Den válečných veteránů v Česku: Víte, jaký je smysl vlčích máků?

VIDEO MAGAZÍN - Komentáře autor: Václav Štefan

V sobotu Česko slaví Den válečných veteránů. Jde o velmi mladou a stále se formující tradici, která malými krůčky proniká do povědomí široké veřejnosti. K tomuto svátku mimo jiné neodmyslitelně patří ozdobné připínací vlčí máky na klopách. Chápe ale česká společnost jejich hlavní smysl? 

Květ vlčího máku, symbol Dne válečných veteránů

Květ vlčího máku, symbol Dne válečných veteránů,zdroj: Jiří Benák / iDnes.cz / Profimedia

První světová válka byl jistě přelomový konflikt, jaký si do té doby nikdo nedokázal ani představit, a který lidstvo krvavě uvítal do 20. století. Světové mocnosti se vyřádily ve zbrojení a armády získaly další způsoby zabíjení - bojový plyn, tanky, nálety, smrtonosnější kulomety a podobně. Velká válka si vyžádala miliony obětí z řad vojáků i civilistů.

Oficiálně bylo válečné běsnění zastaveno 11. listopadu 1918, kdy Německo, poslední ze stále válčících Centrálních mocností, podepsalo příměří se Spojenci. Toto symbolické datum se stalo dnem oslav konce války a vzpomínání na oběti. Již v prvních poválečných letech byl v mnoha zemích slaven jako Den příměří, později se vžil díky Spojeným státům také název Den válečných veteránů, který se dnes používá i u nás.

Na polích flanderských vlčí máky kvetou

Velká válka svými obrovskými rozměry a útrapami dostala mnohem více do popředí vnímání obyčejných lidí a jejich životů poznamenaných válečnou mašinerie. Krom mrtvých vojáků tu byly také další miliony zraněných, mnohdy, s přihlédnutím ke stavu tehdejšího zdravotnictví, s celoživotními následky. Právě směrem k těmto válečným invalidům a veteránům se po konci války obrátila pozornost velké části společnosti.

S tím je neodmyslitelně spojena americká profesorka a humanistka Moina Belle Michaelová, která po válce v USA zahájila sbírku na pomoc zmrzačeným vojákům prodejem ozdobných vlčích máků z hedvábí. Mák si jako symbol vypůjčila z dnes již notoricky známé básně Na polích ve Flandrech od kanadského válečného chirurga Johna McCraea, který sloužil v bojích na západní frontě.

Nápad profesorky Michaelové se ujal a během několika let se sbírky podpořené prodejem ozdobných máků rozšířily i do Evropy. Vlčí máky se tak postupně staly mezinárodně uznávaným symbolem padlých vojáků a válečných veteránů a jejich prodej za účelem získání prostředků na projekty zaměřené právě na veterány a válečné invalidy je nedílnou součástí začátku listopadu značné části dnešní západní společnosti.

V Česku se 11. listopad jako Den válečných veteránů slaví teprve od roku 2001 a jeho pojetí a vnímání je u nás po šestnácti letech stále trochu rozpačité.

Jen ozdoba? 

Teprve v poslední době se výraznější součástí českého Dne válečných veteránů stávají právě i vlčí máky. Jejich skutečný význam ale části společnosti stále uniká. Pořád se najdou lidé, kteří vnímají květ máku připnutý na klopě čistě jako estetický doplněk, podobně jako by si například 17. listopadu svůj oblek ozdobili trikolorou. Tím ale vlčí máky ztrácí svůj původní smysl, se kterým před takřka sto lety přišla Moina Michaelová.

Květ máku není pouze módním doplňkem k oslavám 11. listopadu, ale především způsob, jak podpořit projekty zaměřené na veterány válek dnešních i minulých. Je to vlastně velmi podobné jako prodej připínacích měsíčků lékařských během Českého dne proti rakovině.

Tento význam vlčích máků si mnozí lidé stále neuvědomují a ve výsledku se tak ani nezajímají o to, od koho si máky koupí, pokud si je vůbec koupí, a zda jde část peněz z prodeje na projekt zaměřený na válečné veterány. Někteří si případně vyrobí vlastní vlčí máky, nebo vytáhnou ty, které si pořídili v předešlém roce, a nekupují tak žádné nové.

Předsedkyně spolku Vlčí máky, který se zaměřuje na pomoc válečným veteránům i současným vojákům a jejich rodinám, Miroslava Pašková, přesto vidí situaci pozitivně. Podle jejích zkušeností se situace výrazně zlepšuje a většina kupujících si plně uvědomuje význam vlčích máků a vybírá si, který spolek nebo projekt nákupem podpoří.

Kriticky se však předsedkyně dívá na akce, kde jsou máky rozdávány zdarma. "Myslím, že je pomalu načase, aby se máky přestaly - byť v dobré víře v jejich propagaci - občanům rozdávat, kupříkladu na akcích ministerstva obrany nebo Prahy 2. Tím je totiž popřen smysl, že jsou jedním z hlavních zdrojů financování programů pro válečné veterány," vysvětluje. 

Vzestup českého Dne válečných veteránů

Hlavně v minulosti jsme v Česku mohli narazit na řadu prodejců vlčích máků, kteří se nijak nezaměřovali na projekty pro válečné veterány. Rozhodně není na místě nějaké obviňování, že se některé organizace snaží přiživit na charitativní akci, bezpochyby je to opět jenom důsledek toho, že význam ozdobných vlčích máků jen pomalu vchází do obecné známosti.

Za podobný exces si vysloužilo kritiku například ministerstvo obrany, když v roce 2014 nakoupilo vlčí máky od dnes již zrušené Asociace nositelů legionářských tradic, která se na pomoc válečným veteránům nezaměřovala.

Naštěstí u nás působí řada organizací, které se význam 11. listopadu snaží lidem více přiblížit a velmi výrazně pracuje na jeho osvětě. "Povědomí o Dni válečných veteránů v české společnosti v posledních letech roste. Souvisí to s činností celé řady neziskových organizací, které tento den a jeho symbol - vlčí mák - propagují," míní Pašková a dodává, že svátek se stává populárnějším i díky zvýšenému zájmu o armádu kvůli zhoršené mezinárodní bezpečnostní situaci.

Spolek Vlčí máky jako takový se například v minulém roce pokusil o propagaci Dne válečných veteránů prostřednictvím výzvy "Red Poppy Challange", nebo s pomocí videí, na nichž se ke svátku vyjadřují známé osobnosti, jako politik Alexandr Vondra nebo herec Martin Dejdar. Letos spolek bude také nově prodávat vlčí máky v několika obchodních centrech v Čechách i na Moravě.

"Jsme zvědaví na reakce veřejnosti. Už ale fakt, že se nejmenovaný řetězec těchto obchodních center rozhodl nám to umožnit, svědčí o tom, že Den válečných veteránů začíná být vnímán i komerčními subjekty, kdežto dosud byl doménou úřadů státní správy a samospráv," dodává Pašková.

Světlejší zítřky

Nejvíce pozornosti ovšem na sebe strhává známá nezisková organizace Post Bellum, která sbírku ke Dni válečných veteránů spojenou s prodejem vlčích máků pořádá již potřetí. Akce, jejímž účelem je vybrat peníze na zdokumentování vyprávění válečných veteránů pro projekt Paměť národa, se letos koná napříč republikou a rozhodla se ji podpořit i řada dalších institucí, jako některé soukromé firmy, knihovny či muzea.

"Pro Paměť národa vyprávělo už vice než 800 válečných veteránů. V ČR žije ještě asi 600 bývalých vojáků a odbojářů z období 2. světové války a zhruba 20 000 novodobých válečných veteránů. Díky této sbírce budeme moci zdokumentovat další vyprávěni veteránů. Aby se nezapomnělo na jejich statečnost, obětavost a nasazeni," stojí na stránkách projektu, kde mimo jiné na podporu sbírky najdete i kvalitně zpracované video inspirované životem veterána Druhé světové války Karla Brhela. Loni se organizaci povedlo vybrat přes osmdesát šest tisíc korun.

Den válečných veteránů tak postupně začíná srůstat s naší zemí a způsob, jakým ho slavíme, postupně krystalizuje tím správným směrem. Už nejde pouze o zapadlý svátek slavený především v úzkých kruzích vojenských nadšenců a příznivců historie. Přesto nás ještě čeká slušný kus cesty, pokud chceme, aby se tento den stal skutečně masovou společenskou událostí.

Je třeba myslet na to, že 11. listopad není pouze dnem, kdy se vzpomíná na oběti Velké války a vzdává se pocta padlým, ale je hlavně dnem, který by měl být zaměřený na všechny veterány. Především na ty, kteří jsou pořád mezi námi, a které můžeme reálně podpořit a oplatit jim tak jejich službu vlasti.

Tagy: Česko domácí armáda ČR svátky a výročí dějiny a fakta české dějiny Den válečných veteránů 11. listopad Vlčí máky

Zdroje: Vlastní