Migranti vyzbrojení kyselinou a výkaly berou Evropu ztečí. A vítězí!

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Dějištěm krvavých bitev o Evropu jsou španělské enklávy na severu Afriky. Afričané tam dobývají plot, který odděluje černý kontinent od Španělska, potažmo Evropské unie. A nemají holé ruce...

Vítej Evropo, tady nás máš! To jsou migranti, kteří 
dokázali překonat plot ve španělské enklavě Ceuta na severu Afriky

Vítej Evropo, tady nás máš! To jsou migranti, kteří dokázali překonat plot ve španělské enklavě Ceuta na severu Afriky,zdroj: Profimedia.cz

Donald Trump rozdává rady na potkání. Evropanům například poradil, aby postavili napříč Saharou zeď proti přívalům migrantů.

Rada k nezaplacení a zeď jakbysmet. Největší poušť světa Sahara se táhne v délce 4800 kilometrů od Atlantského oceánu na západě po Rudé moře na východě Afriky.

Pro srovnání: Zeď, kterou chce Trump postavit na hranici s Mexikem a která by měla USA chránit před takovými vlnami migrantů, jaká se teď valí z Hondurasu, by měla měřit 3100 kilometrů. Část z ní už byla postavena za Trumpových předchůdců v Bílém domě. Nejskromnější plán na její dostavbu počítá s 20 miliardami dolarů.

Co je ale podstatný rozdíl mezi zdí na americké hranici a zdí v Sahaře, který Donald patrně přehlédl: Saharská zeď by stála na teritoriu cizích států. Rozkládala by se na území desítky afrických zemí. Měla by snad evropská unie severní Afriku vojensky obsadit?

Ztečí do Evropy

Evropská unie na své vnější hranici zdi nemá. Proti migrantům však postavila několik plotů. Poměřováno z Česka, nejbližší vztyčili Maďaři na své hranici se Srbskem a s Chorvatskem. Ty nejvzdálenější stojí ve španělských enklávách Ceuta a Mellila na severu Afriky.

Území Španělského království tam oddělují od Maroka dvojité, šest metrů vysoké ploty o celkové délce téměř 20 kilometrů zakončené ostnatým drátem. Prostor kolem nich se často stává válečnou zónou.

profimedia-0321327973

Plot, který odděluje španělskou Ceutu, exklávu na pobřeží severní Afriky, od Maroka,zdroj:Profimedia.cz

Ploty se pokoušejí překonat hordy mladých a fyzicky zdatných Afričanů – většinou z Mali, Maroka a Guineje. Vyžaduje to jak kondici, tak dobrou organizaci a téměř válečnické schopnosti.

Nájezdníci nejčastěji útočí ve skupinách mnoha desítek jedinců. Někdy jsou jich stovky. Španělská agentura EFE píše, že před několika dny zaútočila na plot kolem Mellily skupina tří stovek Afričanů. Dvě stovky z nich ho překonaly.

Zakrvácení oslavovali vítězství. Jeden z nich zkolaboval a zemřel. Ti, co přežili, požádali o azyl.

VSTUPNÍ BRÁNA ŠPANĚLSKO

Poté, co Itálie zpřísnila postup vůči migrantům, stalo se Španělsko hlavní vstupní branou migrantů do Evropy. Za statistik Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyplývá, že za prvních osm měsíců roku proniklo do enkláv Ceuta a Melilla víc než šest tisíc migrantů - zhruba tolik, kolik za celý loňský rok. Ke španělským břehům od počátku roku do konce srpna připlulo více než 40 tisíc migrantů, loni za 12 měsíců "jen" 22 100.

Španělští úředníci žádosti 55 migrantů-Maročanů zamítli a vrátili je zpět do země původu – za plot. Žádostmi ostatních migrantů ze subsaharské Afriky se zabývají. Mnozí z nich se po zhruba půlročním pobytu v záchytném táboře dostanou na španělskou pevninu a odtud dál do Evropy.

Tito Afričané budou moci říct, že si svůj evropský sen doslova vybojovali.

Špatný den, šťastný den

Patrně jste už viděli ve zpravodajství záběry Afričanů lezoucích po plotech okolo enkláv a napadla vás otázka, zda jsou tyto útoky a/ spontánní, nebo b/ organizované.

Správná odpověď je b/.

Článek v anglickém vydání španělského deníku El País popisuje "bojovou strategii" ztečí na enklávy. Organizují je marocké gangy, které si za účast v útoku nechávají zaplatit 200 marockých dirhanů, což je zhruba 450 korun.

Pořadatelé z marocké "zážitkové agentury" vyškolí své klienty, jak postupovat, jakým způsobem zahnat španělské hlídky a poskytnou jim "munici" k útokům na četníky střežící plot – nehašené vápno a kyselinu z akumulátorů. K tomu rozdají migrantům sáčky, které jim doporučí naplnit vlastními výkaly.

Organizátoři také seberou migrantům mobily a vrátí jim je až před nástupem na zteč, aby akce zůstala utajena.

Potom určí den, čas a místo akce. Krátce před začátkem ještě vyšlou průzkumníky, kteří zjistí situaci na místě.

Výsledkem zteče bývají tržná zranění migrantů o ostnatý drát. A také popáleniny četníků od kyseliny a nehašeného vápna.

Nikdo nemá garantován úspěch. Ten, kdo je od plotu odražen, se však může přihlásit na další turnus. Webový magazín Politico píše o Alasanu Barrym ze Sierry Leone, který strávil v lesích kolem Mellily pět měsíců a plot přelezl až na čtvrtý pokus.

"Byl to můj šťastný den. Teď se mi konečně splní sen," řekl zpravodaji magazínu před záchytným centrem v enklávě.

Z vlků beránci?

Četníci v enklávách požadovali, aby mohli útočníky, kteří pronikli na španělské území, jednoduše vytlačit zpátky za plot, do Maroka. Vláda v Madridu jim ale vzkázala, že to není možné, že musí respektovat pravidla, ke kterým se Španělsko jako stát Evropské unie zavázalo. Podle nich není možné žadatele o azyl jednoduše vypakovat, pokud nepřicházejí z "bezpečné" země.

Tristní situace ve španělských enklávách každopádně upozorňuje na zranitelnost Evropy. Španělé odtud přivážejí na kontinent migranty, kteří ohrožují strážce hranic, dopouštějí se násilí.

Že by se z vlků stali v Evropě beránci?

Tagy: Španělsko Afrika zahraničí Evropská unie migrace migrační politika uprchlická krize

Zdroje: AP,El País