Andrej Babiš hledá a nachází peníze. A nejsou to nějaké drobné, ale miliardy. Vytahuje je z rozpočtu jako kouzelník králíky z klobouku.

V letošním rozpočtu tak za první čtvrtletí "našel úspory" 8,4 miliardy korun. Z těchto nevyčerpaných peněz chce dát čtyři miliardy krajům na opravy silnic a zbytek na slevy jízdného.

Zadarmo, přesněji za fiktivní úspory, které někde leží ladem, však Babiš slevy nepořídí. Na tuhle iluzi byste naletět neměli.

Studenti nejsou na prodej

Babišova tříčtvrtinová sleva na jízdném ve veřejné dopravě se má od 10. června vztahovat na cestující starší 65 let a na studenty do 26 let. Vláda bude slevu dopravcům kompenzovat. Ministerstvo dopravy spočítalo, že letos k tomu bude potřebovat sumu 3,26 miliardy (za sedm měsíců) a příští rok 5,83 miliardy korun (za dvanáct měsíců).

Tato kalkulace však má podstatnou vadu na kráse. Ministerstvo vychází z nynější situace. Nižší cena ovšem vyvolá vyšší poptávku, takže výsledná suma může být o miliardy vyšší.

Budiž, Babiš není troškař – miliarda sem, miliarda tam. Premiér se ani nezatěžuje tím, aby si přesuny v zákonu o státním rozpočtu předem vyjednal ve sněmovně.

Když se ale na sociálních sítích objevil návrh snížení výdajů  ministerstev a státních institucí, které mají být využity pro náhrady dopravcům za slevy jízdného, a u školství se objevila suma 400 milionů korun, studenty to dopálilo. Vládě vzkázali: "Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním."

Babiš obratem na svém facebookovém účtu ujistil, že žádné škrty ve školství ve skutečnosti neplánuje, a vzkázal, že dopravci budou za slevy kompenzováni jen z peněz, které se nepodařilo utratit. "Šílená dezinformace," rozčilil se a ujistil, že finance na slevy nebudou na úkor platů učitelů nebo už slíbených peněz pro školství.

V tiskové zprávě ministerstva financí (celý text tady) se o přesunech peněz v rozpočtu píše: "Opatření nebudou mít žádný dopad na financování plánovaných výdajů, nebudou omezeny investiční, platové ani jiné priority a záměry resortů."

Studenti pedagogických fakult z iniciativy Otevřeno a České středoškolské unie se tím nedali uchlácholit a duchapřítomně požádali, aby nevyčerpané peníze ve školství byly školství poskytnuty zpět na jiné projekty. "Požadujeme, aby vláda našla cestu pro jejich efektivní využití opět v oblasti vzdělávání a školství," napsali v otevřeném dopise vládě.

Pro Babiše to je studená sprcha – studenti odmítli jeho dárek. Nepřímo ho vyzvali, aby se choval jako řádný hospodář, ne jako rozhazovačný populista. Dali mu najevo, že si je dotací na jízdné (okamžitou spotřebu) nekoupí, že dávají přednost investicím do své budoucnosti.

Zapomeňte na úspory

Jenže zpátky k otázce z titulku: Kdo tedy kompenzace slev jízdného zaplatí?

Odpověď je prostá: Především ti, kteří na "Babišovo" zlevněné jízdné nemají nárok – daňoví poplatníci.

To, co Babiš nazývá úsporami v rozpočtu, ve skutečnosti žádné úspory nejsou. Jsou to nároky na výplatu určitých financí, které státní instituce neuplatnily.

Peníze, které instituce nespotřebují, třeba proto, že nejsou schopny zajistit plánované projekty, neleží na nějakém účtu, odkud je vláda může bezhotovostně převést na účet dopravce. Nejsou finančně kryty, tyto peníze ve skutečnosti neexistují. Pokud chce financovat nějaký program, vláda si na něj zpravidla půjčí na finančním trhu.

Do té doby jsou peníze pouhým číslem v rozpočtu. A tím také mohou zůstat, když se neinvestují a ani "neprojedí", potažmo "neprojezdí".

Koule na noze

Za poslední dekádu tak v rozpočtech nebylo použito celkem 170 plánovaných miliard korun. Žádné neštěstí. Stát si v takovém případě nemusí tolik půjčovat a může si snížit dluh. Pravda, ten český nedosahuje žádných závratných výšin. Jenže není ani zanedbatelný.

Na konci loňského roku v tichosti povyrostl na 1624,7 miliardy korun. Jsou to dluhy těch, kteří platí, anebo teprve budou platit daně. Pokud je rozpočítáte na 10,56 milionu obyvatel, vyjde vám 153 850 korun na hlavu.

ANO, bez téhle koule u nohy by bylo líp.