Nejedná se o zcela nový fenomén, již v roce 2016 Collinsův slovník označil termín sharenting, vedle slov trumpismus a brexit, za slovo roku. Aktuálně se sdílení obsahu o dětech ze strany rodičů opět stalo terčem kritiky díky herečce Gwyneth Paltrow, která zveřejnila na Instagramu fotografii se svou dcerou na lyžařském vleku. Dcera Paltrow, Apple Martin, matce v příspěvku pod fotografií napsala, že si nepřeje, aby sdílela fotografie s ní bez jejího souhlasu.

Digitální svět je nyní každodenní součástí našich životů a my bezmyšlenkovitě sdílíme banální i intimní vzpomínky, aniž bychom si uvědomovali, jakým způsobem jsou data na sociálních sítích používána a přeprodávána. Zároveň uživatelé sociálních sítí často zapomínají na to, že ve chvíli, kdy fotografie, videa a jiné novinky sdílí, ztrácí nad jejich dalším šířením kontrolu.

Z nedávné zprávy projektu London School of Economics (LSE) s názvem Příprava na digitální budoucnost vyplynulo, že tři čtvrtiny rodičů, kteří používají internet, sdílejí alespoň jednou měsíčně fotografie nebo videa svých dětí online. V českém prostředí se tomuto tématu věnoval výzkum s názvem Rodič a rodičovství v digitální éře, který uskutečnila Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s O2. Výsledky průzkumu fenomén potvrzují – 74 procent českých rodičů dává fotografie svých dětí na svůj profil na sociální síti.

V čem je problém?

Odborníci se shodují na tom, že sharenting může ovlivnit utváření identity dítěte. Podle Michiganské univerzity sdílí 56 procent rodičů potenciálně trapné a citlivé informace o svých dětech. Sdílením těchto informací rodiče nechtěně vytváří dítěti online identitu, o kterou nestojí. Zároveň tento citlivý obsah sdílený rodiči, vzbuzuje v dětech obavy, že budou vystaveny posměchu ze strany spolužáků.

Paradoxní situace spočívá v tom, že uživatel si účet na sociální síti může zřídit od 13 let věku. Fotografie a videa dokumentující dětství uživatele se nicméně v digitálním prostoru mohou objevovat od jeho narození. Diskutované odborníky jsou poté zejména digitální materiály vtahující děti do politické agendy. Například demonstrace, kterých se účastní rodiče a nechávají se na nich s dětmi fotografovat, mohou vytvořit trvalé digitální tetování, které může dítěti zkomplikovat jeho profesní život v budoucnosti.

Ačkoliv se může zdát, že obavy odborníků jsou přehnané, ukazuje se, že i děti samotné se snaží své rodiče ve sdílení příspěvků limitovat. Odborníci rodičům doporučují, aby s dětmi o sdílení obsahu na internetu mluvili.

Docentka práva Claire Bessantová na Northumbrijské univerzitě navíc upozorňuje, že v budoucnu není nemožné, aby dítě své rodiče za sdílení citlivého obsahu na internetu zažalovalo. Možnosti obrany existují, zejména v podobě zákona o ochraně osobních údajů.