Strany se předhánějí v nápadech, jak zvýšit dostupnost bydlení, jak ho zlevnit. Jejich experti vymýšlejí půjčky, o které lidé nemají zájem, protože na trhu dostanou lepší. Mluví o snížení administrativy spojené se stavebním řízením a výstavbě malých startovacích bytů pro mladé rodiny, až se jim od úst práší. 

Volení zástupci lidu přitom nezmiňují, že jinými opatřeními, která zavedli nebo která teprve chystají, předražené bydlení v Česku ještě víc zdražují, či zdražit mohou. Tady jsou některá z nich:

1) Zkasírují vás za nemovitost

Ministryně financí Alena Schillerová nedávno představitele měst a obcí upozornila, že od vlády v příštích letech nedostanou tolik peněz, kolik očekávají. Poradila jim, aby si je sehnali sami. Třeba tak, že zvýší daň z nemovitosti. 

Tato daň je stoprocentním příjmem obcí a v pravomocích místních samospráv je upravovat její výši pomocí koeficientů. Zastupitelstvo může daň několikanásobně zvýšit, anebo naopak snížit.

No a co má být? Vyštěkal jsem si hypotéku | zdroj: Profimedia

Pokud se budou zástupci obcí doporučením šéfky financí řídit (mnohým nic jiného patrně ani nezbude), pořádně vás zkasírují. Některé nemovitosti mohou podražit až o tisíce korun.

(Letos na počátku roku podle dat z Generálního finančního ředitelství využilo možnost zvýšit daně z nemovitých věcí pomocí místního koeficientu 610 obcí, měst a městských částí z celkového počtu 6260.)

2) Tuplovaný katastr

Daňový apetit vlády se zpomalující ekonomikou a blížícími se volbami roste. Její daňový balíček, projednávaný poslanci, předpokládá, že místo současné tisícikoruny zaplatí žadatel za vklad do katastru hned dvě tisícovky. Do veřejných rozpočtů tak vláda dostane 700 milionů. Stejnou částku vytáhne z účtů těch, kteří se chystají koupit byt či dům.

Pravda, nějaká tisícovka vás od nákupu neodradí, ale… dostupnost bydlení tím vláda nezvýší.

3) Plyn už z kotle syčí ven

Zmíněný balíček počítá i s tím, že skončí osvobození od daně u zemního plynu pro domovní kotelny. Ve zprávě k návrhu zákona vláda předpokládá, že plyn měsíčně podraží o 20 korun na člověka.

Tak nám, Křemílku, zase zvednou daň z pařezové chaloupky | zdroj: Profimedia

Vyšší ceny pocítí statisíce domácností. Pětičlenná rodina, o které Andrej Babiš sní (tady), si tak na rok připlatí 1200 korun.

Někteří členové bytových družstev a společenství vlastníků bytů, kteří v minulosti nahradili starý kotel na tuhá paliva novým ekologickým na zemní plyn, možná svého rozhodnutí budou litovat

4) Bude dražší pojištění?

V daňovém balíčku (anebo spíš balíku) je také nová daň z technických rezerv pojišťoven. V těchto rezervách shromažďují pojišťovny peníze klientů k výplatě škod většího rozsahu, třeba při povodních a záplavách. Akcionáři k nim nemají přístup, nemohou z nich čerpat zisky, slouží klientům.

Stát touto daní vytrestá zodpovědné pojišťovny, které si dávají bokem peníze nad povinnou minimální hranici určenou zákonem. A tahle daňová inovace se může odrazit také ve výši pojistného za nemovitost a její vybavení.

5) ... a co hypotéka?

Sociální demokraté licitují s bankovní daní. Andrej Babiš říká rezolutní "ne". V minulosti však několikrát ukázal, že se mu dá věřit jako Kecalovi z Prodané a že dokáže obrátit doslova přes noc.

Dopady speciálních bankovních daní v Evropě se zabývala brokerská společnost Cyrrus. Její analýza je zde, shrnutí tady. Dospěla v ní k závěru, že "břemeno bankovní daně nesou úplně nebo z velké části klienti banky, spíše příjemci úvěrů než vkladatelé. Celková dostupnost úvěrů se zhoršuje".

Bankovní daň by majitelé hypoték nepochybně pocítili. A možná ji už brzy pocítí, protože Babiš připravuje její 'soft-verzi' - Fond národního rozvoje, do něhož budou banky 'dobrovolně a radostně' přispívat. Zatím má premiér od České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a UniCredit slíbeno šest miliard.

Myslíte, že tyto peníze půjdou výhradně na úkor akcionářů či bankéřů?

-------

Kdo na to má, ušetří

Pod čarou záměrně nechávám nový předpis o energetické náročnosti budov, který vychází z evropské směrnice. Nepadá tedy na vrub české vlády.

Začne platit od příštího roku a jeho nároky na úspory energií si vyžádají vyšší vstupní investice. Experti odhadují, že rodinné domy podraží o pět až deset procent, tedy o statisíce.

Náklady by se vám ale měly vrátit ve formě provozních úspor. Majitelé energeticky úsporných domů mohou na energii ušetřit ročně až desítky tisíc. (Podrobněji to rozebírají odborné weby tady, zde.)

Proto bych také normu automaticky nepočítal mezi opatření, která bydlení zdražují. Spíš ho zlevní - ale až poté, co uplyne doba návratnosti.

Nový předpis nicméně může ztížit dostupnost hypoték. Je nasnadě, že na vyšší úvěr zahrnující energetické požadavky dosáhne méně lidí.

Ušetří tedy jen ten, kdo na to bude mít.