Když rozhodují minuty

O tom, jak vyhledávání mláďat ve vysoké trávě probíhá a kam se posouvá vývoj, jsme mluvili s Ing. Ondřejem Staňkem ze společnosti Dronetech. „Dron s termovizí vzlétá brzy ráno, než se země prohřeje. V tu chvíli jsou mláďata díky vyšší tělesné teplotě snadno viditelná,“ popisuje Ondřej Staněk. Drony tak dokážou během pár hodin zmapovat velké plochy a označit polohu srnčat. Ale tady jejich práce končí- na místo musí dorazit lidé, umístit na mládě bedýnku s praporkem nebo ho šetrně přenést na okraj louky, kde si ho matka najde.

Druhou metodou je let dronu s běžnou kamerou přímo před traktorem. Ten hledá pohyb a upozorní řidiče, aby se mláděti vyhnul. „Je to ale extrémně náročné na koordinaci. Dron musí letět nízko a pomalu, a často je třeba zapojit více pilotů,“ říká Staněk.

Problém? Lidé, čas a počasí

Největší výzvou není technologie, ale logistika. „Bez lidí v terénu to nejde. Navíc se často dozvíme o termínu sekání až večer předem, takže je minimum času na přípravu,“ doplňuje Staněk. Slunce je přitom neúprosný protivník- jakmile se teplota zvedne, termovize ztrácí účinnost.

Naděje přichází z nečekaného směru

Ve spolupráci s mysliveckým spolkem Dronetech testuje novou, revoluční metodu: aplikaci pachové látky, která srny s mláďaty před senosečí odradí od pobytu na konkrétních loukách. Aplikace probíhá opět pomocí dronu- ale tentokrát není třeba hledat jednotlivá mláďata.

„Může to být obrovský posun. Látku lze rozptylovat celý den, nezávisle na teplotě. A místo desítek lidí stačí pilot s dronem. Teď musíme ještě důkladně ověřit účinnost,“ říká Staněk.

Umělá inteligence rozpozná mládě i pytláka

Nezůstává ale jen u termovize. Nové modely dronů využívají umělou inteligenci, která sama detekuje teplotní anomálie a označí je. Výrazně se tak zvyšuje přesnost a snižuje riziko přehlédnutí.

Drony si nacházejí své místo nejen mezi zemědělci, ale i mezi myslivci, ochránci přírody a veřejností. „Ještě nedávno jsme stáli před volbou- buď zastavit zemědělství, což je nereálné, nebo akceptovat ztráty. Dnes máme třetí možnost- technologie,“ připomíná Staněk.

Etické dilema: Pomocník nebo nástroj pro lov?

Drony mohou také pomoci při redukci přemnožené zvěře nebo při dohledání postřelených zvířat. Ale otevírají i otázky: mají být využívány k jednoduššímu lovu trofejních kusů? „Dron je jako nůž- může sloužit, nebo ubližovat. Záleží, kdo ho drží v ruce,“ konstatuje Staněk.

Dron pro každého?

Zájem o drony mezi myslivci roste. Dronetech nabízí i kurzy, které díky podpoře Úřadu práce mohou absolvovat i lidé mimo evidenci. „Začátečníkům doporučujeme nejprve zvládnout obecné ovládání dronů, pak se mohou specializovat na myslivost,“ říká Staněk.

Co nás čeká za 5–10 let?

Budoucnost? Drony, které samy rozpoznají druh zvěře, pohlaví, věk i zdravotní stav. Které pomohou vyřazovat geneticky nevhodné kusy. A také asistují při sledování pohybu zvířat ve skalách, hledání pytláků i detekci kůrovce v lesích.

„Možnosti jsou obrovské. Technologie pokročily- a příroda si zaslouží, abychom je využili správně,“ uzavírá Ondřej Staněk.