Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Koupili byste si auto vyrobené v Turecku?

Koupili byste si auto vyrobené v Turecku?
Bude se Recep Tayyip Erdogan jednou vozit v autě turecké výroby? | zdroj: Profimedia

Make Turkey great again! Tímto vypůjčeným heslem se podle všeho řídí turecký prezident a skorosultán Recep Tayyip Erdogan, který srší nápady, jak z Turecka udělat velmoc. Po jarním ambiciózním plánu, aby si dámy holily intimní partie, přišel nyní s dalším převratným projektem: Turecko musí vyrábět vlastní auta!

Uvést na trh vůz domácí výroby by se mělo stihnout do roku 2021. Erdogan je přesvědčen, že místní obyvatelé budou národní značce dávat přednost před zahraničními modely, a sám chce rovnou jít příkladem. První turecké auto si chce prý koupit on sám – a za vlastní!

Anadol se už 26 let nevyrábí

Jak by mělo nové auto vypadat, se zatím neví. Před dvěma lety ale turecká vláda koupila licenci na Saab 9-3 a proslýchalo se, že na jeho základě chystá projekt elektroauta.

Turecko už v roce 1961 prezentovalo auto domácí provenience Devrim, ale byl to pouze prototyp, který ujel jen pár metrů na přehlídce při Dni republiky, z řady důvodů se do výroby nedostal a byl spíš námětem vtipů a konspiračních teorií. V roce 1966 pak země začala vyrábět vlastní osobní auto Anadol, ale v roce 1991 byla produkce zastavena.

Ne že by se v Turecku auta nyní nevyráběla. Jde ale o vozy zahraničních značek jako Toyota, Fiat, Ford nebo Renault. Ročně se v Turecku prodá něco přes tři čtvrtě milionu nových aut, z toho jsou tři čtvrtiny z dovozu.

Erdogan v čistě tureckém autě spatřuje důkaz rostoucí ekonomické síly země a označuje za národní ostudu, že Turecko nemá svou vlastní automobilku. Že třeba říjnová inflace činila 11,9 procenta, a byla tak nejvyšší od července 2008, jej zjevně nijak netrápí.

Auto bude vyrábět pět firem, ani jedna to přitom neumí

Na výrobě nového modelu bude spolupracovat pět firem: skupina Anadolu (mimo jiné dodavatel automobilových komponent), turecko-katarský podnik BMC, holding Kiraca, skupina Turkcell (mobilní operátor) a holding Zorlu (elektrospotřebiče). Těchto pět společností celkem zaměstnává 110 tisíc lidí a loni měly obrat 14,3 miliardy eur.

Analytici jsou k Erdoganově plánu rezervovaní, někteří jej dokonce považují přímo za absurdní a jsou přesvědčeni, že je předem odsouzen k zániku. Důvodem je nejen nedůvěra v konkurenceschopnost tureckého průmyslu, ale především fakt, že žádná z uvedených firem nemá s výrobou aut zkušenosti. Podle expertů přijde vývoj jakž takž konkurenceschopného auta nejméně na půl miliardy eur, což jsou v tomto případě prý vyloženě vyhozené peníze.

Kdo kromě Erdogana auto koupí?

Problém je v tom, že pro turecké auto by se jen velmi obtížně hledal odbyt. Konkurence doma i v cizině je velmi tvrdá. Výroba určená pouze pro domácí trh nemůže fungovat – zvlášť když se v Turecku obecně mnoho aut neprodává. Loni jich bylo jen 760 tisíc, a i kdyby domácí konsorcium dosáhlo desetiprocentního podílu na trhu, stále by se vývoj a výroba nevyplatily.

S možnostmi vývozu to vypadá ještě hůř. Bez zkušeností s výrobou aut se místním podnikům jen sotva podaří zkonstruovat vozidlo, které by kvalitativně vyhovovalo úrovni, na niž jsou zvyklí evropští zákazníci. A země, kde panují jiné standardy, jako je Indie nebo Čína, mohou vlastní auta vyrábět buď mnohem levněji (například indický Bajaj Qute přijde v přepočtu na necelých 50 tisíc korun), anebo je tamní trh natolik uzavřený, že na něm Turci prostě neprorazí.

Erdogan ale o tom všem nechce samozřejmě ani slyšet, názory expertů ho nezajímají a mele si dokola svou. "Nebudeme u tohoto projektu tolerovat žádné průtahy a žádná zdržení," prohlásil. Vzhledem k tomu, že chce sám být prvním kupcem nového vozu a dokonce za něj i zaplatit, má budoucí model přinejmenším jednoho jistého zákazníka. Ale bude to stačit? Jak už říká Cimrmanův inspektor Trachta: "Je to hospodářství! Inu – Turecko!"

Zdroje:
Vlastní, Die Welt