Andrej Babiš vyjednává se sociálními demokraty o menšinové koaliční vládě, kterou by podporovali komunisté. Přitom si ji vůbec nepřeje.

Ve spisku "O čem sním, když náhodou spím" se můžete dočíst, že autorovi (Babišovi) se zdá o zemi, kde se snadno vládne (zde, strana 130) – o zemi, kde stát řídí jednobarevné vlády. A nejen dočasně, jako ta jeho současná, ale po celé volební období.

Lze tušit, že šéf ANO by takovou vládu jedné strany bral i za cenu předčasných voleb.

Výdaje bez hranic

Vlády až na výjimky fungují podle zaběhnutého schématu: Po volbách začínají s nepopulárními, ale nezbytnými opatřeními, které napravují nerovnováhy v ekonomice a rozpočtové politice. Omezují vládní výdaje, zejména dotace (u Babiše nemyslitelné), utahují šrouby v úřadech a státních institucích, případně zvýší některé z daní, anebo aspoň některé z poplatků.

Důvod je nasnadě: Lze počítat s tím, že voliči to vše do příštích voleb stráví, anebo na to zapomenou.

S blížícími se volbami pak vlády dělají věci opačné – populární. Vládní strany si kupují voliče, a tak snižují daně, odpouštějí poplatky, zvyšují platy ve státní sféře, přidávají penzistům, zavádějí nové dotace… A mnohdy se přitom řídí zásadou "ať to stojí, co to stojí".

Babiš ale vytáhl populární (chcete-li populistickou) agendu hned poté, co vešel do Strakovy akademie. Od příštího roku mají být výrazně vyšší penze i platy učitelů, stát má dotovat půjčky na bydlení, slevy na jízdné a kdovíco ještě. K tomu vláda plánuje nižší daň z příjmu a dává velkorysé a drahé sliby v krajích.

Lítají v tom desítky miliard. Hospodářské noviny odhadly, že vládní sliby vyvrtají do rozpočtu díru 69,25 miliardy korun (zde).

Účet však není konečný. Výdajová invence Babišovy vlády není vyčerpána a spanilé jízdy vládní družiny po krajích pokračují.

Kde brát a nekrást

Jistě, když ekonomika stoupá, má vláda vyšší příjmy (z daní) a nižší výdaje (méně podpor v nezaměstnanosti). Může si tedy určitou štědrost dovolit.

Vyřčené sliby však už nyní příjmy z růstu hospodářství výrazně překonávají. Můžete to snadno spočítat sami, žádné čáry.

Česká národní banka odhaduje letošní růst ekonomiky na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

HDP je na letošek odhadován na 5,3 bilionu korun. Příjmy státního rozpočtu jsou zákonem stanoveny na 1314,5 miliardy korun. To je zhruba čtvrtina HDP.

Procento růstu ekonomiky zvýší HDP o 53 miliard. Rozpočet si z něj vezme čtvrtinu, to je zaokrouhleno 13 miliard.

Růst o 3,6 procenta tak do příjmové části rozpočtu přidá 46,8 miliardy (3,6 krát 13). O tolik víc by vláda měla mít na rozdávání v příštím roce. To je ale výrazně méně než naslibovaných 69 miliard.

Kde brát a nekrást? K tomu se zatím Babiš nevyjadřuje.

Výjimkou jsou důchody. Babiš oznámil, že peníze na jejich zvýšení našel – v privatizačním fondu. Původně byly určeny na zahlazení ekologických škod a financování penzijní reformy. Teď se dají na okamžitou spotřebu – na výplatu důchodů.

Peníze se však z privatizačního fondu rychle vyčerpají, a pokud stát neprodá třeba akcie ČEZu, v dalším roce tam nebudou a vláda je bude shánět jinde, anebo vydávat další dluhopisy. Je to prostě flikování, nesystémové řešení.

Opáčko po roce?

Babišův přístup odpovídá předvolební politice. Je pro něj prosté vysvětlení: Premiér nakupuje voliče pro případné předčasné volby.

Zmínil je už několikrát. Řekl, že pokud jeho druhý pokus ztroskotá, třetí nebude mít smysl. V takovém případě by Babiš pokládal za nejlepší vyhlásit volby na říjen a pořádat je souběžně s volbami do místních zastupitelstev a Senátu.

Babišovým snem je vláda jedné strany. "Je praktičtější než koaliční vláda," řekl o ní deníku Právo. A pokud bude pokračovat nynější trend a ANO bude ve voličských preferencích posilovat (podle Kantar TNS už má 33 procent), mohl by se mu jeho sen vyplnit.

Ve volbách, v nichž se mandáty rozdělují poměrným způsobem, stěží může ANO získat ve sněmovně většinu. Pokud ale zůstanou dvě tři strany těsně pod pětiprocentní hranicí, která je podmínkou pro vstup do sněmovny, přerozdělí se ve prospěch vítěze (pokud je jeho vítězství výrazné) velký počet mandátů.

V takovém případě by ANO mohlo získat ve dvousetčlenné sněmovně třeba i devadesát poslanců. Pak by mu stačila k většině podpora jediné malé strany, anebo jen několika přeběhlíků.

Pro Babišovu partaj by to bylo zajímavé i z finančního hlediska. Za hlasy v loňských volbách brala 150 milionů a celkem s příspěvkem na činnost a za 78 poslanců má do roku 2021 dostat 470,8 milionu.

Vyšší zisk hlasů by stranu obohatil. A dotace, i ty stranické, je Babiš zvyklý brát plnými hrstmi.

Snadná vláda

Je v tom ale problém. Pro předčasné volby potřebujete dát ve sněmovně dohromady 120 hlasů, tedy tři pětiny poslanců. A to je sotva myslitelné. Kromě poslanců ANO by pro takové řešení (teoreticky) mohli být Piráti, kteří jsou na vzestupu. Ostatní parlamentní strany by na nových volbách tratily.

Po třech neúspěšných pokusech o vládu může vypsat nové volby prezident. Miloš Zeman je však proti. Stranám vzkázal, že s tím nemají počítat. Prý by to byl "výsměch občanům", kteří šli k řádným volbám. Pro Zemana by však hlavně nebylo příjemné, kdyby Babiš posílil. Ztratil by část svého vlivu na politiku.

Babiš se nicméně myšlenky na předčasné volby nevzdal. Naznačuje to právě jeho štědrá politika, na kterou hned zkraje svého angažmá ve Strakově akademii láká voliče.