Výbor udělil WFP ocenění za jeho "úsilí v boji proti hladu, za to, že přispěl ke zlepšení podmínek pro mír v oblastech konfliktu, a za to, že stojí v čele úsilí zabránit využití hladu jako zbraně ve válkách a konfliktech".

WFP byl založen v roce 1963. Jako největší světová humanitární organizace pomohl loni téměř 100 milionům lidí v 88 zemích, kteří byli obětí akutního nedostatku jídla či hladomoru. Podle WFP trpí nedostatkem potravin každý devátý člověk na světě.

Hladovění je podle norského Nobelova výboru také častou zbraní ve válečných konfliktech. "Nikdy nevymýtíme hladomor, dokud také neskoncujeme s válkami a ozbrojenými konflikty," uvedl výbor. Doufá rovněž, že se udělením ceny obrátí pozornost světa na miliony lidí, kterým hrozí hlad nebo už jím trpí.

"Potřeba mezinárodní solidarity a mnohostranné spolupráce nikdy nebyla důležitější," řekla při vyhlášení předsedkyně výboru Berit Reissová-Andersenová s tím, že pandemie koronaviru zhoršila situaci milionů lidí, kteří čelí hladu.

"Na práci Světového potravinového programu je krásné, že nejen poskytuje potraviny lidem dnes a zítra, ale také je učí, aby se v budoucnu uměli o sebe postarat sami," reagoval mluvčí WFP Tomson Phiri.

BREAKING NEWS:
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2020 Nobel Peace Prize to the World Food Programme (WFP).#NobelPrize #NobelPeacePrize pic.twitter.com/fjnKfXjE3E

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 9, 2020

"Ministerstvo zahraničních věcí považuje za dobré rozhodnutí zvolit letošním laureátem Nobelovy ceny míru zrovna WFP. Jde o jednu z těch humanitárních agencií OSN, které pracují přímo v cílových zemích, a to zejména v zemích postižených konflikty či jinou nestabilitou," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Připomněla, že WFP také zajišťuje logistiku pro všechny humanitární operace OSN. "Tuto jeho roli během pandemie covidu-19 výrazně podpořila i ČR v rámci EU, kdy Generální ředitelství EU pro humanitární pomoc v součinnosti s WFP vybudovalo tzv. humanitární letecký most pro přepravu naléhavé pomoci i humanitárních pracovníků do křehkých zemí," uvedla Štíchová.

Podle ministerstva Česko s WFP průběžně spolupracuje, a to i finančně. "Například v Jemenu nebo v syrské krizi, kde podporujeme jak pomoc lidem ohroženým hladomorem, tak řešení dopadů sucha. V letech 2015 až 2020 přispěla ČR do WFP částkou více než 63 milionů korun," uvedla Štíchová.

O jakých možných kandidátech se nejvíce hovořilo?

Na Nobelovu cenu za mír, s níž se pojí odměna deset milionů norských korun (asi 25 milionů Kč), bylo letos nominováno 318 kandidátů, z toho 211 jednotlivců a 107 organizací. Počet nominovaných je čtvrtý nejvyšší v historii této ceny udělované od roku 1901. Dosavadní rekord (376) je z roku 2016. Jména kandidátů výbor zveřejňovat nesmí, navrhovatelé ale často veřejně sdělují, koho doporučili.

Podle pravidel Nobelova výboru se ještě 50 let nedozvíme, kdo mezi letošními nominovanými byl, ani kdo je nominoval. Mezi možnými kandidáty se letos nejčastěji objevovala ekologická aktivistka Greta Thunbergová a hnutí Fridays for Future, Světová zdravotnická organizace (WHO), prodemokratičtí demonstranti v Hongkongu, organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) a Reportéři bez hranic, hnutí Black Lives Matter, čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti, ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, "hongkongský lid", vězněná saúdskoarabská aktivistka Ludžajn Haslúlová, členka afghánského týmu pro mírová jednání s Tálibánem Favzía Kúfiová, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), papež František, 94letý britský přírodovědec sir David Attenborough nebo bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová, Somálka Ilwad Elmanová či Súdánka Alá Saláhová. Loni cenu dostal etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.