Letošní Nobelovu cenu za mír získala 51letá vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny.

Ruský prezident Vladimir Putin nemá strach ze Severoatlantické aliance, ale bojí se myšlenky svobody, která se přiblížila k hranicím Ruska, prohlásila Oleksandra Matvijčuková, šéfka ukrajinského Centra pro občanské svobody. To bylo loni spolu s ruskou nevládní organizací Memorial, bojující za lidská práva, a běloruským disidentem Alesem Bjaljackým oceněno Nobelovou cenou za mír.

Letošní Nobelovu cenu za mír obdržel obhájce lidských práv Ales Bjaljacki z Běloruska, ruská lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinská lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody.

Norský Nobelův výbor letos udělil Nobelovu cenu za mír Světovému potravinovému programu (WFP) za boj proti hladomoru. WFP je organizací OSN zabývající se potravinovou bezpečností.

Nobelovu cenu za mír za letošní rok získal etiopský premiér Abiy Ahmed. Zasloužil se především o uzavření mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, která ukončila jednu z nejdelších válek v Africe.

Nobelovu cenu za mír pro rok 2018 získali konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová. Dvojice prestižní ocenění dostala za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách, upřesnil výbor.

Jen pár dnů před tím, než se svět 6. října dozví jméno nového držitele či držitelky Nobelovy ceny za mír, se pomalu ale jistě rozpadá aura jedné z nejznámějších laureátek tohoto prestižního ocenění. Někdejší barmská disidentka a nynější jakoby premiérka Do Aun Schan Su Ťij totiž mírně řečeno zůstává hodně dlužná své pověsti.

Nobelovu cenu za mír si letos převezme kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, kterému se podařilo dojednat mírovou dohodu s rebely a ukončit tak 52letou občanskou válku. Bez ohledu na to, že Kolumbijci nakonec dohodu s referendu odmítli, byli její signatáři považovaní za hlavní favority za zisk "Nobelovky".