Možný vstup Ukrajiny do NATO je podle Putina hrozbou pro Rusko a jedním z důvodů invaze
Možné členství Ukrajiny v NATO, které bylo tento týden předmětem debat členských zemí aliance a Kyjeva na summitu ve Vilniusu, je hrozbou pro Rusko. V televizním vysílání to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj není proti diskusi o bezpečnostních zárukách, ty ale nesmějí být na úkor zájmů Ruska.
Summit NATO, který se konal v úterý a ve středu v Litvě, se soustředil zejména na situaci na Ukrajině, která od února loňského roku čelí ruské invazi. Alianční země se shodly, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu, formálně ji ale do svých řad pozvou až ve chvíli, kdy budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, které si sliboval. Dlouhodobé bezpečnostní záruky pak Ukrajině v rámci mezinárodního rámce na summitu slíbily země skupiny vyspělých ekonomik G7.
„Každá země má právo zajistit svou bezpečnost a samozřejmě si i vybrat způsob, jakým svého cíle dosáhne,“ řekl dnes Putin. Pro Ukrajinu ale podle něj platí jedna podmínka. „Při zajištění bezpečnosti jedné země by neměla být ohrožena země jiná,“ řekl Putin.
Rusko obavami o svou bezpečnost argumentuje od začátku invaze na Ukrajinu. Podle Kyjeva a Západu ale Ukrajina usiluje o členství v obranném paktu zejména kvůli hrozbě z Ruska. Putin dnes zopakoval, že „hrozba vstupu Ukrajiny do NATO“ byla „jedním z důvodů“ ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022.
Země NATO na summitu slíbily, že budou pokračovat v předchozí vojenské podpoře Ukrajiny, včetně dodávek moderních zbraní. Putin dnes uvedl, že tyto zbraně situaci na bojišti nijak neovlivní, ale pouze dál vyostří konflikt. Dodal, že zahraniční tanky jsou pro síly Moskvy „prioritním cílem“.
Putin si jednou vyhodnotí, že válka proti Ukrajině není v zájmu Rusů, míní Biden
Válka Ruska proti Ukrajině se nemůže táhnout roky, mimo jiné proto, že Rusko na to nemá prostředky, myslí si americký prezident Joe Biden. Po jednání v Helsinkách dnes také uvedl, že Putin jednou dospěje k závěru, že válka není v politickém ani ekonomickém zájmu Ruska. Scénář, že by se šéf Kremlu uchýlil k použití jaderných zbraní, označil Biden za nerealistický.
„Myslím si, že... prezident Putin se nakonec rozhodne, že to není v zájmu Ruska, ekonomickém, politickém či jiném, pokračovat v téhle válce,“ řekl šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci s finským protějškem Saulim Niinistöm.
„Nemyslím si, že válka může přetrvávat roky,“ uvedl v době, kdy plnohodnotná ruská invaze do sousední země trvá skoro půldruhého roku. Rusko podle Bidena nemá prostředky na to, aby „válku udržovalo navěky“.
Ukrajinci se mezitím na východě a jihu své země snaží prolamovat obranné linie ruských okupantů, zatímco vedení ruské armády zažívá personální otřesy v návaznosti na vzpouru oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů.
Reportérka televize CNN se Bidena zeptala, zda se v tomto kontextu neobává „drastičtějších věcí“ v Putinově podání, včetně použití jaderných zbraní. „Nemyslím si, že by zde byla jakákoli reálná možnost... že by Putin použil jaderné zbraně,“ odpověděl. Zbytek světa podle prezidenta USA Moskvu před takovým postupem varuje.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 5.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,270 | 25,390 |
USD | 23,220 | 23,400 |