„Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva... Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii,“ uvedl Nobelův výbor.

BREAKING NEWS:
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2022 #NobelPeacePrize to human rights advocate Ales Bialiatski from Belarus, the Russian human rights organisation Memorial and the Ukrainian human rights organisation Center for Civil Liberties. #NobelPrize pic.twitter.com/9YBdkJpDLU

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 7, 2022

Běloruský aktivista Ales Bjaljacki byl jedním z iniciátorů prodemokratického hnutí, které se objevilo v Bělorusku v polovině 80. let. V roce 1996 založil organizaci Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vjasna rovněž pracovala na dokumentaci případů mučení politických vězňů v Bělorusku. Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován. V roce 2005 získal cenu Homo Homini české organizace Člověk v tísni, kterou mu osobně předal bývalý český prezident Václav Havel. V září 2012 byl vyhlášen laureátem Ceny Lecha Walesy a v roce 2013 se stal prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva.

Ales, you really deserve the #NobelPeacePrize - such great news today! Ales is a political prisoner & can’t hear the news of the award. But we all can share this joy with him – just send him a letter & tell him how you feel. Let us show that the world stands with free Belarus. pic.twitter.com/g0HAJGEi0d

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) October 7, 2022

You may not know, but Ales celebrated his 60th birthday in prison recently, on September 25. He also celebrated his 50th birthday in prison. His story is the story of our country - a decades-long struggle for freedom. I am incredibly proud that he received the Nobel Peace Prize! pic.twitter.com/rDGwvQw1b2

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) October 7, 2022

Ruská společnost Memorial proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším lidskoprávním sdružením v Rusku. V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. Odůvodnily to porušením zákona, který organizacím podporovaným finančně ze zahraničí nařizuje, aby používaly označení „zahraniční agent“.

Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině. 

V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova. Letos bylo na cenu nominováno 343 jednotlivců či organizací. Mezi favority byli například ruský opozičník Alexej Navalnyj, vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská či aktivisté za lidská práva a odpůrci autoritářských režimů v Rusku, Bělorusku či v jiných státech.

V odhadech bookmakerů si velmi dobře vedl ukrajinský zpravodajský portál The Kyiv Independent či prezident Volodymyr Zelenskyj. Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal však předem uvedl, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Ocenění obránců práv z postsovětských zemí uvítala koalice i opozice

Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily.

„Jsem ráda, že se Nobelův výbor rozhodl ocenit představitele občanské společnosti, kteří se zasazují za základní lidská práva a svobody v postsovětském prostoru,“ napsala ČTK předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedla, že ocenění organizace Memorial ji těší i z toho důvodu, že její aktivity dlouhodobě sleduje a podporuje. „Zrovna v poslední době jsem jí poskytla vilu předsedů sněmovny jako zázemí pro činnost,“ připomněla.

Seznam laureátů ocenil místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch (ANO), odráží podle něho současnou situaci. Ocenění bojovníků za lidská práva z Ruska a Běloruska podle něj není jen uznáním jejich práce či políčkem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Vnímám to i jako vzkaz občanům Ruska a Běloruska, těm, které tamní režimy perzekvují, že i na ně je pamatováno, že je nevnímáme paušálně jako zlo, že bychom je chtěli jednou přijmout do společenství vyspělých zemí, které ctí základní pravidla individuálních práv a svobod i mezinárodněprávní normy,“ sdělil ČTK Bžoch.

„Máme z toho obrovskou radost,“ uvedla na svém facebooku česká pobočka Memorialu, který v Rusku proslul odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu. Samotné sdružení Memorial pak uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“.

Gratuluji běloruskému bojovníkovi za lidská práva Alesi Bialjackemu, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a Centru pro občanské svobody k udělení Nobelovy ceny. Jejich ocenění je také oceněním všech statečných žen a mužů, kteří brání mír, demokracii a bojují za svobodu.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) October 7, 2022

Bjaljackému, Memorialu a Centru pro občanské svobody pogratuloval šéf české diplomacie Lipavský. „Jejich ocenění je také oceněním všech statečných žen a mužů, kteří brání mír, demokracii a bojují za svobodu,“ napsal ČTK.

Vjasna, Memorial i Centrum pro občanské svobody patří podle organizace Člověk v tísni ve svých zemích nejen mezi nejznámější, ale také nejdéle působící lidskoprávní organizace. „Jejich význam pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině je doslova klíčový. Jsou svědomím svých národů,“ napsal ČTK Ondřej Lukáš, mediální koordinátor organizace.

Centru pro občanské svobody se podle něj díky nástupu Ukrajiny na cestu demokracie od roku 2014 dýchá lépe, Vjasna a Memorial ale platí za svou aktivitu vysokou cenu. „Vjasna byla po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 tvrdě pronásledována a v současnosti působí pouze mimo hranice Běloruska. Její vedení, včetně Aleš Bjaljackého, obdrželo drakonické tresty odnětí svobody. Co se týče Memorialu, ten byl rozhodnutím ruských soudů letos zrušen a rovněž oficiálně působí pouze v zahraničí,“ dodal.

Nobelovu cenu míru za rok 2022 získal běloruský aktivista Ales Bjaljacki, nositel Ceny #HomoHomini, spolu s organizací #Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody.

Všem laureátům gratulujeme!
https://t.co/oPfFqv4oxr@MemorialCZ #NobelPeacePrize #HumanRights pic.twitter.com/JPHoiVtjEu

— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) October 7, 2022