Marketingový odborník Martin Jaroš chce založit politickou stranu, se kterou chce jít do příštích sněmovních voleb, pokud se uskuteční v řádném termínu. Prohlásil to v rozhovoru pro DVTV. Rozhodl se tak poté, co nejprve váhal, zda vstoupí k Pirátům či do TOP 09, a na to, komu dát přednost, se ptal svých fanoušků na Facebooku. Mělo to velkou odezvu, a dokonce to vypadalo, že se o něj obě strany přetahují.  

Zajímavé je, že o založení nového hnutí Jaroš na DVTV hovořil už v srpnu 2016. Tehdy šlo o hnutí NE. Daniela Drtinová se ho tenkrát ptala, zda přijme odpovědnost a půjde s ním do voleb, a marketér působící v Kataru odpověděl, že by chtěl do politiky vstoupit, protože je vlastenec.

Na otázku, kdy se tak stane, uvedl: "Chtěli bychom stihnout už příští parlamentní volby v roce 2017." Zdá se, že Jaroš za tu dobu urazil kus cesty, mapoval terén, navazoval kontakty, vzdělával se v tématech, kterým by se rád v politice věnoval, zjišťoval, co všechno založení nové strany obnáší, a uvažoval, zda nebude lepší jít do některé z těch stávajících. Nakonec skončil u představy, se kterou začal - jen namísto voleb 2017 se to celé o několik let posunulo.

Na tom ale není nic divného. Příprava úspěšného politického projektu nějaký čas zabere. ANO 2011 se také do sněmovny dostalo až v roce 2013. Ať tak, nebo tak - to, že v příštích volbách uspěje zase někdo nový či staronový, je skoro statisticky prokázaný fakt. Každé volby to tak je.

Lačnost po nových stranách 

Politické strany (případně hnutí) do dolní komory přicházejí, některé odcházejí, jiné zůstávají a mizí až po čase. V roce 2006 se do sněmovny dostala Strana zelených, v dalším volebním období pak Věci veřejné a TOP 09, v roce 2013 potom hnutí ANO a Úsvit přímé demokracie a loni Piráti, Okamurova SPD a poprvé samostatně hnutí STAN. Určitě se tak na politickém nebi zjeví nějaká nová hvězda. 

Docela dobře to může být ta Jarošova. Sice toho prozatím mnoho nepředvedl a ze všeho nejvíc působí jako někdo, kdo o svých politických plánech především píše facebookové statusy, případně o nich vykládá na DVTV, ale to se může rychle změnit. Poptávka po nové straně u nás existuje vždycky.

S těmi stávajícími je pořád někdo nespokojený. Stačí některou z nich vytlačit, což není vůbec těžké, mnohé se vytlačují sami. Voliči dalších zase čekají jen na to, až se objeví alternativa, které by dali svůj hlas, a pak minimálně část z nich stranu, již volili posledně, opustí.

Jaroš si také myslí, že není problém sehnat na rozjezd strany peníze. Není důvod mu to nevěřit. Možná je už má od někoho slíbené. Nejvíc zapracovat ale musí na programu. Oproti roku 2016 se v tom moc daleko neposunul. Přitom pokud má být hlavní tváří strany on, musí si dát s obsahem opravdu hodně záležet.

Posun k sociální agendě 

Jako člověk s nálepkou markeťáka musí překonat předsudky, že sice dokáže prodat cokoli, zajistit skvělou prezentaci, vymyslet do pusy se hodící slogany, dobře mluvit a působit navenek, ale ve skutečnosti půjde jen o prázdný obal. Tuhle nedůvěru musí rozptýlit, a nejlépe tak, že jeho vize, plány a program budou skutečně propracované. Z toho, co říká, se zdá, že si to Jaroš uvědomuje, ovšem zatím o tom pořád pouze mluví.

Co se týče programu, na prvním místě hovoří o školství, ale přidává i další témata. Jeho strana by se ráda zaměřila na zlepšení infrastruktury, na to, že stát musí být uživatelsky příjemný, a také je podle něj nutné řešit exekuce, pohraničí a romskou otázku. V neposlední řadě je pak pro Jaroše důležitá hrdost: abychom byli zdravě sebevědomí a naše země měla páteř. Některé programové priority tak Jaroš změnil.

Na webu hnutí NE, který od roku 2016 vypadá stále stejně, se jako témata, kterými je hnutí "posedlé", zmiňují tato: digitální velmoc, skvělá infrastruktura, snadné podnikání, chytré školství, džentlmenská politika, lepší EU a dobrý život. Je zde tedy viditelný posun k sociální agendě.

Babišovo hnutí bez Babiše?

Jaroš chce se svou stranou očividně připravit o hlasy Andreje Babiše a hnutí ANO. Za pozornost stojí taktika, kterou směrem k Babišovi aktuálně volí. Snaží se zpochybnit to, co je považováno za jeho největší přednost: Že je schopný, maká a dokáže věci zařídit a dát do pohybu. "Všichni jsme vždycky říkali, že ten pan Babiš je asi pěknej lumpík, ale umí to, je holt ten velký podnikatel a strašně dobrý hospodář a děsně to zvládá," uvedl v rozhovoru pro DVTV Jaroš a dodal, že nakonec to vypadá, že PR je jediná věc, která se Babišovi opravdu daří.

Opět tady narážíme na to, že podobný dojem může vyvolávat i marketér Jaroš: že to hlavní, co umí, je dělat si dobré PR. O tom, že tomu tak není a že je schopnější než Babiš, musí teprve přesvědčit. Jeho vystupování zatím oprávněně vzbuzuje nedůvěru.

Každopádně ať už Jaroš založí cokoli, od Babišova hnutí ANO se to bude lišit především absencí Babiše. Programově se ale dá čekat, že Jaroš bude do velké míry kopírovat to, co se můžeme dočíst v Babišově knížce O čem sním, když náhodou spím, a to proto, že to je velmi šikovně napsané PR, a to i po obsahové stránce.

A více než dobře se na tom ukazuje, že jedna věc je, co člověk prezentuje a čím se ohání, a věc druhá, co následně dokáže vyjednat a prosadit. Tu první zvládne skvěle Babiš i Jaroš, ale kdo bude lepší v té druhé, se teprve rozhodne.