české úřady

Premiér Andrej Babiš (ANO) stáhl svou žalobu na černošický městský úřad. Upozornil na to dnes server Aktuálně.cz.

Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem. Obsah rozhodnutí ale nezveřejní.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018.

Záměr ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snížit v roce 2020 počet státních zaměstnanců o 10 procent v úterý zkritizoval šéf sněmovního klubu vládní ČSSD Jan Chvojka. Uvedl, že strana ctí potřebu šetřit státní pokladnu, změny ale musejí být systémové, citlivé a ohleduplné k fungování státu. ČSSD se na tom shodla s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou. Ten poprvé za pět let ve funkci navštívil jednání klubu sociálních demokratů.

Matriční úřady v malých obcích nezaniknou rozhodnutím vlády. Problém jejich financování má od příštího roku vyřešit paušální vyplácení za prvozápisy. Ceník určuje, že za zápis narození by měl úřad inkasovat 897 korun, za uzavření manželství 3588 korun a za zápis úmrtí 1794 korun. Sdružení místních samospráv ČR se ale bojí, že změna nezabrání zániku matrik na malých městech.

Návrh na zrušení čtyř set českých matrik vzbudil vlnu nevole v malých obcích. Vedení Svazu měst a obcí (SMO) už dalo ministerstvu vnitra na vědomí, že něco takového nepřipadá v úvahu. Pokud mají být hlavním důvodem úsporná opatření, potom by zrušení matrik mělo být v kompetenci místních starostů, nikoli paušálního rozhodnutí ministerstva, vzkázala rada svazu.

Česká republika v některých rysech nezapře svou rakousko-uherskou minulost. Například v přetrvávajících vztazích vrchnost – poddaný. Sice se od revoluce mnohé zlepšilo a co se týče vstřícnosti a svižnosti úřadů by nám prý mohli mnohé evropské země závidět, ale některé rysy zůstaly úřednictvu společné, píše Martin Malý na serveru Hlídací Pes.

I když by podle představ vlády měly státní instituce využívat co nejvíce vlastní prostory a co nejméně pronájmy, stát stále za nájemné kancelářských a jiných ploch platí téměř dvě miliardy korun ročně, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.