Zatímco dospěláci se v předvánočním čase honí za nákupy vánočních dárků, děti jen netrpělivě odpočítávají dny v kalendáři a čekají, až se jim zpoza okna vklíní do domu Ježíšek. Přestože ho nikdy neviděly, tak vědí, že právě on je tou osobou, která jim nadělí jejich vysněné dárky.

Ale bohužel, i tato pohádka jednou skončí. Záleží jen na rodičích, jak svým ratolestem tuto těžkou pravdu předají. "Podle mě spousta rodičů Ježíška používá jako vnější autoritu. Svým dětem proto říkají, že když se budou špatně chovat nebo budou zlobit, tak za nimi Ježíšek nepřijde a nepřinese jim dárky. Snaží se tak srovnat nápravu svých dětí a chtějí, aby jejich ratolesti fungovaly tak, jak potřebují," říká dětský psycholog Petr Šobra. "Je však důležité si uvědomit, že když Ježíšek působí jako autorita, tak je to tak trochu nečistá hra. Proto je lepší mít ho jako příjemný rituál, než abychom pomocí něj dítě řídili," dodal.

Do pěti let nedotknutelný

Optimální věk, do kdy by děti měly věřit na Ježíška, je podle psychologů šest až sedm let. Tato hranice je však samozřejmě v každé domácnosti jiná a záleží na okolnostech, za jakých se děti dovědí, že jim dárky nosí jejich rodiče. "Pokud dítě přijde a zeptá se, kdo nosí dárky, tak by rodiče měli odpovědět na úrovni jeho dotazu. Zkrátka by mu měli dát pravdivou odpověď," radí psycholog z Prahy. "Ale do pěti let by Ježíšek měl být nedotknutelný," dodává.

O tom, že Ježíšek neexistuje, se každý dozví jinak. Někomu to řeknou rodiče, jinému starší sourozenec nebo třeba spolužáci ve škole. "Když se šestileté dítě zeptá, jak to tedy s Ježíškem je, tak bych se ho jako rodič zeptal, co vlastně chce slyšet. Pokud bude chtít fantazii, tak dárky může nosit Ježíšek, ale klidně už to může být i maminka s tatínkem. Potom už záleží, jak se dítě rozhodne, ale mělo by dostat upřímnou odpověď," vysvětluje Šobra.

Řada rodičů v době, kdy už je dítě na vážkách, volí metodu kompromisu – tedy že něco nosí Ježíšek, ale jelikož všechno nestíhá, tak mu pomáhají i rodiče. "Ale musíme si být vědomi toho, že i toto je lež a manipulace, kterou si něco zařizujeme," míní dětský psycholog. Samostatnou kapitolou jsou televizní reklamy, ve kterých se to vánočními dárky jen hemží. "Děti by podle mě neměly reklamy vůbec sledovat. Ale pokud na obrazovku skočí třeba během sledování pohádek, tak by rodiče měli vypnout zvuk nebo přepnout televizi na jiný kanál," radí dětský psycholog.

Další lži už nejsou potřeba

V momentu, kdy děti pravdu o Ježíškovi odhalí, už není třeba žádných intrik. "Další lži už nejsou potřeba," říká Šobra. Každé dítě tento fakt přijme jinak, někdo s pláčem, někdo s úsměvem. Vánoce však v tento moment zdaleka nekončí, ale naopak dostanou nové kouzlo. Rázem to totiž nebudou jen rodiče, kteří rok co rok vymýšlejí, jak svým ratolestem vykouzlit úsměv na tváři, teď už se totiž do nákupu vánočních překvapení vrhnou i ti, kteří chtějí potěšit mámu s tátou.

Ať už vaše děti věří, že jim dárky přinese Ježíšek, nebo předaly seznam vytoužených přání přímo vám, mějte na paměti, že Vánoce jsou i o něčem jiném. "Je důležité propojit vánoční dárky s tím, co děti vystihuje. Nejdůležitější ze všeho pro ně ale je, když tráví čas se svými rodiči. Jejich společný vztah a kontakt je totiž nenahraditelný," uzavřel Šobra.