Mezi oficiální majitele pozemků, domů, bytů, či skladových prostor tak i čtvrtstoletí po pádu komunismu patří například Federální ministerstvo národní obrany, Svaz požární obrany ČSSR, JAS národní podnik Gottwaldov či státní podnik Gramofonové závody.

Vyčistit do dvou let

Celkově data z Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského ukázala, že státu po celé republice patří zhruba 1,6 miliónu nemovitostí zapsaných u 1906 různých státních institucí.

"Zjišťovali jsme poté, zda všechny ty instituce vůbec existují a došli jsme k naprosto skandálnímu závěru: přes 1380 těchto institucí neexistuje, je nedohledaných nebo je v likvidaci," říká generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

"Ty nemovitosti v řadě případů blokují rozvoj obcí a krajů, protože v rámci například územního plánování není kdo by se vyjádřil," upozorňuje na problém s "mrtvými dušemi" Kateřina Arajmu.

Za poslední čtyři měsíce se úřadu, který má na starost správu státního majetku, podařilo zhruba u dvou tisíc položek najít nástupnickou organizaci, na niž bylo možné majetek po letech přepsat.

Například nemovitosti napsané v katastru na již zaniklý Pozemkový fond se nově přepsal na právního nástupce – Státní pozemkový úřad.

"Dohledání právního nástupce je časově i odborně náročné. Byla bych ráda, kdyby se nám to podařilo vyčistit do dvou let," podotýká Kateřina Arajmu.

Pište, náměstci, pište

Díky nové "Mapě majetku státu" má Česko jasnější představu o tom, jaké nemovitosti státu patří. Ze zmíněných 1,6 miliónu představují drtivou většinu – přes 1,5 miliónů pozemky – zhruba 44 tisíc staveb a zhruba 500 bytových a nebytových jednotek.

Podle Kateřiny Arajmu je to ale jen první krok inventury státního majetku. V druhém sledu, do konce dubna ÚZSVM zašle všem ministerstvům seznamy nemovitostí, jež pod daný úřad spadají spravují, a vyzve je k vlastní inventuře toho, jaký majetek ke své činnosti potřebuje a jaký ne.

"Chci všechny odpovědné náměstky vyzvat, aby do konce listopadu letošního roku tyto nemovitosti prošly inventurou, zda je resort potřebuje ke své činnosti nebo zda jsou nepotřebné. A pokud budou nepotřebné, aby je převedli na nás," vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org Arajmu.

Třetím krokem má být přesun veškerého nemovitého majetku, jež stát nepotřebuje ke své činnosti, pod ÚZSVM. "My pak buď najdeme nějakou složku státu, která daný majetek využije, nebo to budeme transparentně prodávat," konstatuje Arajmu.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky