Máte v televizi nejradši kriminálky? Pozor, má to vliv na mozek, varují odborníci
16. 2. 2026 – 8:00 | Magazín | Jana Strážníková
Všeho s mírou, říká se. A platí to i o sledování zločinů a kriminálníků v televizních seriálech.
Jak televizní diváci velmi dobře vědí, krimisérie dnes představují podstatnou část nabídky televizních pořadů. A není to náhodou, produkce televizních stanic prostě jen reaguje na poptávku.
Sledování kriminálek je totiž nesmírně populární, což není žádný dohad, ale empirický fakt, který může sám posoudit každý z veřejných čísel sledovanosti. Ke krimipříběhům pravidelně usedá neskutečný dav lidí. A nejedná se jev, kterým bychom snad byli nějak jedineční. Ne, podobnou oblibu mají krimi na celém světě.
Sednout si ke kriminálce, obzvlášť podle skutečných událostí, či dokumentu o zločincích z žánru true crime, vnímá až překvapivé množství lidí jako odpočinek. Svým způsobem je totiž uklidňuje skutečnost, že se jedná pouze o film a nic jim reálně nehrozí.
Drtivá většina diváků navíc není schopná takových zločinů, jaké sleduje: Do hry tak vstupuje také jistá morbidní zvědavost a chuť se dozvědět, jak to vlastně funguje ve zločincově hlavě. Dobře natočené kriminálky tak mají i neoddiskutovatelnou naučnou funkci. To ale není všechno tvrdí řada zdrojů, mezi nimi i vědecké studie.
Odborníci, mezi nimi i expertka na psychologii Chivonna Childs z Cleveland Clinic, však varují, že dlouhodobé a vytrvalé sledování kriminálek nebo dokumentů o vrazích a podobně může mít měřitelné psychologické a neurologické účinky.
„Najednou si podvědomě na všechno dáváme větší pozor, což může působit až úzkostné stavy. Podvědomě pořád hledáme zločince. Každou bílou dodávku najednou může řídit vrah a podobně,“ popisuje psycholožka.
Přílišná konzumace příběhů o skutečných zločinech může také působit nárůst nedůvěry vůči ostatním – a to i lidem, které znáte už dlouho. Náruživí diváci začínají najednou vnímat a čekat nebezpečí úplně všude, úzkostně se zamykají doma a občas to dokonce končí úplnou izolací od ostatních.
„Uvědomte si, kdy už to přeháníte. Jakmile si všimnete, že začínáte být přehnaně, úzkostně ostražití, že jste neklidní z představy, že máte vyjít ven, že přemýšlíte čím dál tím víc jen o zločinech: Je jasně načase dát si od kriminálek pořádnou pauzu,” radí doktorka.
