Kdo si jako malý nehrál s hračkami? Je to věc, která spojuje děti napříč společností, ať už ve velkém městě, nebo na venkově. Někomu rodiče pořídili drahé značkové stavebnice, někdo jiný měl zas štěstí třeba na zručného dědečka, který mu vyrobil nějakou tu hračku ze dřeva. Děti trávící čas s hračkami jsou prostě něco přirozeného a nijak neobvyklého, přesto se i z něčeho tak prostého dá udělat extrémně výnosný byznys.

Na konci minulého měsíce takto získala pozornost médií - a to včetně těch českých - mladá jihokorejská dívka Boram, která ze svých rodičů udělala prostřednictvím serveru YouTube pohádkové boháče. Rodina si tak nově koupila obrovský dům v soulské luxusní čtvrti Gangnam, v západním světě poněkud nechvalně známé díky písničce Gangnam Style, ve které rapper PSY kritizuje zhýralost a korejskou zlatou mládež. Nemovitost rodinu vyšla v přepočtu přibližně na 185 milionů korun, které Boram vydělala především tím, že si hraje. Na rozdíl od většiny ostatních dětí to ale dělá před kamerou.

Momentálně má šestiletá Boram na YouTube dva kanály - ToysReview zaměřený právě na hračky, který odebírá téměř 14 milionů lidí, a vlog, jenž má přes 18 milionů odběratelů a kde Boram zažívá různá dobrodružství s rodinou a kamarády. Celkově jsou videa hodně barevná, plná přidaných šílených zvuků a dalších efektů a ve výsledku se v nich příliš nemluví, takže se na ně mohou dívat děti z celého světa a vůbec nemusejí umět korejsky.

Podle odhadů tak Boram pro svou rodinu, která celou věc provozuje prostřednictvím společnosti Boram Family, vydělá kolem 70 milionů korun měsíčně. Jako u většiny youtuberů část peněz jde přímo z reklam, které její videa na YouTube doprovázejí a část od sponzorů, kteří rodičům youtuberky platí za to, že se ve frekventovaných videích objeví jejich produkty.

Je to opravdu tak nevinné?

Takhle to vlastně celé zní jako jedna velká pohádka a splněný sen: malá holčička si může hrát prakticky s čím chce, a celá její rodina se může válet v penězích do konce života. Kolem šestileté korejské hvězdy YouTube panuje ale i celá řada kontroverzí.

Kritiku, především z řad korejských rodičů, vzbudila v minulosti například některá videa, jež podle nich můžou mít neblahý dopad na děti, které videa s Boram sledují. Na paškál si vzali například video, kde dívka tajně kradla peníze z otcovy peněženky, sehraně řídila auto na silnici nebo předstírala porod. Tato videa nakonec byla stažena a rodiče Boram se omluvili.

Do rodičů šestileté celebrity se pustila i charitativní organizace Save The Children, která je například obvinila z necitlivého zneužívání dítěte k finančnímu obohacení. Rodině tak byl soudně nařízen i preventivní kurz proti vykořisťování dětí.

Ostatně o podobných případech se v poslední době ve spojení s internetem a sociálními sítěmi mluví stále častěji. Velmi populárním se v tomto ohledu stal termín "sharenting", kdy rodiče ve velkém sdílejí citlivé fotky a videa svých dětí na internetu. Proti tomu u nás varoval například projekt E-bezpečí.

Někdy jde čistě o soutěž v popularitě, kdy rodiče nadšeně sbírají "lajky" a "srdíčka" od ostatních uživatelů, jindy se jedná přímo o způsob vydělávání a marketingu na internetu. Ač případy, jako je hvězda Boram, kdy je celý kanál postaven primárně na dítěti, jsou vzácnější. Častěji se děje, že například dospělí vydělávající blogeři, celebrity a podobně na svých profilech sem tam sdílejí fotky se svými dětmi, a zvyšují si tak svůj internetový dosah, protože fotky s potomky na internetu prostě letí. Takto se pak stávají kuriózní situace, jako když herečka Gwyneth Paltrowová sdílela na svém frekventovaném instagramu fotku s patnáctiletou dcerou bez jejího souhlasu, proti čemuž se mladá Apple Paltrowová rychle ozvala.

Jde to i hůř

Podobným případem, jako je korejská holčička Boram, je pak sedmiletý texaský youtuber Ryan, o němž média psala především na konci loňského roku, když ho časopis Forbes zařadil s příjmem 22 milionů dolarů na první místo v žebříčku nejvíce vydělávajících youtuberů za rok 2018. Podobně jako Boram má i Ryan na serveru dva podobně rozdělené kanály - jeden na hračky s více než 21 miliony odběratelů a druhý zaměřený na rodinný vlog, ač ten má "pouze" necelých 4,5 milionů odběratelů.

Na jednu stranu je určitě jednoduché rodiče podobných dětských hvězd kritizovat jako mazané podnikatele, kteří zneužívají své děti k vlastnímu obohacení, a zároveň tak ohrožují jejich psychický vývoj. Na druhou stranu jim do hlav nevidíme, a opravdu tak nemůžeme z fleku soudit, zda jsou svým dětem už více manažery než milujícími rodiči a jestli by s tvorbou skončili, kdyby nastal nějaký opravdový problém a jejich děti už v tom nechtěly pokračovat. Ostatně například právě Ryanovi rodiče se nechali již v minulosti slyšet, že pokud jejich syna natáčení videí omrzí, tak s tím ihned přestanou. Ač samozřejmě jejich slova můžeme i nemusíme brát vážně.

Vedle rodičů Boram a Ryana pak ale existují i podobné případy, kde je naprosto jasné, že jsou rodiče slušně na hlavu a hrají čistě zápornou roli. Smutnou ukázkou byl například humbuk kolem YouTube kanálu DaddyOFive z roku 2017 (u nás na tento případ poukazoval opět projekt E-bezpečí). Rodiče Martinovi z USA svou tvorbu prakticky postavili na drsném šikanování svých dětí, čímž se snažili bavit internet. Na své děti zde zkoušeli nejrůznější drsné fórky a naschvály, kterými je často donutili i k pláči.

Poněkud děsivé je, že jejich videa pravidelně sledovalo přes 760 tisíc uživatelů a kanál fungoval necelé dva roky. Po vlně kritiky se ale do případu nakonec vložili sociální pracovníci a soudy, dvě děti byly rodině odebrány a svěřeny biologické matce a krkavčí rodiče byli dotlačeni k tomu, aby všechna svá videa smazali.