Kdy budeme mít euro a chceme ho vůbec?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Volby do sněmovny rozhodnou, zda Češi setrvají u koruny, anebo udělají rozhodující krok k přijetí eura.

Vše má své plusy i mínusy, tedy i euro. Shrnuli jsme jeho plusy i mínusy

Vše má své plusy i mínusy, tedy i euro. Shrnuli jsme jeho plusy i mínusy,zdroj: Profimedia.cz

Euro se zařadilo k hlavním tématům kampaní stran ke sněmovním volbám (20. a 21. října 2017). Nejvyšší čas. Vždyť o tom, kdy a zda vůbec vstoupit do eurozóny, Češi debatují už osmnáct let – od roku 1999, kdy byl projekt jednotné měny spuštěn.

Zavést euro by přitom v české kotlině mělo být samosebou. Česko se k němu zavázalo v přístupové smlouvě schválené v roce 2003 referendem. Stát by se tedy měl snažit dodržovat "konvergenční" (maastrichtská) kritéria pro jednotnou měnu, a jakmile je splní, do eurozóny vstoupit.

Čtyři z pěti kritérií Česko plní. Drží ve stanovených hodnotách inflaci, schodek rozpočtu, poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu a úrokovou sazbu centrální banky.

Jenže země se dosud nepřihlásila do povinného kurzového mechanismu ERM II, tedy do "čekárny na euro". Proto nemůže být posuzována z hlediska pátého kritéria – kurzového. Podle něj musí stát v ERM II setrvat aspoň dva roky a držet kurz v rozpětí plus mínus patnáct procent.

Stačí tedy jediné – do ERM se přihlásit. S kurzem v požadovaném rozpětí třiceti procent by Česká národní banka neměla mít problém. Držela ho už v mnohem užším pásmu a po delší dobu než eurozónou předepsané dva roky – tři a půl roku, od listopadu 2013 po počátku května. Tak dlouho oslabovali centrální bankéři českou měnu, aby neposílila pod 27 za euro.

Kdo je pro a kdo proti

Co na to strany? Sociální demokracie je euru nakloněna. Důvod, proč vstoupit do eurozóny formuloval na sněmu Hospodářské komory Bohuslav Sobotka. "…abychom se neocitli na periferii unie… abychom se udrželi v jádru unie," pravil premiér. Sociální demokraté se však nemohou dohodnout, zda stanovit pevné datum pro přijetí jednotné měny.

Takže třeba na svatého Dyndy?

Také lidovci chtějí euro, a to už za pět let. Stejně jako "proeurová" TOP 09 argumentují byznysem – pro Česko je výhodné mít stejnou měnu jako hlavní obchodní partneři.

Proti je Andrej Babiš a jeho ANO, bude líp. Babiš tvrdí, že euro není v takové kondici, aby nám bylo prospěšné. "Já nechci euro…já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese," řekl Babiš a v jeho politické firmě ANO není o čem debatovat.

Evropskou měnu zavrhují také občanští demokraté, kteří ctí odkaz otce-zakladatele Václava Klause, komunisté a parta kolem samuraje Tomia Okamury.

Co je lepší než koruna? Dvě koruny

Průzkum, který provedl Eurobarometr letos v dubnu, ukázal, že Češi se do společenstva jednotné měny nehrnou. Proti přijetí eura je jich 70 procent. 

Z analýz postojů k euru je zřejmé, že našinec se na měnu dívá konzervativně: Koruna funguje, tak proč se ji zbavovat? Co může být lepší než koruna? Leda dvě koruny, nebo ještě víc korun.

Ostatně, v Česku byste obtížně hledali domácnost, která má hypotéku v jiné měně než v korunách.

A jak to vidíte vy? Tady jsou argumenty pro a proti euru, které vám mohou pomoci k tomu, abyste si vytvořili nebo upřesnili názor:

Proč mít euro

  • Nebudete muset nakupovat eura při cestě do zemí eurozóny a platit marži směnárníkům.
  • Snáze si porovnáte ceny v internetových obchodech.
  • Zbavíte se rizika plynoucího z pohybu kurzu koruny vůči euru. Může poškodit vaše eurové investice v podílových fondech. A pokud se proti nim pojistíte, není to zadarmo.
  • Jednotná měna zbaví kurzového rizika také vývozce a dovozce. Ušetří jim transakční náklady. Odpadnou jim výdaje na pojištění proti výkyvům kurzu, nebudou muset vést dvojí účetnictví – v českých korunách a eurech.
  • Česko se stane atraktivnější pro zahraniční investory. Zahraniční firmy působící v Česku nebudou muset kalkulovat s kurzovým rizikem a vést účetnictví v korunách.
  • Vláda a parlament se dostanou pod kontrolu eurozóny, budou muset dodržovat rozpočtová a hospodářská kritéria. Nahlíženo z Česka, takový dohled by mohl být prospěšný. Zejména v roce voleb do sněmovny, kdy si strany kupují hlasy a zadlužují stát a jeho obyvatele.

…a proč euro nemít

  • Češi by se po přijetí eura museli rozloučit s korunou – tradiční měnou, kterou platí od roku 1892. Tehdy byla na českém území zavedena jako polovina dřívějšího zlatého. Nebyla to přirozeně koruna česká, ale rakousko-uherská.
  • Vstup do eurozóny není bezplatný, pro Česko by byl spojen s náklady ve výši desítek miliard korun. Stát by musel vložit kapitál do Evropského stabilizačního mechanismu a přislíbit další na vyžádání v době krizových situací. Ručili bychom za dluhy jiných členů eurozóny. To ale ještě neznamená, že bychom je s nimi sdíleli – společný přerozdělovací rozpočet jako USA eurozóna nemá.  
  • Měnová politika by přešla z České národní banky na Evropskou centrální banku. Banka sídlící ve Frankfurtu však kurz a úrokové sazby ladí na míru eurozóny jako celku. Ne vždy by byly pro Česko ideální.
  • Pro Česko by bylo téměř nemožné z klubu, kde se platí eurem, vystoupit. Země při odchodu z eurozóny musí podle doložky o společném postupu (Collective Action Clause, CAC) hradit závazky v eurech. Pokud by si to Češi rozmysleli a chtěli se vrátit ke koruně, dá se tušit, že jejich měna by vůči euru devalvovala. Český dluh by výrazně vzrostl a stát by mohl spadnout do platební neschopnosti.

Takže si vyberte. Máte jen dvě možnosti. Kompromisní eurokorunu, řízenou ČNB a povinnou pro celou dnešní eurozónu, vám zbytek Evropy nedopřeje. Tím si můžete být jistí.

Tagy: Euro Česko eurozóna zahraničí domácí česká ekonomika evropská ekonomika banky a úvěry

Zdroje: Vlastní