Bič a pryč: Migranti se musí pakovat, jinak půjdou za mříže

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Má dnes Izrael morální právo odmítat uprchlíky, když před tři čtvrtě stoletím nejeden člověk nasazoval život, aby zachránil Židy prchající před jistou smrtí? A kolik migrantů se ještě vejde do země menší než jižní a střední Čechy? Izraelská vláda se rozhodla proti uprchlíkům rázně zakročit. Jedni jí tleskají, druzí hrozí pěstí.

Afričtí migranti v Izraeli

Afričtí migranti v Izraeli,zdroj: Profimedia.cz

V Izraeli se s uprchlíky prostě nepářou: zahájili další etapu plánovaných deportací zhruba čtyřiceti tisíc migrantů do třetích zemí. Jde většinou o svobodné, bezdětné muže z Afriky, kteří v Izraeli žijí nelegálně. Musí zemi opustit do dvou měsíců, jinak jim hrozí vězení. Tomu, kdo dobrovolně do konce března odejde, slibují úřady v přepočtu zhruba 70 000 korun a letenku zadarmo.

Bič a pryč!

Velká část Afričanů, pocházejících především z Eritreje a Súdánu, se dostala do Izraele v rámci velké uprchlické vlny přes egyptskou hranici v letech 2010 až 2012. Místy sem měsíčně přicházelo přes tisíc lidí. Příliv ustal, když Izrael v roce 2013 dokončil 230kilometrový hraniční plot. Do té doby sem podle oficiálních údajů přišlo z Afriky kolem 60 tisíc uprchlíků. Z nich už byla třetina ze země odsunuta, ve třetí fázi by mělo odejít i zbývajících 40 tisíc.

V poslední době se ale v Izraeli zvedl viditelný odpor proti plánům na deportace. Protestují proti nim aktivisté a sociální pracovníci a protestní dopisy zveřejnila řada spisovatelů, akademiků i pamětníků, kteří přežili holocaust.

Kampaň na pomoc uprchlíkům zahájila i skupina izraelských rabínů. Poukazují na osud Židovky Anne Frankové, která se s rodinou dva roky skrývala před nacisty v Amsterodamu a v roce 1945 zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen. "Lidé riskovali životy, aby zachránili Židy, a naše země teď není ochotná riskovat nepatrnou demografickou změnu," prohlásila rabínka Susan Silvermanová, která se do Izraele přistěhovala z USA.

Odchod bez pardonu. Ale proč?

Proč vlastně volí Izrael tak tvrdý postup a nechce uprchlíky přijímat? Důvodů je jistě několik. Jedním z nich je to, že se chápe jako židovský stát, který sice zůstává otevřený Židům z celého světa, ale gójům zkrátka ne. Však se také v Izraeli v souvislosti s nimi nehovoří o azylantech, ale o vetřelcích. Většina Afričanů tvrdí, že uprchli před válkou a pronásledováním, Izrael je ale považuje za ekonomické migranty, kteří jen jdou za lepším. Žádosti o azyl izraelské úřady pozitivně vyřizují opravdu jen výjimečně.

Většina Izraelců stojí za vládou a její deportační plány schvaluje. Mají pocit, že 40 tisíc migrantů je prostě hodně. Pro jedny představují velké bezpečnostní riziko, jiní se obávají o samotnou židovskou identitu svého státu, protože migrantů bude přibývat a jednou převýší počtem Izraelce. Odbory si zase stěžují, že Afričané pracují za třetinu minimální mzdy, a výroky pravičáků, mezi nimiž je mnoho imigrantů z Ruska, sklouzávají až k rasismu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil maďarského miliardáře George Sorose, že protesty proti odsunu migrantů zorganizoval a financoval právě on. Zajímavé je, že z téhož obvinil Sorose už loni maďarský premiér Viktor Orbán a odstartoval proti němu pomlouvačnou kampaň.

Odsun do třetích zemí, kde je nikdo nechce

Zacházení s uprchlíky je v Izraeli problematické. V zásadě stát nemůže žadatele o azyl jen tak vyhnat, protože je vázán ženevskou konvencí.

Mnozí migranti žijí v chudinských čtvrtích na jihu Tel Avivu a konflikty s Izraelci jsou tu téměř na denním pořádku. Kromě toho zřídila izraelská vláda tábory pro azylanty v Negevské poušti. Oficiálně sice jde o otevřené věznice, jsou ale v natolik odlehlé oblasti, že volný pohyb tu je prakticky vyloučen.

Nyní si budou migranti moci vybrat mezi odchodem do Afriky a regulérním izraelským vězením. Problém ovšem je v tom, že v zemi zřejmě není dost vězeňských cel pro tisíce Afričanů, kteří by se mohli příkazu vzepřít.

Odsun do třetích zemí se podle Netanjahua děje na základě mezinárodních dohod. Hovoří se konkrétně o Rwandě a Ugandě, oficiálně to ovšem potvrzeno nebylo. Každopádně si ale tyto třetí země nechají za přijetí migrantů dobře zaplatit. Existují přitom pochybnosti, zda jim pak skutečně udělí povolení k pobytu.

Někteří uprchlíci, kteří z Izraele dobrovolně odešli do Rwandy, líčí poměrně bezvýchodnou situaci, která tu panuje. Skoro nikdo z nich zde nezůstal a všichni se vydali na sever, aby se přes Libyi a Středozemní moře dostali do Evropy. Izraelský problém se tak oklikou přenáší na starý kontinent.

Migrační vlna není jen evropský problém

Prosperující židovský stát je pro migranty stejně atraktivní jako Evropa nebo Severní Amerika a potýká se stejnými problémy. Uprostřed arabského světa je Izrael oázou blahobytu a svobody. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že 60 tisíc migrantů je na zemi velikosti Středočeského a Jihočeského kraje prostě hodně. A pokud bychom to přepočítali na počet obyvatel, je to jako kdyby do Česka přišlo 79 tisíc lidí. Čili jako kdyby nám přibyl ještě jeden Zlín. A to jsme měli problém přijmout na základě evropských uprchlických kvót 2691 migrantů.

Co je moc, to je moc, a žádný stát není nafukovací. Vždyť před dvěma lety i tak benevolentní země jako Švédsko oznámila, že deportuje až 80 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl. Upřednostňovala dobrovolný odchod, v krajním případě ale mělo být použito donucovacích prostředků.

Izrael, Evropa a Severní Amerika jsou zkrátka atraktivním cílem pro lidi, kteří prchají ze své vlasti před zaostalostí, násilím a krachující ekonomikou za lepším životem. A proto stojí všechny tyto země před podobnou výzvou.

Jeden rozdíl tu ale přece jenom je a krásně jej symbolizuje Kanada, která se tak ráda prezentuje jako otevřená a vstřícná země. Míří sem mnoho migrantů z Mexika. Premiér Justin Trudeau loni prohlásil, že kanadský uprchlický systém není určen lidem, kteří chtějí jen lepší ekonomickou budoucnost, ale těm, které jejich vlastní stát nechrání. Země už delší dobu nepřijímá uprchlíky, pokud jde o samostatně cestující mladé muže. A to je tisíce kilometrů daleko od míst, odkud se prchá. Izrael je na tom v tomto ohledu podstatně hůř: má taková místa přímo za dveřmi.

Tagy: zahraničí Izrael deportace migrační politika afričtí uprchlíci uprchlická krize protiimigrační politika

Zdroje: vlastní,Die Welt