Den po 81. výročí podpisu mnichovské dohody skončila v Praze poměrně nenápadná výstava s názvem "Rozbití Československa 1938–1939: Nově zpřístupněné dokumenty ruských archivů". I když šlo vlastně jen o deset oboustranných panelů bez invence vystavených ve školní třídě Metropolitní univerzity v pražských Strašnicích, pozornost si výstava zaslouží. Ukazuje, jak současné Rusko a ruská propaganda důsledně pracuje s historickými tématy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Předkolumbovské civilizace Ameriky byly pověstné rituálním zabíjením. Ne vždy bylo motivováno náboženstvím.

Naši předkové dokázali žít ve vysokohorském prostředí už před desítkami tisíc let. Dokazují to archeologické objevy v Africkém rohu.

V naší zemi stojí tisíce objektů z opevnění budovaného před druhou světovou válkou. Mnohdy je už ani nevnímáme. Některé části opevnění se již několik let postupně dostávají z držení státu do rukou občanů. Co si s "řopíky" a dalšími bunkry počít? Fantazii by se neměly klást meze.

Před sto lety Češi jásali nad smlouvou, ve které Německo uznalo své hranice s novým státem – Československem. Za dvě desítky let jim však zbyly oči pro pláč.

Za dechberoucí romantikou není třeba putovat přes půl světa. Pěkná místa číhají doslova za rohem, jiná jen o kousek dál. 

Putin rovná se Stalin? Přitvrzování vládního režimu v Rusku pomáhá měnit vnímání sovětského diktátora. Ruská společnost je ke Stalinovi vstřícnější a na jeho zločiny se neohlíží.

"Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma," napsal kdysi kultovní hororový spisovatel Howard Phillips Lovecraft. Muž, který pro moderní horor znamená asi tolik, co J. R. R. Tolkien pro žánr hrdinské fantasy nebo Jules Verne pro sci-fi. Lovecraftův vliv však nenajdeme pouze v moderním hororu a fantaskní literatuře, prvky jeho díla si za necelé století postupně našly cestu všude možně i nemožně.