Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát. Oznámil to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Při operaci amerických speciálních jednotek v severozápadní Sýrii byl v noci na dnešek zabit lídr teroristické skupiny Islámský stát (IS) abú Ibráhím Hášimí Kurajší.

Novozélandský maloobchodní řetězec Countdown stáhl z regálů svých supermarketů nože a nůžky. Reagoval tak na útok fanatického vyznavače islámu, který v jednom z obchodů pobodal sedm lidí.

Spojené státy provedly v Kábulu letecký útok na vozidlo, v němž byli atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS). Ti podle všeho chystali další sebevražedný útok na mezinárodní letiště.

Varování tureckého prezidenta Erdogana, že začne vracet do Evropy bojovníky Islámského státu dosud vězněné Kurdy na severu Sýrie, západní země zneklidnilo. Řada evropských věznic ale má zkušenosti s výkonem trestu džihádistů i jejich případnou deradikalizací. Unikátní know-how jim poskytují i čeští odborníci, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.

Není nic neobvyklého na tom, že se Islámský stát hlásí ke kdejakému teroristickému útoku. Série výbuchů v Kábulu, při nichž poslední týden v uplynulém roce zahynuly desítky lidi, by se ale přesto neměla podceňovat. Pokud za nimi opravdu stojí Islámský stát, znamenalo by to, že se stahuje až nebezpečně blízko k Pákistánu, tedy zemi, která disponuje jadernými zbraněmi. A že džihádisté udělají všechno pro to, aby se k těmto zbraním nějak dostali.

Z nejhoršího teroristického útoku v dějinách Egypta, jemuž v pátek padly za oběť více než tři stovky lidí, plynou v zásadě tři hlavní závěry. Zaprvé: Džihádisté zdaleka nejsou poraženi. Zadruhé: Jejich obětí se může stát kdokoliv. Zatřetí: Egyptská vláda se nepoučila a nadále proti nim vede vleklý, ale marný boj, místo aby se snažila odstranit příčiny.

Irák před několika dny oficiálně oznámil vítězství nad Islámským státem (IS) ve strategicky důležitém Mosulu. Blížící se definitivní konec této radikální sunnitské islamistické organizace je jistě důvod k radosti. Je ale opravdu co slavit? Znamená porážka jedné, byť silné teroristické skupiny také likvidaci celé její zvrácené ideologie? A co bude dál?