Drahé stromky pro Gróňany

Nesnášíte každoroční shánění vánočního stromku? Buďte rádi, že nejste Gróňané. Tam se totiž živé vánoční stromky dováží ze zahraničí a rozhodně nejde o levnou záležitost. Stromky proto také úplně každá grónská domácnost rozhodně nemá. A místní sváteční zvyky? Oblíbeným vánočním jídlem je kachna a dárky tam naděluje takzvaný Vánoční muž, který jezdí na saních tažených nikoliv soby, ale psy.

Co se adventního času týče, ve Skandinávii je oblíbený svátek svaté Lucie, který připadá na 13. prosince. Proslulé jsou například průvody bílé oděných "Lucií" ve Švédsku, součástí převleku je i věnec a svíčky na hlavě. Dívky, a také chlapci, kteří mají na hlavě čepici se zlatou hvězdou, během svátku světla, zvěstují, že se blíží konec nejtemnější části roku a navštěvují domácnosti, školy a nemocnice. Jak švédské Lucie vypadají, se můžete podívat třeba tady.

Průvody "Lucií" jsou ve Švédsku populární | zdroj: Profimedia

Mimochodem jedním z vánočních symbolů ve Švédsku je i kozel, který dříve nosíval dárky, později to po něm převzal ve většině rodin vánoční mužík Jultomte. Kozel ale dodnes zůstává ve švédských domácnostech jako slaměná ozdoba. Zatímco české rodiny čekají na zvonek, švédské děti straží uši na "zaklepání", po němž nacházejí dárky. A jídlo? Švédská vánoční tabule je velice bohatá - najdete na ní třeba ryby, masové koule, vánoční šunku, smažené brambory nebo tradiční puding.

Dáni mají spousty dárků, Norům mizí ryba z pekáče

V Dánsku přichází vánoční atmosféra už v listopadu, kdy pivovary začínají vařit populární vánoční piva. O adventu si pak přijdou na své hlavně malé děti - během předvánočních týdnů totiž do punčoch dostávají od skřítků malé dárky a v televizi také  běží "julekalendar", cyklus 24 vánočních příběhů, který vrcholí na Štědrý den.

Mimochodem na dánském stromečku krom tradičních ozdob najdete i státní vlajky. Vánoční stromky si vlajkami zdobí i Norové, na jejichž vánoční stůl patří skopové, vepřová žebírka či klobásy, někde však najdete i louhovanou tresku. Říká se jí lutefisk, je řádně aromatická a říká se jí "ryba, která zmizí". Proč? Nu, když si onu naloženou rybu zakoupíte a pečete ji příliš dlouho, může se stát, že se bude zmenšovat, zmenšovat… až vám nakonec zbude k jídlu akorát příloha a dezert.

Nebezpečná kočka

Fanoušky poetiky severských příběhů a legend okouzlí pojetí Vánoc na Islandu. Po 13 dnů před Štědrým dnem totiž z islandských hor "schází" 13 skřítků Jólasveinarů, kteří dávají dětem každý den drobný dárek. Jejich matkou je děsivá obryně Grýla a otec trochu mírnější Leppalúði. Jejich děti mají na svědomí 13 různých zločinů - jeden například krade mléko, další je spíš na maso a je tu i výtečník, který pošťuchuje děti.

K rodince patří také vánoční kočka, o níž se říká, že sežere každého, kdo k Vánocům nedostane něco nového na sebe (dle mírnějších verzí dotyčným zdlábne pouze vánoční jídlo).  Po Štědrém dnu, který je i na Islandu vrcholem Vánoc, skřítci postupně odcházejí.

K vánoční mytologii na Islandu neodmyslitelně patří obryně Gryla | zdroj: Profimedia

Dárky od čarodějnice

Důležitější než stromky jsou pro Italy jesličky. Vystavují se už v období adventu, Ježíšek k nim však přibude až na Štědrý den. V Itálii také příliš nepečou vánoční cukroví, sváteční klasikou je však tamní obdoba vánočky - panettone. I s dárky je to v Itálii složitější, některé děti je od Babbo Natale dostanou už večer 24. prosince, jiné až druhý den ráno. A 7. ledna zas obdarovává hodná čarodějnice Befana.

Trochu zvláštní vánoční zvyk mají ve Španělsku, kde se 22. prosince koná velká vánoční loterie, jejíž tradice sahá až do 18. století.

K vánočním tradicím ve Španělsku patří loterie | zdroj: Profimedia

Co se sváteční večeře týče, na španělských tabulích naleznete mnoho různých pokrmů, od jehněčího, přes ryby a mořské plody až k vepřovému - zpravidla jde o regionální variace. Zajímavý je tu též 28. prosinec, kdy si věřící připomínají vraždění neviňátek králem Herodesem.

Ve Španělsku a některých zemích ve Střední a Jižní Americe je totiž podobný našemu aprílu, lidé se v tento den vyvádějí žertem. Před dvěma lety si tak španělský fotbalista Gérard Piqué například vystřelil z fanoušků zprávou, že jeho přítelkyně Shakira porodila syna a poté, co přijal stovky gratulací na sociálních sítích, vyšlo najevo, že je to žert. Dítě se narodilo až téměř o měsíc později.

Mexické Vánoce

A teď do zámoří. Rušno je o adventním čase i v Mexiku. Štědrému večeru tam totiž předchází devět dnů takzvaných "posadas" - průvodů, jejichž aktéři ztvárňují příběhy z putování Marie a Josefa. Posadas se hrají i v Guatemale, podobný zvyk je typický též pro Kolumbii.

K Vánocům v Mexiku neodmyslitelně patří piňaty. Jde o pytle s cukrovím a dárky, které děti rozbíjejí. Dle tradice jsou mexické děti obdarovávány až na Tři krále, dnes se to už ale tak přísně nedodržuje a řada rodičů rozdává svým ratolestem dárky o několik dní dříve.

V Brazílii se hraje hra na takzvaného "tajného přítele", kdy se na počátku adventu sejde rodina, rozdají se papírky se jmény a losováním se stanoví, kdo koho má o Vánocích obdarovat. Jinak dárky naděluje Papa Noel, obdoba Santy v lehčím oděvu.

Když není k dispozici Papa Noel, dárky v Brazílii rozdává i Santa Claus | zdroj: Profimedia

Několik originálních vánočních zvyků má Argentina - jedním z tradičních vánočních jídel je tam páv a i sváteční stůl je ozdoben pavím peřím. Vánoční dárky argentinským dětem naděluje kůň Magi, pro kterého Argentinci chystají před dveře občerstvení. V Peru se večeře podává o půlnoci a teprve po ní přichází obdarovávání, a po následné očistné mši nechybí ani bouřlivé oslavy. V Peru i v Argentině jsou vánoční svátky spojeny též s ohňostroji a petardami, takže trochu připomínají silvestrovské oslavy. O půlnoci se lidé obdarovávají také v Chile.

Pavučinky na stromečku

A teď zpátky do Evropy, respektive na Ukrajinu, kde se pravoslavné Vánoce slaví až od 6. ledna a vánoční stromek leckde staví na Nový rok. Ukrajinská sváteční večeře je pořádně rozmanitá, má totiž obsahovat 12 různých chodů. Jedním z tradičních jídel je například "kuťja" (dezert připravovaný z pšenice, kandovaného ovoce a ořechů), slaneček, postní boršč i pirohy nebo plněné zelné listy. Na stromku zas visí ozdoby v podobě pavučinek, které nosit štěstí.

12 různých chodů má i tabule v sousedním Polsku, kde se jí jak pirožky, tak třeba plněný krocan, boršč, zelňačka nebo houbová polévka a jako moučník se podávají například makůvky, makové koláče a rozinky. Mimochodem v Polsku nenosí dárky Ježíšek, ale svatý Mikolaj.

A na závěr sladká tečka z francouzské sváteční tabule. Francouzi totiž mají na stole o Vánocích 13 dezertů, které ale nejsou nijak opulentní, většinou jde o drobnosti jako oříšky, ovoce nebo malé sušenky "na chuť". Oblíbeným dezertem je též takzvané buche de Noël aneb "vánoční polínko" s máslovým krémem a čokoládou. I jinak však, což v případě pověstného francouzského kulinářství není překvapením, stojí tamní večeře za to. Francouzi si totiž u sváteční tabule dopřávají například husí játra, ústřice, klobásky nebo krocana plněného kaštany.