"Podle Ústavního soudu bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů, v důsledku čeho byl porušen hned první článek Ústavy České republiky, který hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě," odůvodnil rozhodnutí soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Dodal, že dle Ústavního soudu nešlo v případě zdanění finančních náhrad o daň v pravém slova smyslu, ale ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv.

Podle novely, v níž zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, měly od začátku příštího roku církve a náboženské společnosti platit devatenáctiprocentní daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu. Podle premiéra Andreje Babiše jsou finanční náhrady nepřiměřeně vysoké. "Byly předražené o 54 miliard a schválené velmi podivně," uvedl premiér Babiš.

V samotných restitucích by církve měly dostat 75 miliard korun jako náhradu za majetek zabavený komunistickým režimem po roce 1948, který však již není ve vlastnictví státu. Jde o 59 miliard korun navyšovaných o inflaci, které stát vyplatí v průběhu třiceti let.

Církevní restituce zároveň znamenají odloučení státu od církve. Příspěvky státu na činnost církví se postupně snižují a v roce 2030 už mají být nulové.