Itálie během několika posledních let zpřísňuje svou migrační politiku. A není divu: Spolu s Řeckem je už léta tábořištěm, kde uprchlíci převážně z Afriky čekají na přerozdělení do jiných států Evropské unie. Situace se vyhrocuje a migrační otázky vyvolávají na politickém kolbišti ty největší střety. A to bez ohledu na to, zda by člověk vítal všechny běžence s otevřenou náručí, či zda by jim zabouchl dveře před nosem.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini měl v této problematice jasno: Je potřeba modernizovat a zpřísnit italskou migrační politiku, aby země krizi zvládla. A našlápl si velmi dobře. Porovnáme-li rok 2018, kdy Salvini nastoupil do funkce, s předchozím rokem 2017, nelegální migrace ze severní Afriky do Itálie klesla o 80 procent. Kvůli své rétorice, která velmi připomíná amerického prezidenta Donalda Trumpa, je ale Salvini v globální politice velmi kontroverzní postavou. A v podobném duchu se rozhodl pokračovat.

Záchranné lodě

Dle nového nařízení by měly všechny lodě, které bez povolení přistanou na italském pobřeží, platit pokutu až ve výši 50 000 eur, tedy v přepočtu 1,3 milionu korun. Nová legislativa ovšem byla už od samého počátku ostře kritizována takřka ze všech stran.

Součástí námořních zákonů a zvyklostí je povinnost zachránit trosečníky a pomoci jim dostat se na pevninu. Slovy samotného Salviniho "zachránit na moři není jen právem, ale povinností". Čeho tedy měla kontroverzní směrnice dosáhnout?

Problém není v hrstce případů, kdy k pobřeží Itálie dorazí skupinka trosečníků, ale v organizacích, které cíleně převážejí migranty do Itálie pod zástěrkou záchrany (přestože Itálie není nejbližší pobřeží, kam by se dle mezinárodní práva měly správně vydat).

Když byl zákon schválen, celý svět čekal, až se právní teorie střetne s realitou. To se stalo 29. června, kdy kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová zakotvila se svým plavidlem v přístavu na ostrově Lampedusa.

Neposlušná kapitánka

Racketeová je skutečná světoobčanka - má německé občanství, velí nizozemské lodi a operuje v Africe. Možná právě zde pramení soucit, který ji vedl k tomu, aby porušila nařízení italských úřadů a vplula do přístavu s lodí plnou běženců.

K překvapení mnohých kapitánka žádnou pokutu platit nebude – zákon je totiž od základu špatný, bez ohledu na to, zda šlo o potřebné opatření, nebo ne. Kapitáni, kteří operují ve Středozemním moři (přičemž nejde o ty, kdo velí tzv. záchranným lodím), nemohou být nuceni k tomu, aby odmítli pomoc uprchlíkům, kteří často bezmála topí sami sebe ve snaze dostat se do Evropy. A ani nelze očekávat, že se s několika desítkami nových pasažérů vydají proti jejich vůli zpátky ke břehům Afriky.

Kapitáni se tedy dostávají do složité situace, která se novým zákonem pouze zhoršuje. Jediné skutečné řešení je vzájemná dohoda italské vlády s okolními zeměmi. Mají-li se běženci ztroskotaní ve Středozemním moři dostat do zemí, které určují mezinárodní dohody, nelze zastrašovat komerční lodě tím, že dostanou pokutu, pokud je nenechají utopit.

Řešením by bylo převzít záchranné akce z rukou neziskových organizací a předat je do rukou vlád daných zemí, kde koneckonců měly být už od začátku.

Situace ve Středozemním moři je jako požár, kde místo hašení všichni kolem jen přilévají olej do ohně. Jednatřicetiletá kapitánka Racketeová se sice prozatím vyhnula pokutě, ale silně přispěla k vyostření již tak vážné situace. Zatímco pro jedny je pirátka, která čelí obvinění z pašeráctví a útoku na policejní loď, pro druhé je hrdinka, která zachránila lidské životy. A jediné, čeho ministr Salvini dosáhne tím, že se bude vztekat na sociálních sítích, je to, že oslabí vlastní pozici.

Racketeová měla v úterý vypovídat před soudem v sicilském Agrigentu, kvůli několikadenní stávce italských advokátů ale tamní prokuratura odložila výslech na příští čtvrtek.