Zoologická zahrada v Olomouci byla pro veřejnost otevřena v roce 1956. O pětačtyřicet let později začali na Svatém kopečku chovat i makaky. "Dodnes máme evidováno 92 jedinců," upřesnila tisková mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Výběh makaků, v němž se návštěvníci mohou volně procházet přímo mezi zvířaty, je jedním z největších lákadel zoo. Atraktivní a v České republice i unikátní expozice je doplněná dřevěnou jednačtyřicetimetrovou lávkou, která je zavěšena sedm metrů nad údolím na ocelových lanech. "Makaky nám každý den hlídají dva zaměstnanci pro případ, že by se schylovalo k nějaké šarvátce ze strany makaků vůči návštěvníkům, aby byla zažehnána u zrodu," uvedla Gronská.

Makakové, kteří se ve volné přírodě vyskytují nejčastěji v jižní a jihovýchodní Asii, jsou totiž pořádná čísla. V Olomouci už si s nimi užili své. Například v roce 2010, kdy se na výlet vydali Šimpy s Tatinem, kteří společně doputovali až do Pohořan. Šimpy byl nakonec odchycen poté, co se nechal krmit téměř z ruky od starosty Licibořic, Tatin se zase pohyboval ve vojenském prostoru Libavá, ale od roku 2012 o jeho výskytu už žádné zprávy nepřišly.

Průchozí výběh makaků v olomoucké zoo | zdroj: Profimedia Další útěk makakové provedli během rekonstrukce olomouckého domova, kdy byli umístěni do provizorního prázdného výběhu, který dříve sloužil medvědům. Makakové ho však hravě zdolali, dali se na hromadný úprk a zamířili do místní restaurace, kde se stali v podstatě štamgasty. "Jejich společné hodování ale nevítali návštěvníci, navíc se množily stížnosti typu: nanuk jsem koupil svému synovi, nikoliv vašemu makakovi," pousmála se Gronská.

Jejich odchyt nebyl vůbec snadný. Místní zooložka však přišla na to, že makakům chutná smetana do kávy, a tak ji napadlo napíchat malé smetánky uspávací látkou. "Nicméně by to nebyl makak, aby lest neprokoukl a nerozpoznal originál zabalenou smetánku od napíchané," dodala tisková mluvčí zoo.

Z celé skupinky nakonec zbývalo jedno neodchycené odrostlé mládě, které se odebralo za hranice restaurace a nový úkryt našlo v obchodu se suvenýry, kde se vydávalo za místního plyšáka. "Když ho objevil náš zoolog, tak konstatoval, že mezi plyšovou havětí sedí jeden plyšák, který na něj horlivě mrká, že ho tedy vezme s sebou, protože pojal podezření, že se nejedná o zdařilou repliku živé opice, ale o našeho posledního makaka," doplnila Gronská vtipnou příhodu.

Zkušení zloději

Makakové však neřádí jen mimo výběh, ale také přímo v něm. První skupinka v olomoucké zoo se dokonce proměnila ve zloděje, kteří vzali vše, co jim přišlo pod ruku. "Tehdy se v rámci tlupy rozdělili na dvě skupiny. První hlídala hned u vstupu do výběhu, a pokud krádež nebyla úspěšná, tak podala signál skupince ve vrchní části výběhu, která s touto informací už naložila většinou zdárně," vzpomíná Iveta Gronská. Makakové tehdy brali návštěvníkům brýle, fotoaparáty, mobilní telefony, jídlo, pití i další drobné předměty. "Vzali všechno, co si návštěvníci dostatečně nestřežili," dodala mluvčí.

V posledních měsících je ve výběhu makaků až nebývalý klid. Poslední únik podnikli v březnu poté, co po vichřici Eberhard popadaly stromy a byly porušeny ploty. Tehdy se makakové, kteří utekli, zdržovali poblíž výběhu a po opravení plotů se na pravidelné krmení vrátili všichni zpět. "Utíkají i skupiny. Většinou však odešli jedinci, kteří už dospěli a v přírodě by ze skupiny také odešli na zkušenou. Pokud se však naskytne příležitost, tak výběh opouštějí třeba mláďata, aby si zamlsala na okolních keřích. Makakové nad námi prozatím vedou 5:0," poukázala Gronská na převahu vynalézavých opic nad olomouckou zoo.