V Rijádu se pokoušejí převychovat teroristy po dobrém

Bazén, park s palmami, stinné terasy, fitko, pokoje s televizí a velkými pohodlnými postelemi. Co vypadá jako wellness centrum nebo pětihvězdičkový hotel, je ve skutečnosti nápravné zařízení pro teroristy v saúdskoarabském Rijádu. V luxusním centru Muhammada bin Nájifa se mají džihádisté začlenit zpátky do společnosti.

Kritici označují zařízení spíše za odměnu pro teroristy, ředitel centra zase za úspěšný model boje proti náboženským extremistům. Centrum si klade za cíl korigovat jejich myšlenky, životní postoje a odklon od islámu. Chce jim dát pocit, že jsou normálními lidmi, kteří právě dostali šanci vrátit se do slušné společnosti. Pracovníci centra vycházejí z toho, že přesvědčení se nedá změnit násilím, ale pouze nahradit jiným přesvědčením.

Chovanci v centru jsou zpravidla členy radikálních skupin napojených na al-Káidu nebo Taliban. Bydlí v nízkých, luxusně vybavených budovách, mohou chodit do fitcentra, jít si zaplavat do bazénu a mají k dispozici i speciální místnosti, kde mohou přijímat své manželky. Celé zařízení je jakýmsi hybridem mezi vězením a volností.

O svěřence se tu starají terapeuti a duchovní. K dispozici jsou různé formáty pohovorů, ale především jsou vězni vedeni k tomu, aby se oženili a měli děti. Panuje totiž přesvědčení, že rodina je tím nejlepším prostředkem proti tomu, aby vzali znovu do rukou zbraň. Pokud ale ani po třech měsících nevykazují žádné známky zlepšení, musejí znovu čelit trestnímu řízení.

Úspěšnost údajně činí 86 procent

Saúdská Arábie je již dlouho terčem kritiky kvůli tomu, že šíří vahábismus, tedy přísnou sunnitskou formu islámu. Rijádu se vytýká, že tím vytváří ideologický základ pro násilné extremistické skupiny, jako je například právě al-Káida. Saúdská Arábie se přitom opakované stává cílem útoku džihádistů. Mocný korunní princ Muhammad bin Salmán proto vyhlásil náboženským extremistům boj a snaží se o návrat k "umírněnému" islámu.

Rijádské centrum Muhammada bin Nájifa | zdroj: Profimedia

Centrum Muhammada bin Nájifa zaujímá v boji s extremismem významnou pozici. Od roku 2004 jím prošlo přes 3300 mužů, kteří byli odsouzeni kvůli terorismu. Podle ředitele centra je úspěšnost terapie 86procentní. Kritériem je to, aby se delikventi po opuštění centra do deseti let nevrátili do řad ozbrojených džihádistů.

Američtí experti na terorismus ale proklamovanou vysokou úspěšnost zpochybňují. Bez podrobnějších informací o chovancích a jejich dalším vývoji totiž není možné posoudit, co program skutečně přináší a zda opravdu dokáže zabránit recidivě. Zvlášť když mnozí z těch, kdo centrem prošli, byli později spatřeni v oblastech konfliktů.

Ideologii nelze porazit silou

Saúdskou snahu přesvědčit teroristy po dobrém formou pohovorů je nicméně třeba ocenit. Terorismus je především postoj, myšlenka a zvrácená ideologie, což samozřejmě nelze porazit silou. To potvrzují i atentáty na šíitské kulturní a náboženské centrum v Kábulu v posledním týdnu roku 2017, k nimž se přihlásil Islámský stát. Všechno totiž nasvědčuje tomu, že teroristé z této organizace se po porážce v Iráku a Sýrii stahují právě do Afghánistánu.

Pokud se země pod Hindúkušem stane novým útočištěm džihádistů, znamená to, že se dostanou do přímého sousedství jaderné mocnosti Pákistánu. Tamní politici považují Afghánistán v prvé řadě za stát, kde se Indie snaží získat vliv, a svého odvěkého soupeře Pákistán tím takříkajíc obklíčit.

Tomu chce převážně sunnitský Pákistán samozřejmě za každou cenu zabránit. Jeho tajná služba ISI ve vší tichosti občas podává fundamentalistům pomocnou ruku, pokud to zemi zajistí kontrolu na jejích severozápadních hranicích. IS a ISI by společně byly extrémně nebezpečnou dvojicí.

Oficiálně je sice Pákistán součástí protiteroristické aliance, ale má také své vlastní zájmy. Ty jsou legitimní, a navíc velmi komplikované. Země si zároveň dobře uvědomuje, jak je IS nebezpečný a s jakou razancí by zasáhly Spojené státy, kdyby z Afghánistánu měla vzejít nová teroristická hrozba.

Islámský stát nepochybně pošilhává po pákistánských jaderných zbraních. Už v Iráku experimentoval s biologickými zbraněmi, a to přímo na zajatcích. Protokoly z Mosulu svědčí o tom, že úspěšně zkoušel i chemické zbraně a sní o tom, že se mu jednou dostanou do rukou i ty jaderné. To by samozřejmě vedlo ke katastrofě netušených rozměrů, ať by takové zbraně byly nasazeny kdekoliv. Zatím to sice akutně nehrozí, ale bude Západ čekat, až bude pozdě?