Zadržíme migranty na severu Afriky?

GALERIE VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Evropa, jak ji známe, skončí. Příliv migrantů pohřbí volný pohyb uvnitř Schengenu. Češi na to doplatí menším komfortem cestování i nižší životní úrovní. Taková situace nastane, pokud Evropská unie nezmění přístup k migraci.

Afričané přelézají hraniční plot ve španělské enklávě Ceuta na severu černého kontinentu. Španělský pohraničník se jim v cestě do Evropy snaží zabránit

Afričané přelézají hraniční plot ve španělské enklávě Ceuta na severu černého kontinentu. Španělský pohraničník se jim v cestě do Evropy snaží zabránit,zdroj: Profimedia

Je to scénář, který se roky nemění: Pašeráci lidí za slušný zisk ve Středozemním moři z migrantů vyrábějí trosečníky, které Evropané na své náklady zachraňují. A ti, které nezachrání, umírají ve vlnách.

Evropa až na výjimky situaci jen sleduje, procítěně úpí a zachráněné migranty posílá do států, které jsou ochotny je přijmout. Mnohdy ale tito migranti svévolně směřují do států, které je přijmout nechtějí, protože jsou přistěhovalci už přeplněné, což je třeba případ Německa.

Nynější summit Evropské unie v Bruselu (čtvrtek a pátek) k dohodě na společné azylové a migrační politice nedospěl. Šéfové států a vlád aspoň pohnuli s projektem migračních center (hotspotů), ve kterých by se rozhodovalo, kdo má nárok na azyl ve státech Evropské unie a kdo ho nemá. První kategorii (uprchlíky) by si pak státy dobrovolně (!) přebírali.

Jsou to vlastně obdoby americké přistěhovalecké stanice Ellis Island, postavené mimo americkou pevninu na ostrově přímo proti Soše svobody, která se tyčí na jihu newyorského Manhattanu. V letech 1892 až 1954 jí prošlo více než 12 milionů přistěhovalců.

Pevnost Evropa

Kromě toho státníci schválili projekt Donalda Tuska, polského prezidenta Evropské unie, který summitu předložil projekt center pro migranty mimo území Evropské unie (nejlépe na severu Afriky). Centra jsou v něm označena jako "regionální vyloďovací platformy".

Tuskovu iniciativu se nejvíc zasazuje rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Musíme zajistit, aby o tom, kdo přijde do Evropy, nerozhodovali převaděči, ale abychom o tom rozhodovali my," hlásá šéf rakouské vlády. včetně vlád zemí Visegrádské skupiny. Podporuje ji také Česko a další státy Visegrádu.

Jak by takový systém fungoval? Migranti, zachránění ve Středozemním moři, by byli převáženi na pobřeží některé "bezpečné třetí země" v severní Africe. Tam by přistěhovalečtí úředníci podle jednotných evropských pravidel rozhodovali, zda mají nárok na azyl v Evropské unii.

Kolik uchazečů o azyl by uspělo? Ze statistik plyne, že z migrantů na trase mezi libyjskými břehy a Itálií splňuje požadavky na azyl jen několik málo procent Afričanů. Ostatní jsou ekonomičtí migranti, tedy ti, kteří do Evropy míří za vyšší životní úrovní.

Obdobným způsobem řešila příliv migrantů Austrálie. Před pěti lety je začala svážet do táborů postavených na ostrovech Nauru, na guinejský Manus anebo na Vánoční ostrov (autonomní zámořské území Austrálie). Vyhnula se tak vzpourám migrantů v přeplněných táborech na svém území, se kterými se potýká Itálie.

Australský systém se však od Tuskova plánu liší v tom, že většina z těch, kteří dostanou azyl, se na pátý kontinent vůbec nedostane. Je jim poskytnuto bezpečné útočiště v Kambodži. Se všemi zmíněnými státy přirozeně musela australská vláda uzavřít patřičné dohody.

Evropa by se z toho měla poučit a také hledat svou "Kambodžu", která by byla uprchlíkům kulturně bližší.

Kdo to zaplatí?

"Řešení je jednoduché: Žádná loď (s přistěhovalci) nesmí vyplout," říká o africké migraci premiér Andrej Babiš. Cesta k jednoduchým řešením však může být složitá, což platí právě v tomto případě.

Nestačí, aby se na řešení shodlo rozhádané společenstvo bruselského prstenu. Je nutné najít severoafrické státy ochotné zřídit na svém území uprchlická centra. A také zajistit, aby africké státy braly své odmítnuté žadatele zpět.

Unijní diplomaté o migračních centrech vedli předběžné rozhovory s představiteli Alžírska, Egypta, Libye, Maroka, Nigeru a Tuniska. Souhlas s nimi však nikdo nevyslovil.

Pochopitelně. Vlády těchto států (na rozdíl od Turecka) dosud nedostaly "patřičnou" finanční nabídku a zadarmo ani kuře nehrabe.

Fond pro Afriku, z něhož by mohla být migrační centra ve třetích zemích placena, zatím nashromáždil 3,3 miliardy eur (85 miliard korun). Bude však nutné dát dohromady několikanásobně vyšší částku.

Kostky domina

Kde ji vzít? Je po ruce. Do evropského rozpočtu ročně přitéká na 160 miliard eur. Určitě je možné dát deset miliard bokem.

Stačí škrtat. Začít se dá třeba s dotacemi na cyklostezky, které vedou odnikud nikam, pokračovat rozhlednami, ze kterých houbelec vidíte, se štrasburským sídlem Evropského parlamentu, kam se každý měsíc na týden stěhují poslanci… a zapomenout by se nemělo ani na přebujelou bruselskou administrativu.

Migrace by pro unii měla být prioritou. Uznává to i Angela Merkelová. "Evropská unie má mnoho problémů, ale migrace by se pro ni mohla stát osudovou," řekla německá kancléřka před odletem na summit.

Pokud unie příliv migrantů nezarazí, je jasné, že dřív nebo později začnou země obnovovat hraniční kontroly. Teď k tomu má nejblíž Bavorsko. V takovém případě by pochopitelně následoval pád kostek domina – hraniční přechody začnou kontrolovat další.

I Češi to odskáčou

Češi mají jednu z nejotevřenějších ekonomik v Evropě, silně provázanou s Německem a dalšími evropskými státy. Jejich prosperita je svázána s otevřenými hranicemi, s nerušeným a rychlým tokem zboží přes hranice. Proto by patřili k těm, kteří by pád Schengenu odskákali nejvíc - nejen menším komfortem cestování, ale i nižší životní úrovní.

Zatím se pořád můžeme utěšovat, že se nás migrační krize vlastně ani netýká. Jak dlouho ještě?

Tagy: zahraničí Evropská unie hranice migrace migrační politika afričtí uprchlíci summit EU uprchlická krize

Zdroje: Vlastní