Podle Stoltenberga si jsou Ukrajina a NATO blíž než kdy dřív. Generální tajemník zároveň uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci.

Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.

Summit ve Vilniusu kromě toho přinesl slib spojenců podporovat i v příštích letech modernizaci ukrajinské armády, zástupci G7 zase ohlásili spolupráci s Kyjevem zahrnující sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení. V otázce budoucího ukrajinského členství NATO nevytyčilo konkrétní plán s časovým ohraničením, lídři nicméně slíbili zjednodušený přijímací proces bez tzv. akčního plánu členství.

Vítám deklaraci zemí G7 o dlouhodobé podpoře Ukrajiny zveřejněnou dnes na summitu NATO ve Vilniusu. Ujistil jsem naše ukrajinské přátele i naše partnery ze zemí G7, že se Česká republika k deklaraci a zejména k jejímu naplňování náležitě připojí. Na bezpečnosti Ukrajiny totiž…

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 12, 2023

Zelenskyj v úterý před příletem do Vilniusu označil chystané společné stanovisko za „bezprecedentní a absurdní“, dnes ovšem od kritiky upustil. Podle svých slov chápe obavy z posunu v debatě o přijetí Ukrajiny a opět uznal, že jeho země nemůže do aliance vstoupit za války s Ruskem.

Akční plán býval v minulosti jakousi přípravou daných zemí na případné pozvání do aliance, není ovšem jasné, zda jeho vypuštění v ukrajinském případě bude znamenat i změnu samotných podmínek pro přijetí.

Řada aliančních lídrů během summitu oznámila dodatečnou podporu pro ukrajinskou armádu, ať už v podobě zbraní, munice, bojových vozidel, či financí.

Prezident @ZelenskyyUa si odváží ujištění, že spojenci s počítají a že ve svém boji nezůstane sama. Podpora bude pokračovat na politické, finanční i materiální úrovni. Adekvátně se na ní bude podílet i . Připojíme se ke Komplexnímu balíčku pomoci i k nové iniciativě zemí G7. pic.twitter.com/QOM6BsVmhx

— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 12, 2023

Podle Šedivého je výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný

Výsledek summitu NATO ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války, řekl ČTK bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Lídři členských zemí NATO se v úterý ve Vilniusu dohodli na tom, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval.

Jiří Šedivý | zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Podle Šedivého debata vedená před summitem ukazovala, jaké jsou limity. Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání.

Zelenskyj už před příletem do Litvy dal najevo, že „nejistota je slabostí“, a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Harmonogram ale není možné nyní vytvořit, protože nikdo neví, v jakém stavu Ukrajina bude po válce, ani jaký bude vztah s Ruskem po zastavení bojů, uvedl Šedivý. Ukrajina ale podle něj dostala příslib, že už teď může činit některé kroky, které znamenají přiblížení se k alianci.

Stoltenberg také v úterý řekl, že Ukrajina se nyní nemůže stát členem NATO nejen kvůli ruské invazi, ale také proto, že nesplňuje některé podmínky. „Jednou z nich je úroveň nebo rozsah, v jakém se zabývá modernizací obranných a bezpečnostních institucí a posílením své správy, včetně boje proti korupci,“ uvedl generální tajemník aliance.

Podle Šedivého jde o správný přístup, neboť vstupenkou do NATO není pouze armáda. „Ukrajina bude muset provést řadu politických rozhodnutí v oblasti řízení ozbrojených sil, řízení státu,“ řekl. Musí také připravit řadu zákonů, které budou slučitelné se zásadami NATO. V řadě případů to bude Ukrajinu bolet, míní Šedivý. Zmínil například odtlačení oligarchů od politického rozhodování. „Vojenské reformy ještě budou muset být učiněny, větší úkol ale bude v oblasti politické,“ konstatoval.

Česko a další země východního křídla aliance podle Šedivého mohou Ukrajině pomoci zejména sdílením vlastních zkušeností. Země se může i třeba poučit z chyb, které udělalo i Česko. Šedivý v tomto kontextu zmínil řízení ozbrojených sil, stabilitu financování obrany, stabilitu politických rozhodnutí ovlivňujících ekonomiku státu, správné nastavení parlamentních procesů nebo vztah mezi parlamentem, vládou a společností. Jde podle bývalého náčelníka generálního štábu o věci, které i Česko musí dodnes nějakým způsobem „vypilovávat“.