Loni se na víceletá gymnázia hlásilo 22 tisíc dětí, uspělo osm tisíc. Zájem o elitnější alternativu základních a středních škol roste každým rokem. Jen v Praze chtěla do gymnazijních lavic polovina všech žáků pátých tříd. Na rostoucí popularitě gymnázií se podílí kromě silných populačních ročníků také ambiciózní rodiče. 

"V přijímacím řízení vůbec nehraje roli první stupeň základní školy. Je úplně jedno, jak tam děti prospívaly a co se tam naučily," tvrdí v rozhovoru pro Lidové noviny Jana Straková z projektu CLoSE, který mapuje stav českého školství. 

Studie prokázaly, že žáci s výbornými výsledky z různých srovnávacích testů mají problém uspět u přijímaček. "Ze vzorku asi čtyř tisíc dětí se jich 442 dostalo na víceleté gymnázium. Když jsme žáky seřadili podle výsledků v matematickém testu ze čtvrté třídy, z prvních 442 umístěných se pouze 204 žáků hlásilo na víceleté gymnázium a pouze 169 z nich bylo přijato," říká Straková. Z nejzdatnějších matematiků u přijímacího řízení neuspěla ani polovina.

"Velká část dětí také vypověděla, že v přijímacích zkouškách byly věci, se kterými se v životě nesetkaly. To, že se nespoléhá na znalosti ze základní školy, je skandální," upozorňuje Straková.

V momentě, kdy jsou přijímací testy v režii samotných gymnázií, rozhoduje o úspěchu úspěšná příprava a zájem žáka. Nebo spíš jeho rodičů.

Segregace od školních lavic

"V tom případě se pak do toho, kdo je na gymnázium přijat, významně promítá, zda rodiče byli schopni zajistit dítěti dobrou přípravu. A to je jiné u vzdělaných a méně vzdělaných rodičů, ve městě a na vesnici," konstatuje Straková.

Z toho důvodu mají větší úspěch u přijímacích testů děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Zásadním faktorem není jakási vrozená predispozice k lepším intelektuálním schopnostem, ale ambice rodičů, jejich zájem a angažovanost ve vzdělávání svého potomka.

"Rozdělování ale není spravedlivé, protože rodiče, kterým na vzdělání jejich dětí záleží, jsou vždy schopni zajistit, aby se jejich děti dostaly do výběrových škol," tvrdí Straková. Není to však samozřjmě o tom, že by rodiče podváděli. 

Rozdíly každopádně začínají už na úrovni základních škol. "Rodiče si pečlivě vybírají už základní školu," doplňuje Straková.

Vystupní brána na vysokou školu

Touha rodičů dostat svého potomka na víceleté gymnázium je celkem pochopitelná. Přestože výzkumy jasně ukázaly, že na základních školách zůstávají i chytré děti, větší šanci uspět na vysoké škole mají přece jen studenti gymnázií.

Podle sociologa Tomáše Katrňáka se na univerzity hlásí takřka 100 procent absolventů víceletých gymnázií, 90 procent ze čtyřletých, přes 70 procent středoškoláků a 35 procent maturantů z odborných učilišť. Těmto číslům také odpovídá úspěšnost u přijímacího řízení. 

Původ vzdělání má vliv i na dokončení vysoké školy, kterou předčasně opustí pouze pět procent absolventů víceletých gymnázií. Absolventi ostatních typů středoškolského vzdělání mají s dokončením vysoké školy značně větší potíže. Pro příklad, studenti pocházející z odborných učilišť zakončí úspěšně svoji vysokoškolskou anabázi pouze z 60 procent.

"Zaparkují-li tedy rodiče své potomky na víceletá gymnázia, dostanou je do skupiny dětí, které mají ve srovnání se svými vrstevníky studujícími na jiných školách vyšší aspirace jít na vysokou školu, vyšší pravděpodobnost dostat se tam a vysokoškolské vzdělání také dokončit," říká Katrňák.

Zrušit víceletá gymnázia?

Víceletá gymnázia jsou zřejmě nejpatrnějším důkazem nemilosrdného selektování české společnosti naším vzdělávacím systémem. O budoucnosti Čechů se z velké části rozhoduje už ve věku jedenácti, potažmo třinácti let.

Děti, které navzdory svým intelektuálním schopnostem zůstávají na základních školách, jako by se najednou ocitly na druhé koleji.

"Důležitý je také poznatek, že jsou-li děti dlouhodobě vzdělávány jako neúspěšné v nevýběrových školách, má to velký dopad na jejich sebepojetí," tvrdí. Dětem, které u přijímacích zkoušek neuspějí, pak chybí větší sebevědomí i potřebná motivace k dalšímu vzdělávání.

Podle zjištění projektu CLoSE úspěch u přijímacího řízení považuje za důležitý až 85 procent žáků. Výsledek u testů vnímá většina z nich jako výsledek vlastních schopností, nikoli důsledek dalších faktorů. 

Zrušení víceletých gymnázií jako radikální řešení nerovnosti v našem školství ale Straková odmítá. "Někteří odborníci říkají, že existenci výběrových škol opravňuje skutečnost, že část dětí na nich prospívá lépe, než by prospívala ve společném vzdělávání. Jiní zase říkají, že bychom měli právo děti rozdělovat jen v případě, že bychom všem, tedy i těm, které zůstanou na základní škole, uměli poskytnout kvalitnější péči," vysvětluje neřešitelné dilema.