Nízká účast v evropských volbách: Hrozba, nebo příležitost?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Tím hlavním, co ovlivní úspěch jednotlivých uskupení ve volbách do Evropského parlamentu, je volební účast. Když bude vyšší, některým partajím může udělat čáru přes rozpočet. V čem mohou evropské volby stranám prospět a nakolik jsou jejich ambice v nich reálné?

Nízká volební účast v květnových volbách do Evropského parlamentu může pomoci menším politickým uskupením

Nízká volební účast v květnových volbách do Evropského parlamentu může pomoci menším politickým uskupením,zdroj: Profimedia.cz

Výsledky evropských voleb u nás budou z velké části záležet na tom, kolik voličů se jich zúčastní. Snad nejlépe je to vidět na tom, jak v nich v minulosti dopadala KSČM. V roce 2004 při volební účasti 28,32 procenta získala s 472 862 hlasy 20,26 procenta a šest mandátů. O pět let později při velmi podobné účasti (28,22 procenta) obdržela s 334 577 hlasy 14,18 procenta a čtyři mandáty v Evropském parlamentu. V minulých volbách však strana s pouhými 166 478 hlasy dosáhla na 10,98 procenta a tři mandáty, volební účast totiž klesla až na 18,2 procenta.

Komunisté tak měli velké štěstí. Kdyby účast znovu dosáhla 28 procent, dopadli by mnohem hůř. V porovnání s evropskými volbami v roce 2009 se počet jejich voličů propadl na méně než polovinu, voličská podpora v procentech jim však nespadla ani o čtvrtinu.

Zvlášť dobře tento jev vynikne, podíváme-li se na výsledky lidovců v předminulých evropských volbách. Voliči jim sice dali 180 451 hlasů, tedy více než komunistům před pěti lety, přesto jim to stačilo jen na 7,64 procenta a dva mandáty. Zkrátka větší volební účast, v tomto případě osmadvacetiprocentní, je neúprosná.

Podobně je třeba vnímat nedávný průzkum CVVM, podle něhož by se do Evropského parlamentu dostalo celkem šest uskupení: hnutí ANO s 26 procenty, občanští demokraté se 16, Piráti s 11,5 procenta, KSČM s osmi procenty a sociální demokraté a koalice hnutí STAN a TOP 09 by měli shodně po 7,5 procentu.

Důležité ovšem je, že tato čísla platí, pokud by k volebním urnám dorazilo 28 procent voličů. Kdyby to bylo méně (případně i více, což je ale vzhledem k celkově nízkému zájmu o evropská témata a dění v Evropském parlamentu jen sotva představitelné), preference jednotlivých uskupení v květnových volbách by s největší pravděpodobností vypadaly úplně jinak.

Nízká volební účast jako výhoda

Předně při nižší volební účasti by na tom zřejmě byli lépe právě komunisté a křesťanští demokraté. Obě strany mají schopnost i při menší volební účasti k volbám přitáhnout jádro svých voličů. KDU-ČSL tak v roce 2014 sice ztratila 30 tisíc voličů oproti předchozím volbám, preference jí však vzrostly na 9,95 procenta.

Pokud tedy šetření CVVM lidovcům přisoudilo 3,5 procenta, při nižší volební účasti by se jim mohlo podařit pětiprocentní hranici překonat a mandáty v Evropském parlamentu získat. Něco takového se může podařit i SPD Tomia Okamury, která v uvedeném průzkumu měla 4,5 procenta. Musela by ovšem zmobilizovat dostatečné množství svých voličů, aby se dostavili k hlasovacím urnám.

Nízká volební účast může nakonec nejvíc uškodit hnutí ANO, všem ostatním by mohla spíš pomoci. Nejvíc mohou svým volebním výsledkem překvapit Piráti. Pokud jejich předseda Ivan Bartoš hovoří o tom, že strana chce získat v evropských volbách 20 procent hlasů, může to znít jako notně přehnaný cíl. Podobně se Pirátům leckdo smál, když na jaře 2017 mluvili o tom, že ve sněmovních volbách chtějí získat 10 procent, a nakonec se jim to skutečně podařilo.

I nyní mohou Piráti dosáhnout toho, o co usilují. Jejich preference celkově rostou. V posledním volebním modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi se 20 procentům přiblížili, když měli 17,5 procent a třetí ODS za nimi výrazně zaostávala s 12,5 procenty.

Důležitý impuls a potvrzení správného směru

Piráti tak mají odkud brát. Stačí, když udělají výraznou kampaň několik týdnů před volbami. Pokud bude dostatečně viditelná a v porovnání s ostatními stranami nabitá energií, tak v situaci výrazně nižší volební účasti, než v případě sněmovních voleb, může jejich výsledek opravdu vyskočit až ke dvaceti procentům. Ostatně už ve volbách do sněmovny Piráti předvedli, že volební kampaň umějí využít ve svůj prospěch a vytěžit z ní víc, než kolik jim předpovídají průzkumy.

Evropské volby tak mohou být prvními, v nichž Pirátská strana obsadí druhé místo a přeskočí ODS. Pokud by se tak stalo, mělo by to velký symbolický význam a Pirátům by to dodalo další náboj a odhodlání pokračovat v jejich politickém tažení, které může už po příštích sněmovních volbách vést nejen k účasti ve vládě, ale třeba i k premiérskému postu.

Volby do Evropského parlamentu jsou sice natolik specifické, že o reálné síle v domácí politice zase tolik nevypovídají, pro Piráty ale i tak mohou být důležitým impulsem a potvrzením toho, že jdou správným směrem a ve svém úsilí nemají polevovat.

Menším politickým stranám, ke kterým aktuálně podle volebních průzkumů řadíme TOP 09, hnutí STAN, KDU-ČSL, Okamurovu SPD, KSČM a ČSSD, mohou posloužit podobným způsobem. I když ne jako doklad toho, že postupují vstříc druhému místu v příštích volbách do sněmovny, přesto z nich však mohou čerpat optimismus, že mají nejhorší za sebou, nehrozí jim propad pod pět procent, a naopak se zvedly na sedmi- nebo osmiprocentní úroveň.

Hrozba nečekaně vysoké volební účasti

Květnové volby tak v tomto smyslu mohou být zdrojem nadějných vyhlídek pro všechna zmíněná uskupení. Jen nečekaně vysoká účast by některá z nich mohla ohrozit, takže by na mandáty evropských poslanců a poslankyň nedosáhly.

Na druhou stranu je už teď patrné, že ambice některých partají jsou poněkud přepálené. Například pokud Kateřina Konečná se svou kandidátkou KSČM – Česká levice společně, v jejímž čele stojí, sní o čtyřech mandátech, šlo by o fenomenální úspěch, kdyby se jí to vyplnilo. Totéž platí o lidovcích, kteří by rovněž rádi získali čtyři mandáty. Touha je to logická, obě strany aktuálně mají europoslance tři a chtěly by k nim přidat čtvrtého.

Komunisté sice mohou čerpat optimismus z toho, že jestliže jim průzkum CVVM přičítá osm procent při volební účasti 28 procent, patrně by jejich preference osm procent překročily, pokud by účast byla nižší. Tím se jim však otevře naděje maximálně na tři mandáty. Přitom není žádný důvod, aby získali lepší výsledek než v minulých evropských volbách, když od té doby naopak prodělali na celostátní úrovni propad. Lidovci jsou na tom ještě o něco hůře.

Ve skutečnosti obě strany budou rády za mandáty dva a možná nezískají ani to. A co by bylo opravdovým důkazem toho, že obě strany, případně i nějaká další z uvedených malých partají, zaznamenaly určitý progres a jsou na tom už lépe, než ve sněmovních volbách v roce 2017? Kdyby vybojovaly ne čtyři mandáty (na to by potřebovaly minimálně 14 procent hlasů), ale tři (k tomu by jim při největším štěstí stačilo devět procent hlasů). V případě čtyř mandátů by nezbývalo než smeknout a přiznat, že dotyčná strana se vskutku zvedá.

Tagy: ČSSD ODS Česko TOP 09 domácí KSČM Evropská unie KDU-ČSL evropský parlament Česká pirátská strana hnutí Ano česká politika Starostové a nezávislí STAN Svoboda a přímá demokracie SPD evropské volby

Zdroje: Vlastní