Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU "během čtyř let ruské agrese" nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A "údiv" ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky "země-agresora".

SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je "informační ospravedlnění aktu arogantní agrese".

Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. "Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda," zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Ukrajincům hrozí až šestileté vězení

Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, dnes pak uvalil dvouměsíční vazbu na prvního ze 24 zajatých ukrajinských námořníků obviněných z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Dotyčný námořník vinu u soudu nepřiznal. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.

K soudu byla podle agentury Interfax-Ukrajina kvůli uvalení vazby přepravena polovina zajatců. U soudu jsou také dva advokáti, kteří se dosud specializovali na obhajobu pronásledovaných krymských Tatarů. Krymská ombudsmanka Ljudmila Lubinová odhadla, že zbývajících devět Ukrajinců - tři zranění jsou v nemocnici - přivezou k soudu ve středu.

Ukrajinská tajná služba a vojenská prokuratura dnes naopak obvinila osm Rusů, kteří se na nedělním incidentu podíleli, z napadení ukrajinských námořníků. Podezírají je také z "přípravy, rozpoutání a vedení agresivní války", anebo z "úkladné vraždy". Po obvinění má následovat žádost k ruské justici, aby vzala do vazby podezřelé, mezi kterými jsou náčelníci pohraniční správy a pobřežní stráže ruské tajné služby FSB na Krymu či kapitáni strážních lodí.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává.

Evropská unie možná bude muset zpřísnit sankce proti Rusku kvůli zabavení ukrajinských plavidel, uvedl dnes podle agentury Reuters spojenec německé kancléřky Angely Merkelové. "Zatím se nevedou se žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval," řekl pak předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) v rozhlasovém rozhovoru.

"Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a nemyslím si, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou," dodal Röttgen.

Sama Merkelová podle Kremlu telefonicky hovořila o situaci s ruským prezidentem. Vladimir Putin uvedl, že je "vážně znepokojen" ukrajinským rozhodnutím vyhlásit kvůli incidentu válečný stav, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od "dalších nepromyšlených kroků", citovala agentura AFP ze zprávy Kremlu. Ruský prezident přičetl incident ukrajinským "provokacím" a "hrubému porušení mezinárodního práva" ukrajinskými plavidly.

Německý vládní mluvčí Steffen Seibert uvedl, že kancléřka v rozhovoru naléhala na potřebu uvolnění napětí a dialogu. Kancléřčin úřad podle listu Ukrajinska pravda sdělil, že Merkelová zatelefonovala Putinovi ještě v pondělí večer. "Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů," dodal list s odvoláním na komuniké.

Merkelová hovořila v pondělí telefonicky i s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. "Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese," uvedl web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas dnes podle Reuters vyzval Moskvu, aby respektovala mezinárodní právo a neporušovala územní celistvost a svrchovanost sousedních zemí. K dosažení tohoto cíle je podle ministra zapotřebí, aby Německo a jeho evropští spojenci vedli "skutečný dialog" o společné bezpečnosti v Evropě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vybídl Moskvu a Kyjev, aby své problémy vyřešily jednáním. Turecko, které udržuje těsné vztahy s oběma státy, si podle něj přeje, aby Černé moře bylo "mírovým mořem".

Merkelová může mít úspěch, míní Zeman 

Ke konfliktu se vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Ve sporu Ukrajiny s Ruskem sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové.  "Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch," řekl v Izraeli českým novinářům. 

Zeman pak vypíchl, že obě strany se vzájemně obviňují z provokací a poznamenal, že na Ukrajině se na jaře příštího roku uskuteční prezidentské volby. "A při vší úctě k prezidentovi (Petru) Porošenkovi je otázka, kdo bude zvolen novým ukrajinským prezidentem a jakou on bude dělat politiku," dodal.

Ke zmírnění napětí vyzvala obě strany i rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová. "Je důležité vyřešit tento konflikt slovy, a ne zbraněmi," zdůraznila na bezpečnostní konferenci v Berlíně.

Kneisslová vyjádřila obavu, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohl stát nebezpečnějším a zmínila se o možnosti zavedení dalších sankcí proti Rusku. "Všechno záleží na vysvětlení skutečností a dalším chování obou stran, ale to bude předmětem ověřování," řekla šéfka rakouské diplomacie na tiskové konferenci v Berlíně.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes v prohlášení svého generálního tajemníka vybídla Rusko a Ukrajinu, aby se zdržely "jakýchkoli dalších provokací" a začaly spolu jednat, aby se snížilo riziko růstu dalšího napětí v regionu.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu 30 dnů počínaje 28. listopadem v 10 ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech.