Nevraživost mezi regionálními mocnostmi netrvala dlouho. Po nepodařeném puči loni v polovině července se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan omluvil za smrt ruského letce a vzájemné ambiciozní projekty, mezi nimi například výstavba jaderné elektrárny Akkuyu nebo plynovodu TurkStream, byly opětovně obnoveny.

Turecko se rozevřenou náruč Moskvy snaží co nejvíce využít. Ač se to může zdát paradoxní vzhledem k incidentu s ruským bombardérem, Ankara má zájem o moderní ruský systém protivzdušné obrany S-400.

Informace o možném nákupu ruského systému protivzdušné obrany se objevily souběžně s normalizací vztahů. Letos na jaře zájem oficiálně potvrdil turecký ministr obrany Fikri Işık. Na nedávném mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko se nebrání zbraně dodat.

"Jednali jsme o možnosti prodeje systému S-400. Jsme k tomu připraveni," sdělil Putin na setkání se zahraničními novináři.

Holé nebe nad Tureckem

K nákupu systému ruské protivzdušné obrany vedou Turecko subjektivní i objektivní příčiny. Alespoň si to myslí Ruslan Puchov, ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST).

"Existuje zde několik aspektů. Čistě obranný aspekt je spojen s tím, že Turecko má holé nebe. Kromě absolutně zastaralých systémů protivzdušné obrany a taktických raketových kompletů země-vzduch má nechráněné nebe, proto protivzdušnou obranu potřebuje. Ankara z tohoto důvodu už zhruba 10 let vážně uvažuje o nákupu systémů protivzdušné obrany," sdělil Tiscali renomovaný vojenský expert.

Turecko podle něj před několika lety provedlo tendr na nákup systémů protivzdušné obrany, v němž soutěžily zbrojaři z USA, Číny, Ruska a EU. Turecká armáda si nakonec zvolila čínský protiletadlový systém HQ-9, který je schopný zneškodnit jak letouny, vrtulníky, tak i rakety s plochou dráhou letu pohybujících se ve středních i velkých výškách.

Z kontraktu za více než tři miliardy dolarů nakonec sešlo. Kvůli politickému tlaku ze strany NATO a USA musela Ankara výsledek soutěže zrušit.

"V současné době Turecko zvažuje nákup ruských systémů bez výběrového řízení. Je zcela jasné, že hlavním hybatelem tohoto nákupu je politika," míní specialista na obchod se zbraněmi.

Turecko zvyšuje sázky

Ankara chce nákupem ruských systémů podle Puchova podráždit západní spojence, s nimiž poslední dobou příliš neladí.

"Vzhledem k tomu, že se Turecko vzdalo svých ambicí na vstup do Evropské unie, nyní musí zvýšit svou cenu jako prvek mezinárodní bezpečnosti v rámci Severoatlantické aliance. Je zcela zřejmé, že se to muže podařit pouze tehdy, pokud Turecko změní svou dosavadní pozici. Klíčová je samozřejmě turecká role v uprchlické krizi a Sýrii. Ale to nestačí. Ankara chce zároveň ukázat Washingtonu a NATO, že pokud si nebudou cenit tureckého spojenectví, vždy může navázat těsnější vztahy s Ruskem. Tento nákup má být signálem pro západní partnery," vysvětluje expert.

Ředitel ruského think-tanku si nemyslí, že by nákup ruských protivzdušných systémů výrazným způsobem vychýlil bezpečnostní rovnováhu v regionu. Konkrétně Arménie, kterou s Tureckem dělí vztahy obtěžkané historickými problémy, by neměla být ze systémů S-400 nervózní.

"Hlavním problémem Arménie není Turecko, ale Ázerbájdžán. Přesto Moskva v nedávné minulosti prodala ázerbájdžánské armádě tanky, útočné vrtulníky i systémy protivzdušné obrany S-300. Výrazně to proto neovlivní vojenskou rovnováhu. Zároveň Turecko neplánuje umístění S-400 v blízkosti Arménie, ale v oblasti Dardanel, Bosporu a Středozemního moře," říká Puchov.

Turek musí zaplatit

Kontroverzní nákup může mít jednu překážku: finanční stránku smlouvy. Ankara se zatím nemůže dohodnout s Moskvou na ceně systému a způsobu financování. Jak nedávno uvedl šéf ruského státního zbrojního konglomerátu Rostech Sergej Čemezov, technická část dohody o dodávce protivzdušného systému je hotová, nyní se jedná o možném poskytnutí půjčky.

Systém protivzdušné obrany totiž není levnou záležitostí. Jak v květnu uvedl ruský deník RBK, za jednu baterii S-400 požaduje Moskva 500 milionů dolarů. Turecko přitom pravděpodobně plánuje zakoupit nejméně dvě baterie.

Turecko sice bude podle Puchova usilovat o co nejvýhodnější podmínky nákupu, jenže ochota Moskvy poskytnout Ankaře úvěr není příliš velká, neboť i mnohem věrnější partneři následně odmítají splácet.

"Rusko, vzhledem k negativním zkušenostem s Venezuelou, bude upřednostňovat standardní financování kontraktu a bude se zdráhat poskytnout Turecku půjčku na nákup S-400," domnívá se expert.

Hraje se o čas, jak dodává Puchov. "Šance nákupu jsou 50 na 50, ale pouze za podmínek, že smlouva bude podepsána do konce letošního roku. Potom se může objevit více nejasných faktorů, které mohou mít na dodávku ruských systémů do Turecka negativní vliv," tvrdí  ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií.