Vypadá to, jako by se Afrika stěhovala do Evropy. Osm z deseti migrantů, kteří přicházejí, či spíš připlouvají, jsou Afričané. 

Jenže Afrika se do Evropy teprve bude stěhovat. Hlavní nápor náš kontinent ještě nezažil.

Mají chuť odejít

Víte, kam emigruje nejvíc Afričanů? Možná budete překvapeni, ale Evropa to (zatím) není.

Kam chtějí odejít Afričané | zdroj: Afrobarometer

Z nedávného průzkumu agentury Afrobarometer v 34 zemích černého kontinentu vyplynulo, že nejvíc afrických migrantů (36 procent) hledá útočiště v jiné africké zemi. Do Evropy jich má namířeno 27 procent a 22 procent zkouší emigrovat do Severní Ameriky (viz graf).

Ve skutečnosti však na jiný kontinent dorazí jen zlomek Afričanů, kteří se o to pokoušejí. Podle statistické agentury, kterou zřídila Africká unie, se to podaří jen pětině migrujících Afričanů.

"Pokud nazveme současnou situaci migrační krizí, pak krize je na africkém kontinentu," cituje web Quartz poradce Africké unie pro migraci Petera Mudungweho.

Evropě jako cílové stanici dávají přednost obyvatelé západoafrických a severoafrických států. Obyvatelé jihoafrických zemí se zpravidla přemístí do některého ze sousedních států.

Migranti, kteří pronikli do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky. Do Evropy, jak je patrné i z tohoto snímku míří většinou mladí Afričané, kteří mají na cestu – peníze i síly | zdroj: Profimedia

Chuť emigrovat je vysoká zejména mezi mladými Afričany. Afrobarometer zjistil, že 47 procent obyvatel kontinentu ve věku mezi 18 a 25 lety chce ze své země odejít. Podobný výsledek vyplynul z jiné sondy, kterou provedl Pew Research Center.

Angela Merkelová to přičítá špatné situaci v afrických zemích. "Když bude beznaděj příliš velká, všichni mladí Afričané se jednoho dne seberou a půjdou hledat štěstí jinam. Pokud pomůžeme Africe, pomůžeme sami sobě. Budeme ve větším bezpečí," hlásá německá kancléřka a prosazuje velké investiční projekty na černém kontinentu.

Z dat Afrobarometru i z evropských poznatků je však patrné, že do Evropy z Afriky odcházejí převážně mladí muži, kteří nežijí v hliněných chatrčích, ale ve zděných domech, používají kompy a smartphony. Tito mladíci díky hospodářskému vzestupu země vydělali peníze.

Proč by se nevydali na cestu do vysněného Eldoráda, když na to mají?

"Odtud lidé neodcházejí z nouze. Oni prostě odejít chtějí, touží po Evropě," cituje zpravodaj deníku Wall Street Journal Julese Diopa, senegalského ministra pro migraci. Ministr v rozhovoru upozornil, že z jeho země emigrují také státní úředníci, policisté a učitelé, tedy lidé s jistým zaměstnáním.

Totéž, co pro Senegal, platí také pro Gambii nebo Pobřeží slonoviny. To nejsou rozvrácené státy na pokraji hladomoru, ale na africká měřítka dynamické země na ekonomickém vzestupu.

Připluje jich víc

Počty migrantů z Afriky se v posledních letech snižují. V roce 2016 jich statistický úřad Evropské unie Eurostat evidoval téměř 300 000, loni kolem 100 000. I to by ale mělo být pokládáno za znepokojivé číslo, pokud má Evropa zůstat Evropou, jakou ji známe.

Dá se nicméně předpokládat, že nastane zvrat a migrace nabere stoupající trend. A to tehdy, když černý kontinent nebudou sužovat nepokoje a války. Příčinou nebude beznaděj, kterou zmiňuje kancléřka Merkelová, ale hospodářský růst některých afrických států, díky němuž bude cesta do Evropy dostupnější většímu počtu lidí. A také – populační exploze.

Teď žije v Africe na 1,25 miliardy lidí. Do roku 2050 se tento počet zdvojnásobí.

Výmluvným příkladem růstu africké populace je Nigérie. Zatímco na počátku 20. století měla ještě jako britská kolonie 16 milionů obyvatel, dnes v ní žije přes 190 000 milionů lidí a v roce 2050 to bude už 400 milionů.

Populační vývoj se dá vyjádřit názorně ve srovnání s Evropou: V roce 1950 na každého Afričana připadali dva Evropané. V roce 2050 budou na každého Evropana připadat dva Afričané.

Nasnadě je otázka: Pokud bude mít téměř polovina Afričanů - tak jako dnes - chuť odejít ze své země, kolik z nich dorazí do Evropy?