S novelou, kterou sněmovna schválila letos v lednu, získává na významu Úřad pro zastupování ve věcech majetkových. Právě zde se shromažďují všechny informace o administrativních budovách v majetku sátu. A právě sem by měl putovat veškerý nemovitý majetek, který státní instituce označí jako nepotřebný.

Pozor, jde po vás CRAB

"Zákon skutečně preferuje, aby úřady sídlily v budovách v majetku státu. Ne ve všech lokalitách je to ale nyní objektivně možné," říká generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Dosud si zhruba 500 "složek státu" s nemovitým majetkem nakládala sice podle zákona, ale i podle svých interních předpisů a tedy i velmi různorodě. Centralizace správy administrativních budov je podle Kateřiny Arajmu evropským trendem, který má v konečném důsledku přinést významné úspory, ale i zisky státu z prodeje nadbytečných nemovitostí.

"Veškerý nemovitý nepotřebný majetek se soustředí na jedno místo, na ÚZSVM , a když najdeme složku, která majetek potřebuje ke své činnosti, převedeme jej v rámci státu. Pokud taková složka není, můžeme s majetkem nakládat směrem k veřejnosti, prodat ho," říká Arajmu.

Její úřad už začal naplno využívat systém evidence administrativních budov CRAB. Nově má každý úřad možnost převést i běžnou správu užívaných budov pod ÚZSVM.

"Daná složka státu bude sice nadále budovu užívat, ale za stát by měl budovy spravovat jen jeden subjekt – teplo, světlo, úklidové služby, ostrahu, veškeré nezbytné činnosti k chodu objektu. Výhodou je, že budeme moct ceny soutěžit centrálně," říká Arajmu.

I když by úřady "nepotřebnost" svých administrativních kapacit nechtěly hlásit dobrovolně, ÚZSVM by na to měl upozornit právě systém CRAB.

"Díky němu máme detailní informace o provozních nákladech. Když se takto ukážou objekty, kde jsou takřka nulové výdaje na elektřinu, plyn, tak se ptám, kdo objekt užívá. To je první vodítko. V praxi nacházíme budovy, které jsou i desítky let prázdné, chátrají a snižuje se jejich hodnota," říká Arajmu.

Levá a pravá ruka státu

ÚZSVM už podle jejích slov začal aktivně vyhledávat a vyzývat ministerstva a úřady k převedení nevyužívaných budov na ÚZSVM či k odchodu z komerčního nájmu do budov v majetku státu.

Ne vždy ale nastolený trend sleduje sama vláda. V připomínkovém řízení je nyní například návrh ministerstva průmyslu na to, aby se Česká báňská správa přestěhovala z lukrativní budovy v centru Prahy, poblíž Staroměstského náměstí do regionů, pravděpodobně do Ostravy.

V návrhu ovšem chybí jakýkoli finanční propočet či návrh toho, do jakých budov by se úřad stěhoval a jaký osud by čekal historickou budovu, jež vznikla na konci 19. století speciálně pro potřeby úřadu.

"Změna sídla může vyvolat nežádoucí mediální spekulace o 'skutečných' důvodech stěhování ČBÚ, například že jde o první krok pro to, aby nemovitost na velmi atraktivní adrese přešla do soukromých rukou," varuje předkládací zpráva k návrhu na stěhování báňského úřadu.

V novele zákona o majetku státu vidí pozitivní vzkaz pro svůj úřad například prezident NKÚ Miroslav Kala. "V novele ministr financí zakazuje organizačním složkám státu, aby chodily do nájmu a pokud není vyhnutí, tak jen na nezbytně nutnou dobu," říká Kala, který se snaží u ministra financí Andreje Babiše získat podporu pro stavbu nového sídla NKÚ.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky