Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes -1°C Slabé sněžení

Komentář: Jsou to vůbec ještě sociální demokraté?

Komentář: Jsou to vůbec ještě sociální demokraté?
"I vy máte právo vědět, co na nás Brusel chystá," hlásá maďarský předvolební plakát, házející Sorose a Junckera do jednoho pytle | zdroj: Profimedia

Jsou východoevropští sociální demokraté vůbec ještě sociálními demokraty? Jsou skutečnými reprezentanty hodnot, jaké zastávaly ikony tohoto politického směru? Anebo se z nich stala obyčejná banda zkorumpovaných politiků?

Nejnovější kampaň maďarské vlády dále vyhrotila už beztak napjaté vztahy uvnitř Evropské lidové strany (EPP) v europarlamentu. Předvolební plakáty vládnoucí maďarské strany Fidesz prezentují křesťanskodemokratického šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a finančníka George Sorose jako úhlavní nepřátele Maďarska. "I vy máte právo vědět, co na nás Brusel chystá," hlásá plakát před květnovými eurovolbami a obviňuje Brusel z prosazování migrační politiky, která ohrožuje maďarskou bezpečnost.

Straničtí kolegové v Bruselu se sice naoko na premiéra Viktora Orbána zlobí, ale fakt jen naoko. EPP si rozhodně netroufne jeho partaj vyloučit ze svých řad, protože jejích dvanáct hlasů bude co nevidět potřebovat při volbě předsedy komise, píše rakouský deník Der Standard.

Evropští sociální demokraté a jejich hlavní kandidát a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si samozřejmě pospíšili s tím, aby obvinili lidovecké politiky z licoměrnosti, jejich kritika je ale málo věrohodná. Oni sami mají máslo na hlavě, když z plných plic plísní pravicovou maďarskou či polskou vládu z porušování zásad právního státu, ale mlčí jako zařezaní, když jde o stejné průšvihy jejich sociálnědemokratických kolegů. To je přece dvojí metr jako hrom.

Dvojí metr evropských sociálních demokratů

Timmermans dokonce jel osobně do Budapešti podpořit v předvolebním boji tamní sociálnědemokratickou opozici. To snad neví, že někteří její špičkoví funkcionáři jsou zapleteni do korupčních afér a že řada z nich tajně spolupracuje s vládnoucím Fideszem?

A nekončí to samozřejmě Maďarskem. Bylo by snad v právním státě možné odpudivé divadlo, jaké v posledních měsících předvádí vládnoucí strana (která se rovněž nazývá sociálnědemokratickou) v Rumunsku? Šéfku protikorupčního úřadu tam navzdory evropským protestům sesadili a provedli masivní čistky v justičním aparátu. A to všechno proto, aby vysoce postavené sociálnědemokratické politiky, obviněné z masivní korupce a zpronevěry, uchránili před vězením a očistili je prostřednictvím příslušných změn zákona.

Obavy z přístupu Bukurešti k základním evropským hodnotám vrhají stín i na nynější půlroční předsednictví Rumunska v EU. Vláda premiérky Vioricy Dancilaové čelí od hlavy státu, domácí opozice i Evropské komise kritice, faktickým šéfem vlády je přitom vlivný šéf partaje Liviu Dragnea. Ten premiérem být nemůže, protože byl pravomocně odsouzen.

V žádné postkomunistické zemi nemělo tolik sociálnědemokratických premiérů a ministrů konflikt se zákonem, jako právě v Rumunsku. Proti zkorumpované klice, která ovládá stát, nic nezmůže ani prezident.

Problematická je i role sociální demokracie v sousedním Slovensku. O vládnoucí straně Směr se říká, že okolí expremiéra Roberta Fica má kontakty na korupční prostředí. Tyto zvěsti před rokem ještě posílila vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Stále není jasné, kdo byl objednavatelem tohoto činu. Fica, jeho ministra vnitra a policejního šéfa to ale už stálo místo.

Sociální demokraté, nebo kariéristé a korupčníci?

Vedení takzvaných sociálních demokratů v Bukurešti, Budapešti a Bratislavě zkrátka už dávno nemá nic společného se sociálnědemokratickými ikonami, jakými byli třeba Bruno Kreisky, Willy Brandt nebo Olof Palme, ani s hodnotami, které tito muži prosazovali.

Levicoví a liberální evropští politici by měli přestat dělat mrtvého brouka a napálit morální a kriminální úlety svých východoevropských stranických kolegů s úplně stejnou vervou, s níž vykřikují o přehmatech tamních nacionalistů a pravicových populistů. Pokud to neučiní, mají právo leda tak mlčet.

Zdroje:
Vlastní, Der Standard