Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024., Svátek má Marek
Počasí dnes 9°C Polojasno

Dva biliony za slabou korunu. Dává to smysl?

Dva biliony za slabou korunu. Dává to smysl?
S novelou se také rozšíří možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Dva biliony korun a pár drobných (miliard) utratila Česká národní banka, aby zabránila české měně posilovat. Co tahle hora peněz může natropit?

Oslabovat českou měnu byl čertovsky drahý špás. Jen v letošním březnu Česká národní banka při obraně hranice 27 korun za euro vydala 520 miliard korun.

Celkem od listopadu 2013, kdy centrální banka intervence spustila, zaplatila za nákupy eura 2 032 miliard korun, tedy víc než dva biliony.

Víte, jak takové číslo vypadá? Takhle: 2 032 000 000 000!

Pokud by tato suma byla natisknuta v pětitisícových bankovkách, vážila by 400 tun, tedy 400 tisíc kilogramů. Na její převoz by dráhy musely vyčlenit 40 nákladních vagonů. (Mohla by z toho být větší než velká vlaková loupež.)

O takové hromadě peněz může Andrej Babiš jen snít – stejně jako o cestě z Prahy do Brna vlakem za 40 minut. Na dva biliony nedosáhne ani nejbohatší Čech Petr Kellner, jehož majetek je odhadován na 300 miliard. (Velkouzenář, mediální a vládní magnát Babiš dá dohromady stěží 85 miliard.)

Tady je několik odpovědí na otázky, které vás v souvislosti s intervencemi centrální banky mohly napadnout:

Jak centrální banka oslabovala korunu?

Česká národní banka "tiskla" (virtuální) koruny, připisovala je na svůj účet a kupovala za ně eura – například eurové dluhopisy německé vlády. Na trhu měn vyvolávala umělou poptávku po evropské měně, a tak oslabovala korunu. Krok za krokem nakoupila eura za dva biliony korun.

Důležitá poznámka: Jakkoli to může vypadat absurdně, při nákupu cizí měny není ČNB omezena zákonem, ani zdroji. Teoreticky k němu může použít koruny v nekonečném množství. A "vytvářet koruny" – žádný problém. ČNB českou měnu sama vydává. Takže se mohla odvázat a nakupovat za dva biliony.

Kdo účet za intervence zaplatí?

Bez obav, z vaší kapsy to nepůjde. Se ztrátou centrální banky si nepřidělávejte starosti, beztak jich máte dost.

Teď má banka devizové rezervy, které přesahují dva biliony korun. Pokud aktiva bude prodávat, utrží za ně méně než před intervencemi, protože koruna posílila a ještě posílí. Takže může prodělat řádově desítky miliard.

Taková ztráta však centrální banku nepoloží.

Když se ČNB dostane do celkové ztráty (závazky jsou vyšší než pohledávky a kapitál na nule, respektive pod ní), tak se z toho nestřílí. Není to běžná komerční banka, na kterou se kladou přísné požadavky kapitálové přiměřenosti. Nelze ani počítat s tím, že bankovní rada hromadně zešílí a odebere ČNB (potažmo sama době) "licenci".

Centrální banka má monopol na "tisk" peněz. Proto jsou její vyhlídky růžové. Vydělává na ražebném (úrokové marži). Úroky, které pobírá ze svých eur, dolarů a dalších měn jsou vyšší než úroky, které platí českým privátním bankám za vklady, které jim uschová. Co víc, vydělává také na byznysu s cennými papíry.

Mohou biliony vytisknuté ČNB vyvolat inflaci?

Ne. Peníze zůstávají v účetnictví centrální banky. Inflaci by vyvolaly pouze v případě, kdyby je banka rozprášila z vrtulníku (dala do oběhu), a tak na trhu výrazně zvýšila nabídku korun.

Měly intervence smysl?

Klíčová otázka. Názory se v tomto případě rozcházejí.

Někteří ekonomové tvrdí, že devalvace měny pomohla vývozcům, a tím nastartovala celou ekonomiku. K tomu odvrátila deflaci a nakopla inflace nad dvě procenta. Takže jásejme.

Na konci roku 2013 se inflace držela těsně nad nulou a některé analýzy tvrdily, že hrozí pokles cen, který by zakonzervoval recesi a zvýšil nezaměstnanost. (Za deflace firmy hledají úspory a propouští, protože jim klesá zisk.)

Jiní ekonomové však upozorňují, že centrální banka začala českou korunu oslabovat v době (v listopadu 2013), kdy obchodní bilance byla kladná (vývoz převyšoval dovoz) a kdy se domácí ekonomika začala zvedat. Nebylo jí tedy nutné pomáhat. A k tomu měnu oslabovala zbytečně dlouho (do 6. dubna 2017).

K tomu se dá připomenout, že levná koruna zdražila zboží z dovozu. Rovněž přilákala na český trh s nemovitostmi zahraniční kapitál, a to podnítilo růst cen bytů.

Někteří experti zpochybňují hrozbu deflace, kterou ČNB svůj krok před třemi a půl lety hájila. Tvrdí, že slabá koruna zakonzervovala levné české montovny a utlumila poptávku po náročnější výrobě s vysokou přidanou hodnotou a kvalifikovaných pracovnících.

Spor o prospěšnost či škodlivost slabé koruny je však těžké jednoznačně rozseknout. Důvod je nasnadě: Nevíme, jak by se české hospodářství vyvíjelo bez intervencí.

Zdroje:
Vlastní