Konkrétně si stát pronajímá 803 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, 759 metrů čtverečních plochy bytů a 617 tisíc metrů ostatní plochy. V pronajatých kancelářích sedí 76 tisíc státních úředníků a ze státního rozpočtu jde čistě pouze na nájemné bez služeb 1,83 miliardy korun.

Plyne to z aktuálních údajů Centrálního registru administrativních budov (CRAB).

Naše drahá policie

Rozptyl ve výši plateb nájemného je mezi státními institucemi a úřady značný. A to i v rámci stejné "firmy", výrazně se liší nájemné i v rámci stejného města. Například Úřad práce v Moravské Ostravě platí (opět v přepočtu na jednoho zaměstnance) v ulici 30. dubna 3779 korun, v ulici Bieblova je to ale 163 574 Kč.

Podobně agentura CzechInvest platí v Mostě za nájem na jednoho zaměstnance 11 385 korun ročně, v Moravské Ostravě ale téměř 150 tisíc.

Generální finanční ředitelství na pobočce v Karviné 11 744 korun, ale v Roudnici nad Labem 133 629 korun.

Vůbec nejdražší nájem přepočtený na jednoho zaměstnance platí podle aktuálních údajů CRAB Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy v Nuslích, v ulici Sdružení 1664. Na této adrese sídlí Odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál.

Za kanceláře pro 69 zaměstnanců zaplatila policie 41,6 miliónu korun. V průměru tedy na jednoho zaměstnance 602 632 tisíc korun ročně (údaje jsou za rok 2014).

Porovnání nájmů. Pro kompletní náhled rozklikněte obrázek | zdroj: Hlídací Pes

HlídacíPes.org se obrátil na krajské ředitelství policie s žádostí o vysvětlení toho, proč je právě na této adrese takto draho. Odpovědi se ale během včerejšího dne nedočkal.

V ostatních svých pražských kancelářích policie přitom platí řádově nižší náklady (viz tabulka výše).

I nadále mezi nejdražší nájmy mezi českými úřady patří pronájem kanceláří Ředitelství silnic a dálnic v pražské Krči. Ročně 38,6 miliónu Kč, na jednoho zaměstnance 183 818 korun.

Nevýhodně uzavřená (a de facto nevypověditelná) smlouva uzavřená v roce 2004 s nedohledatelnými vlastníky zavazuje ŘSD k nájmu až do roku 2022.

Uspořit jdou stovky miliónů

Stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových tlačí na jednotlivé úřady, aby hledaly vhodné volné prostory ve státním a nepronajímaly si komerční objekty.

"Když se najdou vhodné volné prostory ve státním, nevidím důvod, proč by organizační složka státu měla sedět u nestátního subjektu. Jedině že by se nám podařilo státní prostory pronajmout mnohem mnohem výhodněji, než kolik by stát platil za komerční pronájem," řekla už dříve v rozhovoru pro HlídacíPes.org generální ředitelka Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Stát si podle ní pronajímá kanceláře tam, kde je může mít zadarmo, platí vyšší nájmy než je v místě obvyklé a leckde si úředníci užívají neadekvátně rozlehlé kancelářské plochy.

"Pokud by stát platil nájem, který je v dané lokalitě v místě a čase obvyklý, dalo by se podle nás ušetřit ročně přes 100 miliónů. A pokud by stát umravnil své zaměstnance tak, aby průměrná kancelářská plocha byla 12 metrů na osobu, a dnes najdeme i hříšníky, kdy je to 42 metrů i stovky metrů na osobu, snížila by se nákladovost na provoz a údržbu o 100 – 150 miliónů. Celkově je to možná úspora až 300 miliónů," říká Arajmu.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky