Rusku se nelíbí rozšiřování základen a další infrastruktury Severoatlantické aliance poblíž společné hranice. Loni na podzim, se v Kaliningradské oblasti objevily obávané rakety Iskander-M. Poloha ruské exklávy jim umožňuje zasáhnout jakékoliv cíle v Pobaltí a Polsku. Výhrůžka prý ale nepomohla, NATO obepíná Rusko stále pevněji. Ruští politici proto navrhují obnovit základnu na Kubě, aby rakety opět mohly mířit na Spojené státy.

"Musíme se bránit," krčí rameny Franc Klincevič, první místopředseda obranného a bezpečnostního výboru ruské horní komory. Podle jeho slov se ruská základna musí vrátit na Kubu, protože Západ vede politiku, která není vůči Rusku přátelská.

"Myslím si, že je nutné udělat vše proto, aby naše námořní a letecká základna na Kubě byla. Je to klíčová věc," míní ruský senátor. Jak nicméně zdůrazňuje, jde čistě o jeho soukromý názor. Přesto podle svých slov bude trvat na tom, aby Rusko působilo po celém světě.

Když mohou Spojené státy, můžeme i my

Pozici svého kolegy rozumí člen zahraničního výboru ruské horní komory Oleg Morozov. Podle jeho slov je otázka návratu ruských vojáků na Kubu součástí komplexnějšího problému.

"Otázkou není to, jestli se objeví naše rakety na Kubě. Pravděpodobně ne. Jde o to, že pokud mohou být americké rakety v Rumunsku, tak naše rakety mohou být na Kubě. Není v tom žádný rozdíl," sdělil ruský politik online deníku Tiscali.

Morozov je přesvědčen, že právě umisťování části americké protiraketové obrany v Evropě narušuje principy mezinárodní bezpečnosti.

"V 90. letech a na začátku tisíciletí vznikl dojem, že Rusko a NATO nejsou nepřátelé, ale partneři. Proto nebylo nutné rozšiřovat NATO a obzvlášť umisťovat vojenské systémy nedaleko naší hranice. Zdálo se nám, že to je hlavní princip bezpečnostního pořádku. Situace se vyvíjela a vyvíjí přesně naopak," říká ruský senátor.

Kremlu se současný stav nelíbí a podle ruského politika je naznačování otevření základny na Kubě jednoznačným signálem, že Moskva může napodobit jednání "pravděpodobného nepřítele".

Ukrajina připomněla Kubu

S anexí roste chuť, řekli si možná ruští generálové. Jak uvádí ruský list Kommersant, Moskva začala jednat s Havanou o obnovení základny na ostrově poté, co na Ukrajině došlo ke svržení autokratického a Ruskem podporovaného prezidenta Viktora Janukovyče. Kreml totiž podezříval Západ ze zosnování ukrajinské revoluce.

V červenci 2014 však prezident Putin popřel, že by Rusko mělo zájem o opětovné zprovoznění špionážní centrály v Lourdes.

Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes nedaleko Havany od roku 1967. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001, kdy se z Kuby Rusové stáhli jak kvůli nedostatku financí, tak kvůli křehké normalizaci vztahů se Spojenými státy. 

Oficiálně jen Sýrie

Moskva o rozšíření svých základen v zahraničí hovoří často. Začátkem října 2016 náměstek ministra obrany Nikolaj Pankov uvedl, že Rusko zvažuje obnovení základen, které armáda využívala v dobách Sovětského svazu. Konkrétně zmínil právě Kubu a Vietnam.

V současné době má ruská armáda za hranicemi bývalého Sovětského svazu oficiálně jen dvě základny: v Sýrii dlouhodobě využívá přístav Tartús a letiště Hmímím. V největším syrském přístavním městě Tarús kotvily válečné lodě ještě v dobách SSSR. Po zahájení konfliktu v Sýrii v roce 2011 se přístav stal klíčovým logistickým centrem dodávek zbraní pro Asadův režim a posléze pro ruskou armádu působící v arabské republice.

Na letišti nedaleko syrského města Latákíja na severozápadě země se ruské stíhací a bombardovací letouny objevily před dvěma lety. Tehdy Vladimir Putin oznámil oficiální zapojení Ruska do syrského konfliktu. Ruská letadla, stejně jako vojenští poradci, pomohla syrské vládní armádě zachránit režim Bašára Asada a na větší části území státu porazit islamistické teroristy.

Podle některých spekulací má Rusko v Sýrii ještě několik dalších základen, na kterých jsou dislokovány vzdušné a pozemní jednotky. Pravděpodobně je ruská armáda bude využívat dočasně do doby, než v zemi konflikt skončí.

Cestovka s rudou hvězdou na ušance

Jako zásobovací středisko pro plavidla a letouny používalo ruské námořnictvo dlouhá léta vietnamskou základnu Cam Ranh. Během vietnamské války na ní působila americká armáda, po vítězství komunistického Severu základnu získali Sověti. Ruská armáda se z Cam Ranhu stáhla v roce 2001.

Deset let na to se Vladimir Putin domluvil s tehdejším vietnamským prezidentem na používání základny k tankování a doplňování zásob. Přistávají tak na ní ruská tankovací letadla Il-78, ze kterých si za letu doplňují palivo strategické bombardéry Tu-95MS. Díky tomu může ruská armáda hlídkovat nad Indickým oceánem a částí Tichého oceánu.

Obdobným způsobem má ruské námořnictvo zájem využívat, nebo již využívá, přístavy v Egyptě a Alžírsku. Loni v říjnu se rovněž objevily informace, že má Kreml zájem o vybudování zásobovacího střediska i na Kypru. To na ostrově zatím nevzniklo, ruská plavidla tam však pravidelně doplňují zásoby během plaveb ve Středozemním moři.

V dobách studené války měla sovětská armáda základny v různých koutech světa. Nejvíce vojáků s rudou hvězdou na ušance "hlídalo klidné budování socialismu" ve střední a východní Evropě. Moskva si své zájmy hlídala také v Egyptě, Etiopii, Jemenu, Kubě, Libyi, Mongolsku nebo Somálsku.