Maďarská menšina na západě Ukrajiny má pocit, že je v obležení. Nové zákony, které mohou na školách od čtvrtých tříd prakticky odstranit výuku v maďarštině, jsou jen jedním z problémů ohrožujících na 120 tisíc Maďarů v Zakarpatské oblasti. 

Letos v únoru neznámí pachatelé vypálili sídlo Společnosti maďarské kultury Zakarpatska (KMKSZ), největší politické organizace zastupující maďarskou menšinu na Ukrajině. Nedávno se v regionu objevily billboardy, jež nařkly politiky této organizace ze separatismu. Spor se také rozhořel o legálnost nabývání dvojího občanství, tedy maďarského i ukrajinského.

Tyto události vyvolaly obavy, že i přes snahu Ukrajiny vyrovnat se svými zákony standardům EU nabírají její opatření vůči menšinám restriktivní směr.

"Jde o jakousi účelovou politiku, která se kromě omezení práva menšin snaží vykreslovat maďarskou menšinu na Ukrajině jako nepřítele," uvedl jediný etnický Maďar v ukrajinském parlamentu László Brenzovics. Obvinění ze separatismu jsou podle něj mimořádně absurdní a mají "odvést pozornost od vnitřních problémů Ukrajiny".

KMKSZ zahájila vlastní kampaň, která na dvojjazyčných billboardech hlásá Nedovolme zničit mír v Zakarpatsku! "Je to mírová kampaň, která má zklidnit náladu," uvedla Livia Baloghová, zástupkyně KMKSZ ve městě Čop, kde na hranicích s Maďarskem žije zhruba 9000 lidí. "Místní Maďaři jsou ve většině případů překvapení a napjatí, ale zároveň rozzlobení, že se hraje na menšinovou kartu," dodala.

Soudržnost nade vše!

Ukrajinu čekají v březnu prezidentské volby, vláda navíc na východě země bojuje s proruskými separatisty. Nová jazyková nařízení ve školách, která mají být zavedena v průběhu několika let, mají podle tamních činitelů sjednocující účel.

"Vzdělání je základem sociální soudržnosti, což je zároveň základem bezpečnosti v zemi," řekla zástupkyně ukrajinského ministerstva školství Anna Novosadová. Ruskou anexi Krymského poloostrova v roce 2014 částečně spojila s dezintegrací a jazykovou izolací místní, především rusky hovořící, populace od zbytku Ukrajiny.

"Je to něco, co nechceme, aby se opakovalo v západní části země," dodala Novosadová.

Podle šéfa nevládního Mezinárodního střediska pro studium politiky Vasyla Filipčuka se protimaďarská kampaň využívá k odvedení pozornosti voličů. "Je to uměle vytvořená, manipulativní technika", která má zastínit reálné problémy lidí - korupci, nedostatek pracovních míst a uplatnění, tvrdí Filipčuk. Zároveň varoval před vlasteneckou a nacionalistickou rétorikou.

Výhoda maďarského občanství

Téměř všichni členové maďarské menšiny na Ukrajině žijí v Zakarpatí. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 jich je 151 tisíc, podle neoficiálních údajů ale v regionu žije zhruba 120 tisíc Maďarů. Kvůli ekonomické krizi na Ukrajině - ale i s vidinou, že získají maďarské občanství - emigrovala část lidí do Maďarska. A jak se zdá, maďarská komunita v oblasti je spíše nakloněna blízkým vztahům se sousední zemí.

V regionech, které Maďarsko ztratilo s rozpadem Rakouska-Uherska po první světové válce, podporuje vláda maďarského premiéra Viktora Orbána přibližně 2,2 milionu Maďarů. Od roku 2017 vyčlenila na dotacích pro maďarské instituce, firmy a rodiny v zahraničí zhruba 60,1 milionu dolarů (skoro 1,4 miliardy Kč). Maďarsko mimo jiné usnadnilo získávání maďarského občanství lidem z těchto regionů. Před rokem jich rozdalo zhruba jeden milion.

Ředitel střední školy se zhruba 700 studenty nedaleko Čopu József Kántor plánovaná jazyková nařízení kritizuje. V ukrajinštině se na jeho škole, jejíž renovaci financovala maďarská vláda, učí pouze ukrajinská literatura a jazyk.

Mnozí absolventi středních škol využijí svých evropských pasů, které získají s maďarským občanstvím, a vysokou školu studují v zahraničí. "Negativně nás to ovlivňuje, protože mnozí z nich se už nevrátí," upozorňuje Kántor, podle něhož tento proces trvá už 20 až 30 let.