Rusko děsí nový trend. V zemi se množí případy masových útoků, které mají na svědomí mladí Rusové. Jejich agrese odráží krizi, jíž ruská společnost a zejména její mladší část prochází. Propaganda vykresluje spokojenost a oddanost režimu, který bezvýchodně zakonzervoval život v Rusku. Za touto fasádou ale kypí vztek.

Poslední a nejhrůznější útok zažil v polovině října Ruskem anektovaný Krym. Osmnáctiletý student polytechnické školy v Kerči zmasakroval své spolužáky. Následkem výbuchu podomácku sestavené bomby v jídelně a střelby z brokovnice přišlo o život 21 lidí, dalších bezmála sedmdesát bylo zraněno.

Za poslední rok nešlo o ojedinělý útok. Všechny mají ale jedno stejné: terčem agrese se stala škola. Podle oficiální statistiky spáchali ruští mladíci od loňského září 12 masových útoků na své spolužáky a kantory. Ve většině případů držel útočník v ruce nůž nebo vzduchovou pistoli, letos v říjnu už pušku s ostrými a výbušné zařízení.

Inspirace Amerikou

Útoky v ruských školách až nápadně připomínají atentáty ve vzdělávacích zařízeních ve Spojených státech. V Rusku se často zmiňuje kult Columbine. Mladí ruští útočníci se často inspirují právě nechvalně známým masakrem na střední škole v americkém Columbine. Erica Harrise a Dylana Klebolda, kteří v dubnu 1999 zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele a zranili dalších 24 lidí, považují za hrdiny a mstitele za školní bezpráví.

Na Facebooku a ruské sociální síti VK fungují skupiny, v nichž střelce z Columbine oslavují. Ruské bezpečnostní složky s nimi marně bojují od útoku dvou studentů v uralské Permi, který si v lednu vyžádal 15 zraněných.

Radikalizace ruské mládeže se promítá i do jiného aspektu. Na Severním Kavkaze se v posledních letech objevil trend rapidního omlazení příslušníků teroristického podzemí. Do jejich řad vstupují mladíci, kteří nezažili ostrou fázi války Kremlu proti separatistům a islamistickým fundamentalistům.

Dva příklady za všechny. V polovině května byl v hlavním městě Čečenska Grozném napaden pravoslavný chrám. Čtyři teroristé, než byli zlikvidováni, usmrtili dva policisty a jednoho civilistu. Útočníkům bylo mezi osmnácti a devatenácti lety. A jeden čerstvý příklad: Jedenáctého listopadu čečenští policisté v přestřelce usmrtili dva údajné radikály. Jednomu z nich bylo 24, druhému 17 let.

Takoví normální ruští zabijáci

Proč ruští studenti stále častěji řeší své problémy masovými útoky? A jakou to má souvislost se stavem ruské společnosti?

"Stav ruské společnosti nemá přímý vliv na útoky, ale sociální napětí jako nepřímý faktor může mít určitý význam," říká v rozhovoru pro Tiscali.cz Kirill Chlomov, vedoucí psychologické služby na fakultě psychologie Ústavu společenských věd Ruské akademie národního hospodářství a státní služby při prezidentu Ruské federace a odborný vedoucí centra pro pomoc rozvoje dětí a mládeže Perekrjostok.

• Proč se v Rusku množí případy masových útoků na školy, za nimiž stojí mladí Rusové?

Bohužel, k útokům studentů na školy dochází nejen v Rusku, ale také v Kanadě (tři případy), v USA (264 případů) a ve Finsku (dva případy).

Důvodů, proč se množí tyto incidenty v Rusku, je několik: nedostatek kvalifikovaných specialistů pro sociálně psychologickou podporu a pedagogickou asistenci mládeže a pomoc rodinám. Aktuálním problémem je šikana a nedostatek prevenčních programů ve školství, a svou roli také hraje sociální napětí.

• Existuje uspokojivé vysvětlení, proč mladí Rusové tíhnou k takovému projevu odmítání svého okolí?

Všechny hlavní výzkumy útoků na školy byly uskutečněny ve Spojených státech, protože podobných situací je v USA výrazně více, než v Rusku. U nás se zkoumají pouze důvody a specifika tragédií, hledá se vysvětlení, proč k nim došlo.

Pokud bychom analyzovali situaci, můžeme najít podobné příčiny jako v případě mladých Američanů. Jedná se o sociální izolaci, depresivní stav, zkušenost s ponižováním, nebyla jim poskytnuta psychologická pomoc, útočníci také trpěli pocitem křivdy ze strany spolužáků.

Převážná většina útočníků si ve svých fantaziích představovala a plánovala útoky na školy několik let. Pokud by sociálně psychologická podpora fungovala, jak má, a byla jim poskytnuta pomoc, k útokům nemuselo dojít.

• Projevuje se také na útocích stav, v němž se ruská společnost nachází?

Stav ruské společnosti nemá přímý vliv na útoky, ale sociální napětí jako nepřímý faktor může mít určitý význam. Hlavním faktorem jsou nedostatky systémové práce sociálních institutů, které mají pomáhat mládeži a rodinám.

• Ovlivňuje útočníky militarizace ruské společnosti? Ruská média dennodenně informují o válkách nebo nových zbraních...

Nemohu potvrdit názor o militarizaci ruské společnosti a konkrétně mládeže.

Výzkumy nepotvrdily souvislost mezi zprávami o ozbrojených konfliktech a útoky na školy. Americké výzkumy hovoří o tom, že vážným rizikem útoku na školy je přístup studenta ke zbraním. Příčinami útoků jsou nevyřešené konflikty mládeže a neposkytnutí sociálně psychologické pomoci.

Ruská mládež se ve větší míře soustředí na osobní problémy, než na politické procesy.

Je třeba zlepšit systém sociálně psychologické podpory mládeže

• Jaké hlavní problémy trápí ruskou mládež?

Myslím si, že ruskou mládež převážně trápí problémy s určením vlastní životní cesty v reáliích měnící se společnosti, problém s hledáním vlastního místa v ní. Jaké vzdělání získat, jaká profese přinese úspěch? Jak navázat blízké vztahy, přátelství, na jaké hodnoty se orientovat, jak se rozvíjet a najít práci v éře globalizace, internetu a sociálních sítí?

Zdá se mi, že tyto procesy se nyní odehrávají v mnohých zemích, a vzhledem k tomu, jak o nich hovoříme s kolegy psychology z různých zemí, týkají se i evropské mládeže.

V ruské společnosti se rozevírá propast mezi generacemi. Nyní nefungují sociální žebříčky, cesty k dosažení úspěchu, pokud máte talent. Letos byl v Rusku zahájen program Lídři Ruska. Má jít o snahu změnit stávající situaci, zatím ale není jasné, jestli splní svůj cíl. Tyto snahy se týkají v první řadě úspěšné části mládeže. Ta část, která naopak potřebuje podporu, může být mimo zorné pole nevládních organizací a státních institucí. A právě prostřednictvím tragédií o sobě dávají vědět.

• Proč se mladí ruští agresoři odkazují právě na útok v americkém Columbine?

Masový útok na střední škole Columbine v roce 1999, nehledě na to, že se nejednalo o první podobný incident, měl ve společnosti silný ohlas. Velkou pozornost mu věnovala média i sociální sítě, byla o něm natočena řada hraných i dokumentárních filmů. Opravdová tragická událost byla romantizována a mnozí studenti, kteří posléze útočili na školy v USA (až v 80 procentech případů) nebo v Rusku, se o masakr v Columbine zajímali.

Snahu zopakovat tento čin umocňuje velké množství informací na internetu o incidentu, určitá romantizace útočníků a jejich osudů, celkové povědomí o útoku a společenský ohlas.

Jako problém vidím to, že neexistují pravidla, jimiž by se média měla řídit při informování o podobných tragédiích. Nadměrný popis detailů může vyvolat něco na způsob tak zvaného Wertherova efektu: během měsíce může dojít k napodobení incidentu.

• Jak to jako psycholog vidíte? Bude počet masových útoků v ruských školách narůstat?

Všichni experti, kteří se věnují masovým útokům na školách, tvrdí, že je prakticky nemožné předpovědět podobné situace. Bez ohledu na to můžeme ovšem předpokládat, že k podobným událostem dojde, pokud nebudou přijata opatření k modifikaci a zlepšení systému sociálně psychologické podpory ruské mládeže.

Ani jeden z útočníků na školy v Rusku nebo v USA nebyl identifikován jako osoba, které je nutné poskytnout psychologickou pomoc. Nebyla jim tedy navržena ani poskytnuta.