Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Z českých lékáren mizí léky. Prodávají se za miliardy do zahraničí

Z českých lékáren mizí léky. Prodávají se za miliardy do zahraničí
České léky se za miliardy korun prodávají do zahraničí (Ilustrační snímek) | zdroj: ThinkStock

Pokud potřebuje český pacient Framykoin, může si pro něj zajet do zahraničí. Tam se totiž většinou ocitají léky, které nejsou u nás dostupné. Na vině je systém, který tlačí ceny léků dolů, a farmakologickým firmám nepřináší jejich prodej v Česku dostatečný zisk. Ještě větší problém nastává ve chvíli, kdy některé léky nejsou k dostání ani v zahraničí.

Framykoin zmizel z českých lékáren loni na podzim. Od té doby musí lékaři a lékárníci nabízet pacientům různé náhražky. Jenže například obdobný lék Bactroban zmizel z lékárnických pultů též. A se zvýšenou poptávkou po náhražkách začaly být nedostupné i další antibiotické masti.

Seznam nedostupných léků roste dlouhodobě. Chybí Ascorutin na srážení krve, Antabus používaný při alkoholismu či lék na udržení těhotenství Utrogestan. "Případů, kdy zákazníkům nemůžeme vydat lék, který potřebují, přibývá," citoval deník MF Dnes lékárníka a člena vedení České lékárnické komory Antonína Svobodu.

Levné léky znamenají výnosný export

Léky v českých lékárnách chybějí paradoxně z toho důvodu, že jsou příliš levné. Distributorům se nevyplácí dodávat na levný český trh léky, na kterých téměř nevydělají. Typickým příkladem jsou starší injekční přípravky, které jsou nákladné na výrobu, zároveň jsou ale extrémně levné, protože nejsou chráněny patentovou ochranou. Firmy nemůžou ceny svévolně zvýšit, protože pojišťovny tlačí na nemocniční zařízení, aby snižovala náklady.

V rámci takzvaných reexportů se z Česka jen v roce 2014 vyvezlo 6,5 milionu balení léčiv v hodnotě kolem pěti miliard korun. Pro některé léky pak musejí Češi jezdit do sousedního Německa, kde se prodávají dráž.

Problém neřeší ani generické léky, které mají stejné účinné látky jako originální léčiva, ale jsou levnější. Jejich okamžitému vstupu na trh totiž brání zdlouhavé schvalování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Navíc ani výrobci nedokážou reagovat na nárůst poptávky. "Výroba ve farmaceutickém průmyslu se plánuje dlouhodobě. A tak se to začíná cyklit," upozorňuje vedoucí lékárník z královéhradecké fakultní nemocnice Jiří Kotlář.

Přesně jako v případě léku Pendepon, který je směsí dvou depotních penicilínů. Jeho dlouhodobou absenci neřeší ani podobný přípravek Retarpen, který je taktéž nedostupný, protože došla surovina potřebná k jeho výrobě. Na Slovensku dostupná verze Pendeponu se k Čechům nedostane, protože není v Česku registrována.

Stará a pomalá výroba

Nedostupné léky ovšem netrápí jen české pacienty. Ve Spojených státech registrují v současné době 275 nedostatkových léků. Kromě antibiotik a onkologických léků chybí například i obyčejný fyziologický roztok. Jak je to možné v zemi, kde sídlejí čtyři z pěti globálních farmakologických gigantů?

Hlavní příčiny vězí podle Wall Street Journal především ve výrobě. Farmakologické firmy mají nedostatečné výrobní kapacity, trpí špatným technickým stavem a v neposlední řadě nezvládají zajistit dostatečnou hygienu v rámci starých výrobních zařízení. Právě stále přísnější hygienická opatření často zpomalují provoz nebo ho úplně zastaví.

Přesně takové problémy zcela zastavily výrobu vakcíny BCG. V roce 2012 našla rutinní kontrola přítomnost plísně ve výrobně společnosti Sanofi. Její americký konkurent Merck&Co sice zareagoval zdvojnásobením výroby, jenže po dvou letech ji musel kvůli znečištění vzduchu ve výrobních prostorách zcela přerušit.

Ostatní světoví výrobci nedokáží svoji produkci dostatečně znásobit, aby odpovídala světové poptávce. Problémem je extrémní koncentrace výroby léčiv na světě, kterému v důsledku různých fúzí vládne jen pár farmaceutických firem. A v malé konkurenci, navíc v područí patentové ochrany, vyrábí určitý lék jen minimum firem. V případě, že jednu z továren postihne výpadek, lék se stává celosvětově vzácným zbožím.

Česku vládne slabá legislativa i tržní giganti

Česko nemá příliš možností zasahovat do globální produkce léků, ale může se pokusit omezit reexportaci. I když ministerstvo zdravotnictví určitým způsobem vývoz léků omezuje, na rozdíl od ostatních zemí ve střední a východní Evropě se mu nedaří zcela zabránit. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček proto chystá novelu, která by umožnila SÚKLu vytvořit seznam nenahraditelných léčiv.

Jenže ani ten nemusí v rámci složitého systému distribuce zcela vyřešit absenci některých léčiv. Už nyní se ukazují mezery v distribučním systému, který zvýhodňuje velké lékárenské řetězce. Distributoři totiž dodávají nedostatkové léky přednostně "svým" lékárnám. Malé lékárny tak absence léků ohrožuje podobně jako české pacienty.

Zdroje: