kromě intelektuálních zájmů však velkou roli v životě korunního prince sehrály ženy. Jeho první milenkou měla být známá herečka Johanna Buskaová. Velkou lásku pak prý prožil v Praze, kam přesídlil jako generální inspektor pěchoty. Prý se jí stala krásná židovská dívka, která zemřela velice mladá.

Nakonec se Rudolf oženil s druhorozenou dcerou belgického krále Leopolda I. Mladičká Štěpánka ovšem musela nejdříve projít patřičným dovzděláním. Nic naplat, na budoucí císařovnu se prostě kladly velké požadavky. Bylo nutné, aby si zlepšila němčinu, zahájila studium maďarštiny a celkově se vpravila do stylu vídeňského dvora.

I tak se 10. května 1981 vdávala teprve necelé dva týdny před svými sedmnáctými narozeninami. Po svatbě se novomanželé zabydleli na Pražském hradě a v prvních letech prý jejich manželství bylo dost šťastné. V září 1883 pár přivítal dceru Alžbětu a přestěhovali se do Vídně. Postupem času se však na vztahu začala podepisovat rozdílnost jejich povah a názorů.

Zákeřná choroba

Navzájem se tak sobě vzdalovali, Rudolf manželce zahýbal a nakazil ji dokonce vážnou chorobou - pravděpodobně kapavkou. Štěpánka se kvůli nemoci stala neplodnou, naděje na syna a následníka trůnu se tak manželům rozplynula.

Rudolf, o jehož zdravotních potížích se začalo šeptat v druhé polovině 80. let, pak léčil nepříjemné příznaky pekelnou kombinací morfia a alkoholu, což nevyhnutelně vedlo k závislosti. K tomu se přidala deziluze z vývoje společnosti i nenaplněných ambicí. Korunního prince se dotýkaly i antisemitské nálady, neb měl mezi Židy přátele.

V posledních letech svého života se tak začal chovat tuze proti protokolu. Potloukal se po vídeňských hospodách a jednou z nejdůležitějších žen jeho života se stala herečka a prostitutka Mizzi Kasparová. Právě tato žena byla Rudolfovou první volbou pro společnou sebevraždu. Jí se však chtělo žít. Podle některých dokonce ohledně Rudolfových úmyslů zalarmovala policii, ta však oznámení nebrala vážně.

Jak ututlat skandál

Rudolf tak obrátil pozornost k jiné milence, baronese Mary Vetserové. Sedmnáctiletá dívka z takzvané "nové šlechty" prý byla do následníka trůnu velice zamilovaná. Pikantní je, že několik let předtím měl korunní princ aféru i s její matkou Helenou.

Rudolf dle pozdějších svědectví už nějakou dobu i svým blízkým naznačoval, že hodlá skončit se životem. Nikdo ho však patrně nepodezíral z toho, že by to opravdu udělal. Tudíž byl pořádný šok, když byli Rudolf a Mary 30. ledna 1889 nalezeni mrtvi na loveckém zámečku Mayerling.

A také velký skandál. Jak se odehrály osudné chvíle, už se asi nikdy nikdo nedozví, jasné však je, že dvůr se snažil okolnosti Rudolfovy smrti ututlat.

Původní plán přesvědčit lékaře, aby uvedli úplně jiný důvod skonu, ale nevyšel, nakonec tedy zvítězila verze, že se Rudolf zastřelil v záchvatu nepříčetnosti. Obří problém pak představovala Mary, jejíž tělo odvezli ze zámečku tajně. Na rozdíl od pohřbu svého milence byla pochována beze svědků ve vesnici Heiligenkreuz.

Ač byl církevní pohřeb pro sebevrahy zapovězen, příbuzným Mary se prý též podařilo přesvědčit opata cisterciáckého kláštera, že se zabila v pominutí smyslů. Ani po smrti však neměla klid. Po druhé světové válce se totiž do hrobu vloupali sovětští vojáci, snad v touze uloupit nějaké cennosti. Později bylo také její tělo několikrát exhumováno ve snaze zjistit, co nebohou baronesu zabilo.

Okolo smrti Rudolfa a Mary se totiž vynořila řada teorií. Dle nejznámější verze tragického příběhu následník nejdříve zabil Mary a pak sebe. Hovořilo se však také o tom, že Mary zemřela v důsledku zfušovaného potratu a Rudolf pak v zoufalství spáchal sebevraždu. Další verze popisovala, jak ve všem měl prsty žárlivý muž, kterému Rudolf chodil za manželkou, i to, že se oba stali obětí úkladné vraždy. Tomu, že se jednalo o dobrovolný a plánovaný odchod ze života, nicméně nasvědčují dopisy na rozloučenou Rudolfa a Mary.

Také Rudolfovi byl dopřán církevní pohřeb a uložení do Císařské hrobky ve Vídni. Smrt jediného syna zasáhla jak císaře, tak Sissi, která až do konce života oblékala šaty smutečních barev.

Následníkem trůnu se stal František Ferdinand d'Este, jehož život v roce 1914 ukončil Gavrilo Princip v Sarajevu, a předčasně zemřel i poslední císař Rakouska-Uherska Karel I. Ten, už v exilu na Madeiře, podlehl roku 1922 zápalu plic v pouhých 34 letech.

Rudolfova sebevražda ovlivnila i život jeho manželky Štěpánky, kterou někteří, včetně její vlastní dcery, vinili z toho, že má na Rudolfově rozhodnutí podíl. Štěpánka se nakonec stáhla z vídeňského dvora a udržovala výrazně omezený kontakt i s dcerou Alžbětou. Nakonec však právě ona našla životní štěstí, a to ve druhém manželství s uherským hrabětem Elemérem Lónyayem. Usadili se v Horních Uhrách a Rudolfa přežila o necelých 56 let.

V té době už byla dávno po smrti také jedna z nejznámějších Rudolfových milenek Mizzi Kasparová. Zemřela roku 1907. Zabil ji prý syfilis.

Tagy: Rakousko zahraničí sebevražda Panovníci a šlechta dějiny a fakta

Zdroje: Wiener Zeitung,Wikipedia org.,Wikipedia.de