Kajínek: Celebrita, lidový hrdina a budoucí prezident v jednom?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Václav Štefan

Bublina kolem omilostněného vraha Jiřího Kajínka, který se pro mnohé Čechy stal živoucím hrdinou, stále ne a ne splasknout. Bude tu s námi zločinecká celebrita navěky?

Jiří Kajínek v den propuštění

Jiří Kajínek v den propuštění,zdroj: Jakub Poláček / CNC / Profimedia

Za dva měsíce bude první výročí jedné velké loňské události, tedy velké aspoň pro některé Čechy. Na konci května to bude rok od chvíle, co prezidentem omilostněný vrah Jiří Kajínek vyšel po dvaceti třech letech z chládku na svobodu. Přitom se pomalu zdá, jako by to bylo včera, kdy slavný exvězeň hrdě oděný v zářivém zeleném trikotu od Adidasu sebejistě vykročil z vrat rýnovické věznice. To to uteklo, že?

Během toho necelého roku totiž nebyla jakákoliv příležitost na Jiřího Kajínka zapomenout. Otloukal nám ho bez ustání o hlavu jak bulvár, tak i serióznější média. Na vysmátého nařachaného rodáka z Prachovic jsme neustále naráželi jak v televizním vysílání, tak i na internetu a sociálních sítích, kde se pro spoustu lidí stal memem a vděčným tématem vtipů plných černého humoru, nebo naopak kontroverzním důvodem k ostrým internetovým diskusím myšleným zcela vážně.

Sláva muže, který byl celebritou už během svého pobytu ve vězení, ještě vzrostla a diskuse kolem jeho osoby nijak neustala a stále působí čerstvě a aktuálně. Skoro stejně jako v den, kdy se recidivista dočkal svobody.

Antisystémový hrdina

Vlastně je opravdu velmi zneklidňující, že se člověk jako Jiří Kajínek vůbec kdy stal tak známou a oblíbenou společenskou figurkou s vlastní fanouškovskou základnou, která se i nyní stále rozrůstá. Jen jsme proti tomu už tak nějak otupěli a nikoho to moc netrápí, naopak spíše se ještě přidává palivo pod kotel jeho slávy.

Ano, spousta lidí především právě z řad Kajínkových zarytých příznivců věří, že odsouzený dvojnásobný vrah na rukou žádnou krev nemá a je v celém notoricky známém případu obětním beránkem. Ale i kdyby zrovna tohle byla pravda, určitě se nedá říct, že by byl Jiří Kajínek nějakým svatouškem hodným úcty a obdivu. Ostatně ke své dlouhé kriminální minulosti plné krádeží a vloupaček se sám hlásí. Přesto je mnohými považován za hrdinu, což je na jednu stranu sice naprosto šílené, ale na stranu druhou to není nepochopitelné.

Kajínek se pro část společnosti stal jistým symbolem. Nejprve jako oběť zákeřného a zkaženého polistopadového systému devadesátých let plného korupce a krvežíznivých podnikatelů a policistů, do jejichž slizkých sítí se nebohý a prostý človíček Jiří Kajínek nechtěně zamotal. Poté ale od oběti systému přišel i vzdor a legendární útěk z Mírova, co dal vzniknout až romantické představě geroje, který se tomu krutému světu, jenž je tak zlý vůči obyčejným lidem, vzbouřil. Prostě ideální lidový hrdina, co se nebojí vrchnosti.

Kdyby dnes Hynek Bočan točil své Slavné historicky zbojnické, jistě by si tam vedle Václava Babinského a Jiřího Grasela našel své právoplatné místo i Jiří Kajínek.

Bručící hvězda

Kajínkova hvězda tak začala stoupat, i když už zase seděl zpátky za katrem. Stal se bezesporu nejslavnějším českým vězněm současnosti a pronikl i do popkultury. Podle jeho útěku tak například vznikly jednoduché počítačové hry Hlídej si svého Kajínka! a Chyť si svého Kajínka!, v roce 2010 na motivy jeho příběhu natočil Petr Jákl film, vyšla mu autobiografická kniha Můj život bez mříží a vznikla i divadelní hra, ač uvedena byla až po Kajínkově propuštění.

Co si budeme povídat: kdyby se Jiří Kajínek nestal takovou celebritou se silnou základnou příznivců, dnes by nejspíše stále bručel na doživotí a na prezidentskou milost by čekal marně. Stal se ale miláčkem řady prostých lidí a Miloš Zeman i přes svůj slib, že bude omilostňovat pouze nemocné vězně, recidivistu nechal před blížícími se prezidentskými volbami jako celkem okaté populistické gesto propustit.

Vrahova estráda

Jak už bylo výše zmíněno, po Kajínkově propuštění loni v květnu se mohlo zdát, že se čerstvě svobodná celebrita nedokáže vůbec zastavit. Každou chvíli jsme s ním mohli číst rozhovory, sledovat ho mluvit v internetových talkshow, na TV Prima se rozjel dokumentární seriál Já, Kajínek se samotným exvězněm v hlavní roli, a tak dále.

Z původně antisystémového symbolu a lidového hrdiny se začala stávat spíše laciná obchodní značka. Sociální sítě zahltila selfíčka a další fotky s Kajínkem. Narostla poptávka po jedovatě zelených trikotech, o které se pořádaly dokonce soutěže. Odkaz na Kajínka do své reklamy nacpaly například i České dráhy.

Do toho všeho si přisadil i sám Jiří Kajínek. Vznikly tak třeba bonbóny nesoucí jeho jméno a hlášku "tak sladká je moje svoboda", případně víno "jen pro odvážné" s fešáckou fotkou recidivisty na etiketě, ač sám Jiří Kajínek o sobě mluví jako o abstinentovi.

Začaly se konat i besedy a autogramiády po celé republice, kam se lidé mohli přijít na slavného zločince podívat, poklábosit s ním, nebo si pořídit nějaké to selfíčko a podpis do Kajínkovy knihy, o kterou začal být opět zájem. Ostatně exvězňovy autogramiády opakovaně vyvolaly a vyvolávají pozdvižení.

Už by to snad stačilo, ne? 

Loni v září se tak silné kritiky dočkaly například Knihy Dobrovský, jež autogramiádu s odsouzeným vrahem uspořádaly. V dnešních dnech se naopak řeší, že pořadatelé mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy 2018, který se uskuteční v květnu, Jiřímu Kajínkovi autogramiádu na veletrhu zakázali s vysvětlením, že nechtějí, aby se na akci děti setkávaly s recidivistou.

Je určitě dobře, že se Svět knihy takto výrazně jako jeden z mála postavil proti adoraci zločince. Otázka ale je, jestli to ve výsledku nebude spíše kontraproduktivní a fanouškovskou základnu kolem Jiřího Kajínka to ještě více neutvrdí. Nakladatelství Naše vojsko, s nímž měl exvězeň na veletrhu být a jehož šéf Emerich Drtina o sobě mluví jako o Kajínkově kamarádovi, už se dalo slyšet, že svoji další účast na veletrhu zváží.

Mimochodem se jedná o ono kontroverzní nakladatelství, které prodává pověstné hrnečky a trička s portréty Hitlera, Heydricha, Stalina a podobných osobností. A samozřejmě zde nechybí ani zboží s tváří Jiřího Kajínka. I problém se zakázanou autogramiádou má Naše vojsko celkem vyřešený a na svých stránkách prodává i knihy přímo s originálním Kajínkovým podpisem. Jen tedy o stovku dražší, ale určitě je to společně s hrnečkem s obličejem omilostněného vraha ideální dárek k Vánocům. Třeba pro příbuzné, které nesnášíte.

Kéž by už tahle bublina splaskla a na Jiřího Kajínka jsme všichni zapomněli. Bohužel ale zatím vypadá pravděpodobnější i to, že by mohl být naším dalším prezidentem. A ono vlastně proč ne? Každej správnej prezident přece seděl a aspoň bude sranda.

Tagy: Česko Česká republika domácí vězeň útěk z vězení nájemná vražda celebrity a slavní zločiny a kriminalita

Zdroje: Vlastní