Migranti go home: Rusko si vzalo na starost syrské uprchlíky

ROZHOVOR MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Rusko chce vrátit z Evropy stovky tisíc syrských uprchlíků. I ty z Česka. Založilo speciální koordinační štáb a spoléhá na spolupráci se Spojenými státy a dalšími zeměmi. Humanitární pracovníci však mají pochyby.

Ruský štáb prezentoval počty syrských uprchlíků v jednotlivých zemích

Ruský štáb prezentoval počty syrských uprchlíků v jednotlivých zemích,zdroj: Jiří Just

Konec sedmileté války v Sýrii je blíž, než kdykoliv předtím. Vládní síly s pomocí Ruska likvidují poslední ohniska odporu Islámského státu na jihu země a v pouštních oblastech. Kurdové a jejich spřátelené síly mají pod kontrolou severovýchodní část Sýrie, včetně někdejšího hlavního města islamistických hrdlořezů Rakka. Svůj kousek Sýrie drží i Turecko a jemu podřízení ozbrojenci.

Ruské ministerstvo obrany proto představilo ambiciózní plán postkonfliktní rekonstrukce válkou zdecimované Sýrie. Má se postarat nejen o obnovu boji zničené infrastruktury, ale také vrátit zpět do Sýrie uprchlíky z okolních zemí a z Evropy.

"Rozhodnutím ministra obrany Sergeje Šojgu byl zřízen Meziresortní štáb pro návrat uprchlíků na území Syrské arabské republiky, který má poskytovat pomoc syrské vládě s organizací návratu uprchlíků do míst jejich předválečného bydliště a s obnovou infrastruktury," uvedl náčelník Národního centra pro řízení obrany Ruské federace Michail Mizincev.

Ruský generálplukovník prohlásil, že štáb má zajišťovat spolupráci nejen mezi ruskými ministerstvy, ale do společné obnovy by se mohly zapojit další státy a mezinárodní organizace.

Podle tvrzení Moskvy se pomoc Sýrii předběžně dohodla během nedávného setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Washington obdržel od Rusů balíček návrhů, jak konkrétně pomoci arabské republice.

"Balíček návrhů předpokládá vypracování společného plánu na návrat uprchlíků do míst, která před konfliktem obývali. V první řadě jde o návrat syrských občanů z Libanonu a Jordánska," uvedl Mizincev.

Vrátíme uprchlíky domů

Ruský obranný resort předpokládá, že by se v dohledné době mohlo do Sýrie vrátit více než 1,7 milionu uprchlíků. Ulevit by se mělo zemím, které nejvíce trpí válkou vyvolanou migrací - Libanonu, Turecku, Jordánsku, Iráku a Egyptu.

"V současné době může být v 76 obcích, které byly nejméně poničeny válkou, umístěno 336,5 tisíce osob. Podle tempa obnovy infrastruktury v oblastech Damašek, Ríf Dimašq a Východní Ghúta, a také ve správních střediscích Hamá, Homs a Aleppo, bude možné v průběhu tří až šesti měsíců umístit dalších 550 až 600 tisíc uprchlíků," uvedl generálplukovník Mizincev.

Ruské ministerstvo zahraničí s odkazem na libanonskou vládu uvádí, že do Sýrie je ochotna se vrátit drtivá většina z milionu a půl uprchlíků. Trvalý azyl by v Libanonu chtělo dostat zhruba 30 tisíc osob, které se dříve zapojily do bojů proti režimu Bašára Asada.

Jak nicméně zdůraznil náčelník Národního centra pro řízení obrany Ruské federace, problém tkví právě v obnově infrastruktury, na kterou sama syrská vláda nestačí. Bez pomoci dalších států a mezinárodní organizace s rekonstrukcí země se do Sýrie nikdo nevrátí.

Od ledna letošního roku bylo přesto zpět do Sýrie repatriováno více než 102 tisíc uprchlíků, převážně ženy a děti.

Uprchlíci z Evropy i Česka

Moskva plánuje, že díky jejímu přičinění by v dohledné době mělo Evropu opustit zhruba 200 tisíc syrských uprchlíků z celkových přibližně 1,2 milionu. Má jít o dobrovolný exodus za aktivní pomoci států, ve kterých se migranti nacházejí.

Na zasedání ruského Meziresortního štábu pro návrat uprchlíků, na němž byl zpravodaj Tiscali.cz přítomen, byla prezentována mapa Evropy s počty uprchlíků v jednotlivých zemích. Podle ní je nejvíce syrských migrantů v Německu (697,8 tisíc), Velké Británii (99 tisíc) a Švédsku (96,9 tisíc).

Na mapě je rovněž znázorněn počet syrských uprchlíků, kteří našli útočiště ve státech střední a východní Evropy. Data zveřejněná ruským ministerstvem obrany ukazují, že navzdory antiuprchlické politice přijaly země visegrádské čtyřky syrské migranty. V případě Polska šlo o 500 lidí, Maďarsko se ujalo 50 osob, Česko a Slovensko shodně po čtyřiceti.

Představitel tiskového odboru ruského ministerstva obrany sdělil zpravodaji Tiscali.cz, že tato čísla vycházejí z oficiálních údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zda ruské velvyslanectví v Praze kontaktovalo české ministerstvo zahraničí ohledně repatriace zmíněných čtyřiceti Syřanů zpět do vlasti, není známo.

Podle dostupných informací ruští diplomaté o návratu syrských uprchlíků jednali se svými resortními kolegy ve Švédsku a Řecku. Atény spolupráci s Moskvou nevyloučily, řecká vláda však nejprve musí zjistit přesný počet syrských uprchlíků v zemi a jejich zájem o návrat do vlasti. Až poté může následovat konkrétní jednání s Ruskem.

Švédská vláda zatím o spolupráci s Moskvou na repatriaci Syřanů neuvažuje. Stockholm preferuje začlenění syrských migrantů do švédské společnosti.

Plán na vydírání Evropy

"Ruský plán, dá-li se vůbec hovořit o plánu, je z mého pohledu primárně PR iniciativou, která je zejména cílena na ruské a proruské publikum. Nicméně zároveň vytváří pro Rusko prostor situovat se do pozice tak zvaného mírotvůrce a konstruktivního řešitele problému. V ruské strategii v Sýrii jde o vcelku konsistentní přístup, který mísí zkreslený popis situace s návrhy, jež budou pravděpodobně nepřijatelné pro další strany," sdělil Tiscali.cz svůj pohled na ruskou iniciativu Petr Kostohryz, který mnoho let působí jako humanitární pracovník na Blízkém východě a zabývá se uprchlickou problematikou.

Podle jeho slov ruský plán například popisuje návrat uprchlíků jako téměř čistě logistické cvičení, byť náznakem zmiňuje míru destrukce v Sýrii. Nezmiňuje ale třeba například, že kromě více než šesti milionů uprchlíků v zahraničí je jen uvnitř Sýrie dalších více než šest milionů vnitřních uprchlíků, kteří se nemohou vrátit do svých domovů, a že návrat dalších statisíců z okolních zemí není v blízké době úplně reálný.

"Tedy minimálně za předpokladu, že si budou moci vybrat. Což z ruského 'plánu' není příliš jasné, stejně jako není jasné, jaké podmínky se pro případné navrátilce chystají," říká.

Podle Kostohryze je sporný i návrh na vytvoření společného koordinačního centra v Jordánsku a Libanonu. Návrh sice zní rozumně, ale obsahuje mnoho překážek, včetně vřelého vztahu Ruska k libanonskému hnutí Hizballáh, považovaného většinou západních států za teroristickou organizaci.

"I když, pravda, nevíme, na čem se mohli prezidenti Trump a Putin dohodnout na summitu v Helsinkách. Stále si však troufám říct, že podobný návrh je ze standardního zásobníku: 'navrhujeme neuskutečnitelné, nicméně vina za neuskutečnění bude na vás, protože my s návrhem žádný problém nemáme'," vysvětluje humanitární pracovník.

"Nejzajímavější na ruském návrhu mi asi nakonec přijde připomínka, že se na obnově Sýrie musí podílet celé mezinárodní společenství, což je třeba vnímat jako vzkaz, že někdo - a nebude to Rusko - musí obnovu Sýrie zaplatit. Plán lze s trochou nadsázky považovat za vzkaz do Evropy: 'Pokud nepřispějete, uprchlíci zůstanou na vašich bedrech. A my na vše dohlédneme'," míní Kostohryz.

IMG_20180720_151347

Zasedání ruského meziresortního štábu pro návrat uprchlíků do Sýrie,zdroj:Jiří Just

Expert si myslí, že plán má primárně situovat Rusko do pozice země určující kurs dalšího vývoje v Sýrii, nicméně nepopisuje skutečný rozsah problému a nedotýká se důvodů, kvůli kterým velká část uprchlíků ze země odešla. Plán též nezmiňuje, že by se lidé měli primárně vracet do svých domovů a že k obnově mnohých z nich, včetně navazujících infrastruktur a služeb, budou třeba obrovské finanční prostředky a hodně času.

"Není nic nového, že Rusko umně využívá prostor k upevnění vlastních pozic ve chvíli, kdy je americká zahraniční politika nečitelná a ostatní demokratické země si lámou hlavu, jak naložit se skutečností, že syrský režim Bašára Asada, který před šesti lety odepsaly coby nelegitimní, ba vražedný, má být součástí syrského řešení," dodává humanitární pracovník.

Nejistý návrat domů

Petr Kostohryz rovněž pro Tiscali.cz popsal životní podmínky, v nichž žijí syrští uprchlíci v Jordánsku a Libanonu.

"Životní podmínky většiny uprchlíků v okolních zemích kolem Sýrie se dají srovnat s podmínkami nejchudších částí obyvatelstva. Zejména v Libanonu tamní úřady významně kontrolují a omezují uprchlíkům přístup k základním službám či možnosti výdělku, což může nakonec figurovat jako významný argument k návratu do Sýrie. Nikoli proto, že doma je lépe a bezpečněji, ale proto, že se mimo domov nedají zabezpečit základní potřeby. Mezinárodní finanční podpora zároveň klesá, takže lze očekávat, že se slábnoucí intenzitou bojů se časem zvýší počty vracejících se uprchlíků. Několik příkladů jsme koneckonců již zaznamenali podél syrsko-libanonské hranice," uvádí expert.

Podle jeho slov by se většina uprchlíků ráda vrátila zpět do rodné země navzdory tomu, že utekli před vládním režimem. S postupem času politické a náboženské antipatie otupují, a při rozhodování, zda a kdy se vrátit, primárně figurují argumenty bezpečnostní a materiální, včetně přístupu ke zdravotnictví, školství či existence pracovních příležitostí.

"I když se očekává ještě několik významných vojenských ofenziv, dlouhodobě největší bezpečnostní riziko - rusko-syrské letecké útoky - postupně zmizí, což může motivovat řadu uprchlíků k návratu domů. Zároveň je ale potřeba, aby i syrská vláda jasně deklarovala, že o návrat uprchlíků stojí, avšak zatím spíše slýcháme opak. Například když čelný syrský vojenský představitel označil uprchlíky za zrádce a vyhrožoval jim při návratu smrtí, nebo když syrská vláda v dubnu schválila zákon, kterým de facto znárodňuje majetek uprchlíků, kteří se do třiceti dnů nepřihlásí na příslušném úřadě. Zároveň nemáme informace o tom, že by se jakkoli změnily praktiky zadržování osob se skutečnými či domnělými protivládními názory. Pouhá shoda příjmení s aktivním členem protiasadovské opozice může být dosud vstupenkou do syrské věznice," popisuje Kostohryz realitu, jíž čelí syrští uprchlíci.

"Samozřejmě neznám pocity všech syrských uprchlíků, nicméně je jasné, že aby mohlo dojít k trvalému návratu uprchlíků do jejich domovů, je kromě peněz na rekonstrukci a obnovu infrastruktury a služeb též třeba jasných kroků směrem k národnímu usmíření ze strany syrské vlády. Včetně odpovídajícího legislativního rámce, který jasně deklaruje svobodu slova, amnestii za účast v protivládních demonstrací a tak podobně. A na to může být ještě příliš brzy, mimo jiné i proto, že konflikt neskončil," uzavírá humanitární pracovník.

Tagy: Rusko Sýrie Česko uprchlíci zahraničí domácí konflikt v Sýrii ruská armáda migrační politika občanská válka v Sýrii uprchlická krize ruská intervence v Sýrii

Zdroje: vlastní